Lavrov: Nepřipustíme novou studenou válku

Moskva - Rusko hodlá dál hájit své národní zájmy, prosazuje ale mírovou politiku. Na tiskové konferenci to řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s tím, že Moskva nepřipustí novou studenou válku. Hrozba extremismu a terorismu by podle něj měla svět spojit a vést ke společným akcím. Západ ale tuto snahu narušuje snahou udržet si vedoucí pozici a prosazovat své hodnoty. Lavrov také prohlásil, že Moskva si přeje mírové řešení ukrajinské krize. Základem je podle něj celoukrajinský dialog. Kyjev stále tvrdí, že Rusko posílá na východ země zbraně i vojáky. Podle prezidenta čítají nové posily dva tisíce Rusů. Ke střetu s ukrajinskou armádou došlo včera u Luhansku.

Podle Lavrova Rusko své partnery už dávno upozorňovalo na teroristické hrozby, které se šíří zejména z Blízkého východu a severní Afriky. Právě v těchto oblastech nabývají na síle radikálové. „Akce proti terorismu vidíme jako jednu z hlavních priorit naší činnosti,“ řekl Lavrov.

Řešení problémů globální bezpečnosti a stability může být podle ministra dosaženo jen společně. „Společným akcím je ale bráněno různými akcemi – třeba dekoncentrací globální moci a snahou o na jednu stranu demokratičtější mezinárodní pořádek, na druhé straně jsou tu vytrvalé pokusy Západu za každou cenu si udržet vedoucí pozici a vnucovat své hodnoty a přístupy dalším účastníkům mezinárodních vztahů, a to i silovou cestou,“ uvedl šéf ruské diplomacie. 

Tento postoj se podle Lavrova odrazil i na situaci na Ukrajině. Ministr zopakoval, že Rusko považuje Ukrajinu za bratrský stát a je pro mírové řešení ukrajinské krize. „Realistickým základem jsou minské dohody. Těch bylo dosaženo i díky iniciativě ruského prezidenta,“ zdůraznil Lavrov s tím, že nyní je nutné, aby začal celoukrajinský dialog. 

Sami Ukrajinci si musí určit svou budoucnost

V první řadě se musí schválit taková ústava, aby se v zemi cítili v bezpečí všichni Ukrajinci, míní šéf ruské diplomacie. Tuto nutnost si podle něj začíná uvědomovat i Západ. „Pouze lid Ukrajiny – bez jakéhokoli zásahu zvnějšku – musí určovat svou budoucnost,“ podotkl Lavrov. Zástupci ukrajinského vedení a vedení Luhanské a Doněcké lidové republiky spolu musejí jednat přímo, poznamenal ministr. 

Únorové události z minulého roku považuje Rusko za převrat. Moskva podle Lavrova dělala vždy vše pro to, aby zabránila krveprolití. Nová vlna násilí ministra znepokojuje. „Je třeba zastavit snahu dobývat další města a zastavit ostřelování obydlených míst,“ upozornil Lavrov. Podle Lavrova Rusku nikdo nedokázal vojenskou podporu separatistů.

56 minut
Lavrov: Prosazujeme mírovou politiku
Zdroj: ČT24

Západ se podle Lavrova snaží Rusko izolovat, tyto pokusy ale budou marné. Putin už dříve uvedl, že Rusko nepůjde cestou vyhledávání vnějších nepřátel. „Vedeme aktivní zahraniční politiku a hájíme své národní zájmy, ale přitom nevyhledáváme konfrontaci. Vždy jsme připraveni k rozumným kompromisům opírajícím se o vzájemně vyvážené zájmy. Chceme ozdravovat mezinárodní ovzduší a bezpečnost. Prosazujeme mírovou politiku,“ konstatoval Lavrov. Unii a USA požádal o obnovení konstruktivního dialogu - na základě rovnoprávnosti a zohledňování zájmů obou stran.

Lavrov vyzdvihl roli Ruska při likvidaci chemických zbraní, které měl Asadův režim v Sýrii. Podle něj lze na tomto příkladu vidět, že spolupráce s Amerikou může fungovat.

Ruský ministr hovořil také o projektu „Integrace integrací“. Vytvořen by měl být jednotný ekonomický a humanitární prostor od Atlantického až po Tichý oceán. Rusko předložilo tento návrh v OBSE. Jako první krok si Lavrov představuje vznik zóny volného obchodu mezi euroasijským spojenectvím a Unií. Rusko mezitím posiluje svoje vztahy s Čínou, Indií, Vietnamem, ale také třeba Latinskou Amerikou a některými africkými zeměmi. A snaží se urovnat vztahy s Íránem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 1 hhodinou

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 1 hhodinou

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 2 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 2 hhodinami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo patnáct set členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba patnáct set členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...