Lékaři chtějí po Navalném, aby ukončil hladovku, než bude pozdě

Lékaři ruského opozičního lídra Alexeje Navalného, kteří mu na svobodě poskytovali zdravotní péči, vyzvali uvězněného politického aktivistu, aby ukončil protestní hladovku. Podle nich by to měl udělat v zájmu zachování svého zdraví. Lékaři také vyzvali úřady k umožnění opozičníkova převozu z vězeňské do civilní nemocnice v Moskvě. Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová ve čtvrtek však uvedla, že lékařská péče ve vězeňském zařízení odpovídá mezinárodním standardům, napsala agentura Interfax.

Vězněný Navalnyj drží hladovku již 23 dní. Chce pomocí ní docílit toho, aby k němu byli puštěni kromě vězeňských zdravotníků také lékaři zvenčí. „Pokud bude hladovka pokračovat, dokonce i po velmi krátkou dobu, bohužel brzy jednoduše nebudeme mít koho léčit. Naším hlavním úkolem je ochránit život a zdraví našeho pacienta,“ napsali lékaři. Jejich výzvu zveřejnil ruský opoziční zpravodajský portál Mediazona.

K otevřenému dopisu se připojila také šéfka ruských lékařských odborů a Navalného lékařka Anastasija Vasiljevová. „Opravdu doufáme, že Alexej v pátek hladovku ukončí,“ sdělila agentuře Reuters.

Lékaři požádali, aby jim byl k Navalnému umožněn přístup a vyzvali k jeho převozu do jedné z moskevských nemocnic. V ní mu podle autorů výzvy může být zajištěna odpovídající péče s přihlédnutím ke skutečnosti, že jeho nervová soustava dříve utrpěla při otravě bojovou látkou.

Pracovníci věznice musí celu navštěvovat v noci, tvrdí ombudsmanka

Ombudsmanka Moskalkovová nicméně zdůraznila, že lékařská péče i podmínky, v nichž se opozičník nachází, jsou v souladu se standardy. „V noci je Navalnému, stejně jako i jiným vězňům, umožněno osm hodin nepřetržitého spánku,“ uvedla obhájkyně lidských práv.

Moskalkovová upřesnila, že pracovníci zařízení mají povinnost místnost vězně navštěvovat, a to i v noci, záměrně však Navalného nebudí. Známý kritik Kremlu si totiž dříve stěžoval, že ho ve vězení budí až osmkrát za noc. Kromě toho uvedl, že má silné bolesti zad a jedné nohy.

Loni na podzim se Navalnyj léčil v Německu z otravy. Podle západních laboratoří ji způsobila nervově paralytická látka ze skupiny novičok, což potvrdila Organizace pro zákaz chemických zbraní. Navalnyj připisuje útok tajné službě FSB a tvrdí, že za ním stojí ruský prezident Vladimir Putin.

Moskva to popírá, vyšetřit otravu ale odmítá. V lednu byl bezprostředně po návratu z Německa opoziční představitel zadržen. V únoru mu pak ruský soud změnil dříve uložený podmíněný trest za zpronevěru na nepodmíněný a poslal ho zhruba na 2,5 roku za mříže.

Západní výzvy k osvobození Navalného a vyšetření otravy Moskva odmítá jako vměšování do vnitřních záležitostí Ruska. Ve středu demonstrovali na jeho podporu tisíce lidí v Moskvě, Petrohradě i dalších městech.

obrázek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
Právě teď

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 14 mminutami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 3 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 5 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 6 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 6 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...