Biškek/Moskva - Kyrgyzský parlament, v němž převládají přívrženci prezidenta Kurmanbeka Bakijeva, vyjádřil hluboké znepokojení nad rostoucím počtem vražd Kyrgyzů pracujících v Rusku. Zároveň vyzval ruské úřady, aby vraždy důkladně vyšetřily a aby lépe chránily cizince. Jen v Moskvě bylo za posledních pět týdnů zabito sedm občanů středoasijského Kyrgyzstánu.
Rusko v posledních letech prožívá vzestup rasově motivovaných zločinů. Od počátku roku registrují ruští ochránci lidských práv v zemi už 26 případů napadení z rasových motivů, při nichž zemřelo 28 lidí. Proti loňsku je to dvojnásobek. Podle ředitele moskevské Kanceláře pro lidská práva Alexandra Broda je nejnebezpečnější právě Moskva následovaná Petrohradem. V ruské metropoli je podle odhadů až 70 000 sympatizantů skinheads, kteří nejčastěji napadají právě nerusky vyhlížející osoby.
Ruský prezident Vladimir Putin, s jehož érou je spjato i oživení ruského nacionalismu, na páteční schůzce šéfů Společenství nezávislých států, tedy včetně Bakijeva, slíbil, že s rasistickými útoky na přistěhovalce skoncuje.
Vysoká nezaměstnanost po rozpadu Sovětského svazu na počátku 90. let postihla miliony Kyrgyzů, Tádžiků či Uzbeků a přiměla je hledat lepší živobytí v Rusku. Mnozí jsou však svými zaměstnavateli okrádáni a od běžných Rusů se jim dostává jen málo soucitu. Jak v pořadu Před polednem uvedl moskevský zpravodaj ČT Josef Pazderka, podle některých údajů pracuje v Rusku zhruba 20 milionů přistěhovalců, z toho polovina nelegálně. Ti se pak stávají častým terčem rasových útoků.
Ruské neziskové organizace tvrdí, že právě toto je oblast, kde poměrně autoritativní ruský režim naráží na své limity a není schopen imigranty účinně chránit. Problém migrace v rámci bývalého Sovětského svazu je ale podle politologa Zdeňka Zbořila nejen postsovětským dědictvím, ale také jde o problém transformace celé Ruské federace.
