Latinskoamerický summit vyzývá Obamu, aby zrušil embargo vůči Kubě

Costa do Sauípe (Brazílie) - Na závěr summitu v Brazílii vyzvali vedoucí představitelé latinskoamerických a karibských zemí nově zvoleného prezidenta Spojených států Baracka Obamu, aby ihned po svém nástupu do úřadu zrušil americké embargo vůči Kubě. Havana může vrcholnou schůzku považovat za svůj úspěch také proto, že byla přijata do Riodejaneirské skupiny.

Podle pozorovatelů zasadil tímto krokem summit ránu dlouhodobému úsilí USA vyloučit Kubu ze všech regionálních organizací a izolovat ji. Kuba byla vyloučena z Organizace amerických států (OAS) v roce 1962, v dobách studené války. Riodejaneirská skupina má dnes 22 členů a jedná se o neformální regionální seskupení, které má za úkol posilovat proces politické sounáležitosti Latinské Ameriky. Staví se za politické řešení všech problémů a také za spravedlivé řešení zahraničního zadlužení. Do roku 1989 se nazývala Skupina osmi.

Jednostranné zpřísňování sankcí je naprosto nepřijatelné

Od čelných činitelů 33 zemí Latinské Ameriky a karibské oblasti zazněl apel, že jednostranné zpřísňování sankcí je naprosto nepřijatelné. Washington podle jejich názoru musí respektovat rezoluce OSN, které embargo uvalené na Kubu v dobách vrcholné studené války odsoudily. Okamžitě se prý musí zrušit také opatření, která v posledních pěti letech přijal proti Kubě americký prezident George Bush.

Agentury uvádí, že Obama, který se úřadu ujme 20. ledna, zřejmě zruší taková opatření, jako je například zákaz zasílání finanční hotovosti nebo cestování na Kubu pro Kubánce žijící v USA, ale embargo jako takové ponechá v platnosti, protože se domnívá, že je to nejlepší páka, jak tlačit na demokratické přeměny systému jedné politické strany.

Kuba má stále více příznivců

Kuba získávala v regionu stále více přátel a sympatizantů v závislosti na tom, jak v posledních letech ve volbách v Latinské Americe vítězili socialističtí prezidenti a představitelé levého středu. Postavení Spojených států je naopak dlouhodobě na úpadku.

Na dvoudenním summitu, který skončil ve středu večer, představitelé Latinské Ameriky požadovali i větší vliv a větší slovo ve světové politické diskusi. Zdůraznili zejména, že světovou ekonomickou krizi zavinily hlavně bohaté státy, ale její dopady podkopávají stabilitu především jejich zemí. „Musíme hrát důležitou roli v budování nové mezinárodní ekonomické i politické architektury,“ uvedl brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva.

Nejednotné názory zúčastněných zemí 

Na summitu byly i přes všechny výzvy k větší jednotě jasně vidět rozdíly mezi takovým protiamerickými představiteli, jako jsou venezuelský prezident Hugo Chávez nebo bolivijský prezident Evo Morales, a představiteli politického středu, mezi nimiž dominuje šéf brazilského státu nebo chilská prezidentka Michelle Bacheletová.

Morales navrhl, aby USA dostaly lhůtu, v níž musejí embargo vůči Kubě zrušit. Pokud tak neučiní, všechny země regionu by měly z Washingtonu odvolat své velvyslance. Převládl ale názor brazilského prezidenta, který řekl, že Obama musí nejdříve dostat šanci předložit svou vizi politiky vůči Latinské Americe.

  • George Bush autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/524/52326.jpg
  • Vlajka Kuby autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/17/1663.jpg
  • Evo Morales autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/356/35580.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán udeřil v Afghánistánu. Kábul hlásí čtyři mrtvé

Pákistán uskutečnil vzdušné údery v Kábulu a v pohraničních provinciích Afghánistánu. Píší o tom tiskové agentury s odvoláním na úřady vládnoucího Talibanu. Podle kábulské policie zahynuli při útocích na hlavní město čtyři lidé, dalších patnáct bylo zraněno.
před 48 mminutami

V Iráku při dronovém útoku zemřel francouzský voják

Při čtvrtečním dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku zemřel francouzský voják. Několik dalších jich utrpělo zranění, potvrdil informace armády prezident Emmanuel Macron. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA povolily zemím dočasně nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech

Spojené státy v noci na pátek SEČ dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 6 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...