Kyrgyzský parlament schválil uzavření americké základny

Biškek - Kyrgyzský parlament schválil návrh na uzavření strategické americké základny Manas. Odsouhlasil tak plán prezidenta Bakijeva. Ke schválení dokumentu bylo zapotřebí prosté většiny hlasů, to se však považuje za pouhou formalitu, protože zákonodárný sbor kontrolují stoupenci prezidenta Kurmanbeka Bakijeva. Bakijev oznámil úmysl uzavřít základnu počátkem února s odůvodněním, že Washington odmítl platit víc za její pronájem. USA za ni doposud dávaly 63 milionů dolarů ročně a celková americká pomoc Kyrgyzstánu dosahovala 150 milionů dolarů ročně. Manas je je odrazovým můstkem pro operace amerických jednotek v Afghánistánu.

Americké jednotky budou mít teď šest měsíců na to, aby se z kyrgyzské základny stáhly a našly si jinou v regionu, v němž USA soupeří o vliv s Ruskem. Americké ministerstvo obrany dnes v první reakci uvedlo, že USA stále hledají, co by mohly Kyrgyzstánu nabídnout, aby základna pro ně zůstala otevřená i přes odmítavé stanovisko tamního parlamentu.

Mluvčí NATO James Appathurai dnes na tiskové konferenci v polském Krakově novináře uklidňoval, že aliance má pro zásobování jednotek v Afghánistánu alternativy, které může využít. Mluvčí podotkl, že 80 procent zásobovacích tras vede z pákistánského území a alianční jednotky mají přímo v Afghánistánu zásob dostatečné množství. „Je to nepříjemnost, ale vyrovnáme se s ní,“ dodal.

Velitel amerických sil na Blízkém východě a ve Střední Asii David Petraeus zavítal v úterý do Uzbekistánu ve snaze zajistit alternativní trasy pro přepravu dodávek určených spojeneckým jednotkám v Afghánistánu. Jednou ze zemí, která souhlasila, aby přes její území byly dopravovány tyto zásoby, je Kazachstán. Je ale ochoten připustit jen transport nevojenského materiálu. Tranzit zásob do Afghánistánu přes své území je ochotno povolit také Rusko.

Dopravní trasy přes Rusko a středoasijské země mají klíčový význam pro jednotky v Afghánistánu v době, kdy USA hodlají rozšířit svůj kontingent v této zemi z nynějších 34 tisíc mužů téměř na dvojnásobek. Posily mají pomoci v boji proti radikálnímu hnutí Taliban, který v poslední době stupňuje útoky. Základna, která vznikla v roce 2001 poté, co USA zahájily válku proti teroristům v Afghánistánu, má v současnosti asi tisícičlenný personál. Každý měsíc tudy prochází 15 000 amerických vojáků, kteří přijíždějí z Afghánistánu nebo do něho směřují, a také 500 tun zboží.

Rozhodnutí uzavřít Manas padlo vzápětí poté, co Moskva ohlásila, že Kyrgyzstánu poskytne ve formě půjčky a nenávratné pomoci více než dvě miliardy dolarů.

Generál David Petraeus přebídá velení nad Blízkých východem a střední Asií.
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr Streeting rezignuje. Dle médií chce nahradit Starmera

Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting ve čtvrtek oznámil rezignaci na svou vládní funkci. Podle stanice Sky News se předpokládá, že se chce ucházet o post šéfa Labouristické strany a nahradit v jejím čele premiéra Keira Starmera. Popularita ministerského předsedy klesá a šéf labouristů čelí sílícímu tlaku členů vlády i labouristických poslanců poté, co strana tento měsíc utrpěla těžké ztráty ve volbách do místních zastupitelstev.
14:24Aktualizovánopřed 14 mminutami

Rusko poslalo na Ukrajinu přes tisíc dronů za den. Kyjev má sedm obětí

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů. Úřady hlásí sedm mrtvých včetně dvanáctileté dívky a přes čtyřicet zraněných. Zasaženo bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony, včetně Charkovské, Sumské, Oděské a Černihivské oblasti. Ruské údery odsoudil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Moskva informovala o ukrajinských útocích na ruské cíle a uvedla, že její armáda útočila mimo jiné na obranný průmysl sousední země.
04:56Aktualizovánopřed 48 mminutami

Neznámí lidé obsadili loď v Ománském zálivu a míří s ní k Íránu

Loď, která kotvila v Ománském zálivu, ve čtvrtek obsadili nepovolaní lidé a plují s ní do íránských teritoriálních vod, uvedla na síti X britská vojenská námořní služba. Incident se stal přibližně sedmdesát kilometrů severovýchodně od emirátského přístavu Fudžajra. Typ lodi ani pod čí vlajkou pluje služba neuvedla. Také není jasné, kdo se lodi zmocnil.
14:03Aktualizovánopřed 53 mminutami

Lotyšská premiérka Siliňová rezignuje

Lotyšská premiérka Evika Siliňová rezignuje, oznámila ve čtvrtek dopoledne veřejnoprávní stanice LSM, podle níž tento krok znamená faktický konec vlády. Ta se rozpadla po odstoupení ministra obrany Andrise Sprúdse, který podle končící premiérky nezasáhl dostatečně rychle proti dvěma ukrajinským dronům, jež přiletěly z Ruska a zasáhly lotyšský sklad ropy.
10:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Byrokratická chyba.“ Kvůli přeletu amerických letadel vyslalo Rakousko stíhačky

Rakouské stíhačky Eurofighter Typhoon byly v neděli a pondělí vyslány k americkým turbovrtulovým letadlům typu PC-12, která armáda USA využívá především k průzkumným operacím. Na rozdíl od původních zpráv v německojazyčných médiích se zdá, že žádné letadlo nelegálně neporušilo rakouský vzdušný prostor. Americké letectvo požádalo 10. května o povolení k přeletu pro dvě letadla, ale nevyužilo ho. Když se téhož dne dvě různá letadla neohlášeně přiblížila k rakouskému vzdušnému prostoru, byly vyslány stíhačky, aby je zastavily – ta se však před překročením hranice otočila zpět.
před 1 hhodinou

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
03:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kubě došlo palivo, v Havaně hořely barikády

V Havaně se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším blackoutům. Některé čtvrti kubánské metropole neměly elektřinu až 22 hodin, napsal server CiberCuba. Podle něj lidé místy zapálili barikády a bouchali v oknech do hrnců, což je způsob protestu oblíbený v Latinské Americe (cacerolazo). Ministr energetiky Vicente de la O Levy oznámil, že ostrov už nemá ani kapku nafty či topného oleje.
před 1 hhodinou

Eurovize znovu „objevuje“ národní jazyky

Posledních dvacet let je Eurovize spojována především s písněmi v angličtině. Ne vždy tomu tak ale bylo. Soutěž stojí na reprezentaci různých kultur a hudebních tradic evropských zemí, a zpočátku proto všechny zúčastněné státy vystupovaly ve svých národních jazycích. O tom, jak se jazyková „krajina“ na Eurovizi v průběhu desetiletí měnila, napsal pro kulturní projekt Artillery novinář Suspilne Culture Vinston Von.
před 2 hhodinami
Načítání...