Lékaři chtějí po Navalném, aby ukončil hladovku, než bude pozdě

Lékaři ruského opozičního lídra Alexeje Navalného, kteří mu na svobodě poskytovali zdravotní péči, vyzvali uvězněného politického aktivistu, aby ukončil protestní hladovku. Podle nich by to měl udělat v zájmu zachování svého zdraví. Lékaři také vyzvali úřady k umožnění opozičníkova převozu z vězeňské do civilní nemocnice v Moskvě. Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová ve čtvrtek však uvedla, že lékařská péče ve vězeňském zařízení odpovídá mezinárodním standardům, napsala agentura Interfax.

Vězněný Navalnyj drží hladovku již 23 dní. Chce pomocí ní docílit toho, aby k němu byli puštěni kromě vězeňských zdravotníků také lékaři zvenčí. „Pokud bude hladovka pokračovat, dokonce i po velmi krátkou dobu, bohužel brzy jednoduše nebudeme mít koho léčit. Naším hlavním úkolem je ochránit život a zdraví našeho pacienta,“ napsali lékaři. Jejich výzvu zveřejnil ruský opoziční zpravodajský portál Mediazona.

K otevřenému dopisu se připojila také šéfka ruských lékařských odborů a Navalného lékařka Anastasija Vasiljevová. „Opravdu doufáme, že Alexej v pátek hladovku ukončí,“ sdělila agentuře Reuters.

Lékaři požádali, aby jim byl k Navalnému umožněn přístup a vyzvali k jeho převozu do jedné z moskevských nemocnic. V ní mu podle autorů výzvy může být zajištěna odpovídající péče s přihlédnutím ke skutečnosti, že jeho nervová soustava dříve utrpěla při otravě bojovou látkou.

Pracovníci věznice musí celu navštěvovat v noci, tvrdí ombudsmanka

Ombudsmanka Moskalkovová nicméně zdůraznila, že lékařská péče i podmínky, v nichž se opozičník nachází, jsou v souladu se standardy. „V noci je Navalnému, stejně jako i jiným vězňům, umožněno osm hodin nepřetržitého spánku,“ uvedla obhájkyně lidských práv.

Moskalkovová upřesnila, že pracovníci zařízení mají povinnost místnost vězně navštěvovat, a to i v noci, záměrně však Navalného nebudí. Známý kritik Kremlu si totiž dříve stěžoval, že ho ve vězení budí až osmkrát za noc. Kromě toho uvedl, že má silné bolesti zad a jedné nohy.

Loni na podzim se Navalnyj léčil v Německu z otravy. Podle západních laboratoří ji způsobila nervově paralytická látka ze skupiny novičok, což potvrdila Organizace pro zákaz chemických zbraní. Navalnyj připisuje útok tajné službě FSB a tvrdí, že za ním stojí ruský prezident Vladimir Putin.

Moskva to popírá, vyšetřit otravu ale odmítá. V lednu byl bezprostředně po návratu z Německa opoziční představitel zadržen. V únoru mu pak ruský soud změnil dříve uložený podmíněný trest za zpronevěru na nepodmíněný a poslal ho zhruba na 2,5 roku za mříže.

Západní výzvy k osvobození Navalného a vyšetření otravy Moskva odmítá jako vměšování do vnitřních záležitostí Ruska. Ve středu demonstrovali na jeho podporu tisíce lidí v Moskvě, Petrohradě i dalších městech.

obrázek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině.
před 13 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 57 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 4 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 6 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 14 hhodinami

Evropský pohled