Kyjev: Proti demonstrantům nastoupili těžkooděnci, nakonec se ale stáhli

Kyjev – Potyčky mezi ukrajinskými policisty a protivládními demonstranty v centru Kyjeva pokračovaly i v noci na dnešek. Nad ránem málem došlo k přímému střetu mezi těžkooděnci ze speciální jednotky Berkut a demonstranty, policisté napadli i dva novináře Svobodné Evropy. Nakonec se ukrajinské bezpečnostní složky stáhly do výchozích pozic. Zatčeno bylo přes třicet lidí. V ukrajinských vládních a parlamentních kruzích se jedná o možnosti vyhlášení výjimečného stavu v zemi. Bezpečnostní složky ale tento krok zatím údajně nedoporučují.

„Skupina příslušníků jednotky vyrazila k barikádě ze spálených (policejních) autobusů, odkud demonstranti házeli na policejní kordón dýmovnice, petardy a zápalné lahve. Několik příslušníků Berkutu začalo rozebírat barikády a za nimi postupoval celý šik několika desítek policistů,“ vylíčila agentura ITAR-TASS. Nad ránem se podle agentury Interfax podařilo těžkooděncům rozebrat jednu z barikád a také zničit katapult, kterým se demonstranti pokoušeli ostřelovat policejní kordóny na přístupech k sídlu vlády a parlamentu. 

Ještě v noci jeden z opozičních předáků Vitalij Kličko varoval, že Berkut se dnes či ve středu pokusí demonstranty rozprášit. Sami aktivisté přirovnali počínání těžkooděnců k „pouhému tréninku“, jak uvedl list Ukrajinskaja pravda. „Neschvaluji tyhle metody, ale rozumím, že jejich akce byla výsledkem ignorování požadavků milionů mírumilovných demonstrantů prezidentem Janukovyčem,“ prohlásil bývalý ministr vnitra a spojenec Julije Tymošenkové Jurij Lucenko. „Je to on, který nechce naslouchat hlasu svých lidí, takže oni se pak ze zoufalství musí dostat k němu.“

Ukrajinské úřady oficiálně zveřejnily devět nových zákonů namířených proti demonstracím. Platit by měly od zítra. Normy zpřísňují tresty za účast v masových akcích nebo usnadňují zbavení imunity poslanců. Prezident Viktor Janukovyč znovu vyzval k dialogu, opozice dál trvá na předčasných volbách.

Policie napadla novináře Svobodné Evropy

Policisté, kteří přehrazují přístupy k sídlu vlády a parlamentu, čelí momentálně asi tisícovce demonstrantů. Ale podle agentury Interfax jde většinou pouze o přihlížející diváky. Na kameny a zápalné lahve policisté odpovídají slzným plynem a ohlušujícími granáty. Úřady podle ITAR-TASS už zatkly více než tři desítky demonstrantů, devět z nich začaly stíhat za „masové nepokoje“.

Během nočních nepokojů policie napadla také dva novináře Rádia Svobodná Evropa (RFE). „Brutálně mě srazili na zem, strhli mi helmu, která na sobě měla napsáno PRESS. Udeřili mě několikrát do hlavy svými obušky. Kroutili mi ruce a odtáhli mě do policejní dodávky,“ popsal svou noční zkušenost ukrajinský spolupracovník Rádia Svobodná Evropa Dmytro Barkar. V nemocnici už je celkem asi 30 novinářů. „Bohužel ve spojitosti s posledními případy radíme novinářům se raději neoznačovat, protože ze sebe jen dělají terče,“ podotkla Oksana Romaniuková z Institutu pro sdělovací prostředky.

2 minuty
Ukrajinská policie zasáhla proti novinářům RFE
Zdroj: ČT24

Výjimečný stav se zatím nekoná

V ukrajinských vládních a parlamentních kruzích se nyní jedná o možnosti vyhlášení výjimečného stavu v zemi. Návrh má údajně podporu poslanců vládní Strany regionů. Ta má v parlamentu většinu. Ruská agentura ITAR-TASS citovala vlivného poslance vládní strany Mychajla Čečetova, který prý vyhlášení výjimečného stavu podpoří. „Pokud bude nezbytné tento krok učinit, parlamentní frakce Strany regionů bude pro takové rozhodnutí hlasovat a udělá to rychle,“ řekl poslanec. Rázný krok podle něj vyžadují ukrajinské národní zájmy a ochrana bezpečnosti obyvatel. Čečetov zároveň potvrdil, že žádný návrh na vyhlášení výjimečného stavu se zatím neobjevil. Policie ale zatím výjimečný stav nedoporučuje. Taky úřad prezidenta uvedl, že to zatím v plánu nemá.

Protesty v Kyjevě vypukly před dvěma měsíci poté, co prezident Viktor Janukovyč odmítl podepsat dohodu o přidružení k Evropské unii a následně se sblížil s Moskvou. V neděli se situace vyhrotila poté, co protesty proti schválení nových zákonů, hrozících přísnějšími tresty demonstrantům, přerostly v potyčky radikálů s policií, které si vyžádaly desítky raněných na obou stranách.

Opoziční předáci vybízejí prezidenta Janukovyče k přímému dialogu o východisku z politické krize, za které považují předčasné volby. Janukovyč a jeho lidé naopak vyzývají k ukončení nepokojů. „Se státem nelze jednat jazykem ultimát, kamenů a Molotovových koktejlů,“ vzkázal generální prokurátor Viktor Pšonka. V pátek a v sobotu navštíví Kyjev evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle. Sejít se chce jak se zástupci vlády, tak i opozice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 1 mminutou

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 21 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 32 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 4 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 13 hhodinami
Načítání...