Kvůli krizi s pohonnými hmotami zvažuje britská vláda vydání víz pro řidiče cisteren ze zahraničí

Krizi na britském trhu s pohonnými hmotami, které na čerpacích stanicích docházejí kvůli nedostatku řidičů cisteren, chce Londýn řešit zavedením dočasných víz pro řidiče ze zahraničí. Podle serveru BBC vláda zvažuje, že jich vydá až pět tisíc, aby je přilákala. Asociace silničních dopravců RHA přitom odhaduje, že v Británii nyní chybí až sto tisíc řidičů nákladních aut, což podle ní může vést i k výpadkům zásobování potravinami a dalším zbožím.

Vydáváním víz by kabinet popřel vlastní přísnou imigrační politiku po brexitu, napsal list The Guardian. Podle dopravců však není jiná možnost, protože problémy v zásobování se jinak budou zhoršovat a můžou negativně ovlivnit i předvánoční trh.

V Británii je okolo 8300 čerpacích stanic, z nich zavřeno je momentálně asi jedno procento. Někde došel třeba jenom jeden typ paliva, většina stanic ale hlásí fronty řidičů, kteří nakupují pohonné hmoty do zásoby.

Například benzinka ve Stockportu podle BBC prodala v pátek 24 tisíc litrů paliva, před týdnem to bylo osm tisíc litrů. Společnost EP Group, která provozuje 341 čerpacích stanic, už proto zavedla limit a jednomu řidiči umožňuje nákup maximálně za třicet liber.

Výpadky v zásobování se netýkají pouze paliva, ale také potravin a dalšího zboží. Statistický úřad ONS upozornil, že s prázdnými regály v supermarketech se setkávají miliony lidí a každý šestý člověk má problémy sehnat některé typy základního zboží.

Rostoucí nervozita i napětí

„Vidím především v supermarketech neobvykle plné nákupní koše u kas, což svědčí o tom, že nervozita se projevuje. Ne sice zcela ještě panikou nákupu, jako například když na začátku covidu zmizel toaletní papír, ale především tím, že si lidé dělají zásoby, protože nevědí, co bude,“ přibližuje situaci z Velké Británie publicista a komentátor ČRo Plus a spolupracovník ČT Jan Jůn. A připomíná, že Británie stále importuje asi šedesát procent potravin, především právě z EU, ze které odešla. 

Situaci navíc komplikuje i fakt, že se k nedostatku řidičů přidružují další problémy, jako třeba nedostatek látky na konzervaci potravin nebo fakt, že na farmách, které byly zvyklé na pomoc zahraničních pracovníků, nemá nyní kdo sklízet, a tak se tady v některých případech pracuje i po nocích a s baterkou. „Jedna farma tak sklízela v noci zelí, protože neměla pracovníky z EU,“ dodal Jůn.

Ve společnosti tak podle něho roste napětí, které už dlouho takto patrné nebylo. Dá se ilustrovat i na jednom čerstvém průzkumu veřejného mínění realizovaného před pár dny. „Jen patnáct procent Britů nyní tvrdí, že brexit přinesl více výhod než problémů, a třiapadesát procent říká opak,“ nastínil.

Aktuální otázkou začíná teď být podle něho třeba i to, zda se na vánoční stůl Britů dostane tradiční potravina, a sice krocan. Ti z Norfolku a Suffolku, ze dvou hrabství na severovýchodě Británie, totiž podle Jůna nedojedou, jestli bude dále nedostatek řidičů. A dodal, že v této věci se už proslýchá i to, že premiér Boris Johnson měl dokonce jednat telefonicky s brazilským prezidentem Jairem Bolsonarem, jestli by nemohli dodat krocany z Brazílie. 

The Guardian pak uvedl, že pokud britská vláda dočasná víza pro řidiče nakonec zavede, bude to výzva i pro další sektory, které se rovněž potýkají s nedostatkem zaměstnanců. Výjimky pro pracovníky ze zahraničí by pak mohli žádat třeba podnikatelé v pohostinství, upozornil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 6 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 7 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 8 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 10 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 15 hhodinami
Načítání...