Berlín - O smrti českého politika a disidenta Jiřího Dienstbiera informovala také nejvýznamnější světová média. Nekrolog mu věnovaly světové zpravodajské agentury Reuters, AP nebo AFP. O smrti prvního postkomunistického ministra zahraničí Československa vysílalo televizní zpravodajství v Německu, Rakousku a na svých webových stránkách píší největší americká média, včetně New York Times. Událost z prosince 1989, kdy tehdejší šéfové diplomacií Československa a západního Německa Dienstbier a Genscher společně přestřihli ostnatý drát na hranici mezi oběma státy, připomínají německá média v souvislosti s úmrtím českého politika nejčastěji.
Německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung označil Dienstbiera označil za jeden ze symbolů pádu Železné opony. List Die Welt zas zveřejnil úryvek z kondolenčního dopisu šéfa německé diplomacie. Podle rakouské veřejnoprávní televize ORF byl Jiří Dienstbier legendárním pražským politikem.
Chorvatský nedělník zase o Dienstbierovi psal jako o disidentovi, který byl na Balkáně kontroverzní osobností: „Jako koordinátor OSN pro lidská práva byl u chorvatské veřejnosti poněkud nepopulární kvůli svým častokrát prosrbským názorům,“ uvedl deník Večernij List.
Šéf německé diplomacie Guido Westerwelle se domnívá, že s Jiřím Dienstbierem ztrácí Česko i Evropa velkého demokrata a přesvědčeného bojovníka za lidská práva. Napsal to v kondolenci k sobotnímu úmrtí prvního polistopadového československého ministra zahraničí. Zprávu o smrti třiasedmdesátiletého senátora prý německý ministr přijal „s velkým zdrcením“.
„S Jiřím Dienstbierem jsem ztratil velkého přítele. Nejen Česká republika, ale celá Evropa je jeho smrtí chudší,“
Podle Westerwelleho byl Dienstbier spolu s Václavem Havlem tváří nového demokratického Československa ve světě. „My Němci nikdy nezapomeneme, jak Jiří Dienstbier spolu s Hansem-Dietrichem Genscherem stříhal železnou oponu na německo-české hranici, a na jeho nezaměnitelný přínos k usmíření mezi oběma našimi národy,“ dodal ministr v kondolenčním dopise adresovaném jeho českému protějšku Karlu Schwarzenbergovi, jehož text zveřejnilo německé ministerstvo zahraničí.
Sehrál důležitou roli v sametové revoluci roku 1989 jako blízký spolupracovník Václava Havla, napsala agentura AP ve zprávě o Dienstbierovi. Agentura AFP ho označila za vůdčí postavu antikomunistické opozice a do povědomí se zapsal především jako ten, kdo spolu se svým německým kolegou Hansem-Dietrichem Genscherem 23. prosince 1989 symbolicky odstranil ostnatý drát na československo-německé hranici.
Agenturní nekrolog převzal i jeden z nejnavštěvovanějších světových vyhledávacích serverů Yahoo. Zprávu o úmrtí přinesly taky New York Times i americká televize CBS, která zmínila i Dienstbierovo hostování na univerzitách v Kalifornii, Severní Karolíně a Jeruzalémě.
