New York – Rada bezpečnosti OSN se ve čtvrtek mimořádně sejde kvůli rozšíření epidemie eboly v západní Africe. Smrtelný virus už v posledních měsících zabil přes 2 400 lidí. Také počet nakažených stále stoupá – aktuálně se jejich počet blíží pěti tisícům. Podle amerických vědců by současná epidemie mohla trvat nejméně rok či rok a půl, než se ji podaří vymýtit.
Americká velvyslankyně Samantha Powerová řekla, že by z nadcházející schůze měly vzejít „konkrétní závazky“ k boji proti epidemii. Podle ní je přitom velmi neobvyklé, aby se rada, pověřená dohledem nad mírem a mezinárodní bezpečností, zabývala problémem zdravotnictví.
„Je důležité, abychom se podívali na průběh epidemie a zmobilizovali zdroje,“ řekla Powerová podle AFP. Podle ní je možné zabránit tomu, aby se epidemie z dané oblasti rozšířila. Dosavadní prostředky vynaložené na boj s chorobou jsou prý ale nedostatečné.
Čtvrteční setkání bude otevřené zástupcům zemí nejvíce zasažených ebolou, tedy zejména z Libérie, Sierry Leone a Guineje. Měli by se ho rovněž zúčastnit generální tajemník OSN Pan Ki-mun, šéfka Světové zdravotnické organizace (WHO) Margaret Chanová a koordinátor OSN pro potírání eboly David Nabarro.
Podle diplomatů se má 25. září v New Yorku konat také ministerská konference o ebole, a to na okraj Valného shromáždění OSN. Epidemie eboly v západní Africe je nejhorší v historii této nemoci, která byla zjištěna poprvé v roce 1976.
Do krizové oblasti zamíří vojenská pomoc z USA
Spojené státy plánují do západní Afriky vyslat 3 000 vojáků. Prezident Barack Obama má svůj plán podrobněji vysvětlit při dnešní návštěvě sídla amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v Atlantě. Americká pomoc se má soustředit především na Libérii. Koordinační středisko americké pomoci proto bude zřízeno v tamní metropoli Monrovii.
Vojáci se mají podle agentury AFP podílet na výstavbě léčebných center v oblastech, kde onemocnělo nejvíc lidí. Američané také poskytnou výcvik a školení místním lidem v tom, jak péči řídit. Školicím střediskem, které bude na místě nejméně půl roku, má projít každý týden 500 zdravotníků.
Odhady mluví o 20 tisících nakažených
Zatím se ebolou nakazilo 4 985 pacientů, čísla ale mohou být mnohem vyšší. Světová zdravotnická organizace vychází z kvalifikovaného odhadu 20 tisíc nakažených. Jenže jde jen o odhady a někteří vědci označují čísla WHO jako optimistická.
V zemích západní Afriky teď navíc startuje sezona malárie, hlavní vlna většinou vychází na září a říjen. To vyvolává otázky, zda bude dostačovat kapacita zdravotnických zařízení i pro pacienty s malárií. Navíc se lidé nakažení malárií mohou obávat jít se léčit do nemocnice, kde leží pacienti s ebolou, upozorňuje BBC News.
Spojené státy minulý týden oznámily, že uvolní dalších deset milionů dolarů (více než 214 milionů Kč), aby pomohly Africké unii v boji proti epidemii. Peníze mají posloužit především pro přísun dalších zdravotních pracovníků do postižených oblastí.
Světová zdravotnická organizace zahrnuje virus ebola do čtvrté (tedy nejvyšší) rizikové skupiny patogenů. Infekce z této skupiny představují pro člověka extrémní nebezpečí a jsou lehce přenosné. Pro většinu zástupců této skupiny také platí, že zatím není k dispozici efektivní léčba nebo bezpečná prevence. Mezi tyto patogeny patří kromě eboly také:
- filovirus Marburg (podobné projevy i úmrtnost jako v případě eboly)
- horečka Lassa (taktéž patří mezi krvácivé horečky. Je zákeřná tím, že ve většině případů má velmi nenápadný průběh)
- nebo vir Herpes B (napadá zejména nervovou soustavu)
