Lékaři chtějí po Navalném, aby ukončil hladovku, než bude pozdě

Lékaři ruského opozičního lídra Alexeje Navalného, kteří mu na svobodě poskytovali zdravotní péči, vyzvali uvězněného politického aktivistu, aby ukončil protestní hladovku. Podle nich by to měl udělat v zájmu zachování svého zdraví. Lékaři také vyzvali úřady k umožnění opozičníkova převozu z vězeňské do civilní nemocnice v Moskvě. Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová ve čtvrtek však uvedla, že lékařská péče ve vězeňském zařízení odpovídá mezinárodním standardům, napsala agentura Interfax.

Vězněný Navalnyj drží hladovku již 23 dní. Chce pomocí ní docílit toho, aby k němu byli puštěni kromě vězeňských zdravotníků také lékaři zvenčí. „Pokud bude hladovka pokračovat, dokonce i po velmi krátkou dobu, bohužel brzy jednoduše nebudeme mít koho léčit. Naším hlavním úkolem je ochránit život a zdraví našeho pacienta,“ napsali lékaři. Jejich výzvu zveřejnil ruský opoziční zpravodajský portál Mediazona.

K otevřenému dopisu se připojila také šéfka ruských lékařských odborů a Navalného lékařka Anastasija Vasiljevová. „Opravdu doufáme, že Alexej v pátek hladovku ukončí,“ sdělila agentuře Reuters.

Lékaři požádali, aby jim byl k Navalnému umožněn přístup a vyzvali k jeho převozu do jedné z moskevských nemocnic. V ní mu podle autorů výzvy může být zajištěna odpovídající péče s přihlédnutím ke skutečnosti, že jeho nervová soustava dříve utrpěla při otravě bojovou látkou.

Pracovníci věznice musí celu navštěvovat v noci, tvrdí ombudsmanka

Ombudsmanka Moskalkovová nicméně zdůraznila, že lékařská péče i podmínky, v nichž se opozičník nachází, jsou v souladu se standardy. „V noci je Navalnému, stejně jako i jiným vězňům, umožněno osm hodin nepřetržitého spánku,“ uvedla obhájkyně lidských práv.

Moskalkovová upřesnila, že pracovníci zařízení mají povinnost místnost vězně navštěvovat, a to i v noci, záměrně však Navalného nebudí. Známý kritik Kremlu si totiž dříve stěžoval, že ho ve vězení budí až osmkrát za noc. Kromě toho uvedl, že má silné bolesti zad a jedné nohy.

Loni na podzim se Navalnyj léčil v Německu z otravy. Podle západních laboratoří ji způsobila nervově paralytická látka ze skupiny novičok, což potvrdila Organizace pro zákaz chemických zbraní. Navalnyj připisuje útok tajné službě FSB a tvrdí, že za ním stojí ruský prezident Vladimir Putin.

Moskva to popírá, vyšetřit otravu ale odmítá. V lednu byl bezprostředně po návratu z Německa opoziční představitel zadržen. V únoru mu pak ruský soud změnil dříve uložený podmíněný trest za zpronevěru na nepodmíněný a poslal ho zhruba na 2,5 roku za mříže.

Západní výzvy k osvobození Navalného a vyšetření otravy Moskva odmítá jako vměšování do vnitřních záležitostí Ruska. Ve středu demonstrovali na jeho podporu tisíce lidí v Moskvě, Petrohradě i dalších městech.

obrázek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoMiliardář, predátor a propojovatel elit. Kdo byl ve skutečnosti Jeffrey Epstein?

Vlna dokumentů z kauzy Jeffreyho Epsteina odkrývá spletitou síť vazeb mezi světovými elitami, byznysem a tajnými službami. Z více než tří milionů zveřejněných spisů však jasné odpovědi vycházejí jen pozvolna a řada pochybností přetrvává. Novinář portálu Voxpot a autor podcastu Redneck Matěj Schneider v první epizodě podcastu Složky pana Epsteina popisuje realitu amerického vyšetřování, roli Ghislaine Maxwellové i to, jak se z finančníka s vazbami na Billa Clintona či Donalda Trumpa stala nejtajemnější postava moderní politiky.
před 15 mminutami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 53 mminutami

Maďarský parlament zrušil právní ustanovení namířená proti LGBT+

Maďarští poslanci v úterý odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.
12:32Aktualizovánopřed 57 mminutami

Začarovaný kruh nedostatku zkušeností vyřazuje mladé Estonce z trhu práce

Nedávná studie naznačuje, že zaměstnavatelé by mohli pomoci řešit tento problém nabídkou placených stáží, zatímco školy a rodiny by mohly začít mladé lidi vést při výběru povolání již v nižším věku.
před 1 hhodinou

Bulharsko hlásí další útok na lodě v Černém moři, jedna se potopila

Bulharsko v úterý ráno oznámilo nový dronový útok na dvě lodě v Černém moři u svého pobřeží. Jedna ze zasažených lodí se potopila a podle bulharského tisku se jedenáct lidí pohřešuje. Premiér Rumen Radev požádal o asistenci Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Nechal také povolat ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou. Podobný útok Bulharsko zaznamenalo ve své námořní ekonomické zóně i minulý týden.
07:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lotyšsko čelí četným pokusům o nelegální překročení hranice

Počet pokusů o nelegální překročení hranice mezi Lotyšskem a Běloruskem letos překonal celkový počet za celý loňský rok – pohraničníci zmařili více než dvanáct tisíc pokusů. Podle pohraniční stráže by mohl padnout i rekord z roku 2023, informovala redakce LSM v Latgale.
před 2 hhodinami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Reportéři ČT přibližují, jak v Německu sílí proruské strany

Ruský tlak na Evropu sílí a na vlastní kůži to pociťuje i Německo, největší dodavatel vojenské pomoci Ukrajině. Rusko Evropě vyhrožuje a najímá agenty, kteří útočí na konkrétní cíle. Zároveň se podle tajných služeb snaží ovlivňovat volby v evropských zemích. V Německu nedávno proběhly dvoje zemské volby, v nichž zvítězila krajně pravicová AfD, která se netají svým odporem k pomoci Ukrajině a odmítáním protiruských sankcí. Co to znamená pro bezpečnost Německa a Evropy? Pro Reportéry ČT natáčela Helena Truchlá.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.