Prezident iráckého Kurdistánu Masúd Barzání, kterému za tři dny vyprší mandát, ho prodlužovat nebude, přestože parlamentní a prezidentské volby, které se měly v autonomii konat 1. listopadu, byly odloženy. Barzání o svém rozhodnutí informoval kurdský parlament v dopisu, který zveřejnila jeho Demokratická strana Kurdistánu (KDP).
Kurdský vůdce Barzání odstoupí k 1. listopadu z prezidentské funkce
Kurdští poslanci následně schválili, že prezidentské pravomoci budou prozatím rozděleny mezi vládu, parlament a justici. Podle agentury DPA by Barzáního odchod mohl zmírnit napětí mezi Bagdádem a Kurdy související s nedávným kurdským referendem o nezávislosti.
Podle svědků v neděli do budovy kurdského parlamentu pronikli demonstranti nespokojení s Barzáního rozhodnutím odejít z funkce. Když si demonstranti, kteří se označovali za pešmergy, tedy kurdské bojovníky, vynucovali vstup do budovy, byly údajně slyšet výstřely.
Horizont ČT24: Pokračování kurdské tragédie (zdroj: ČT24)
Barzáního rozhodnutí přichází několik týdnů poté, co se Kurdové v autonomii a několika sporných regionech vyslovili pro nezávislost. Bagdád však označil hlasování za protiústavní a krátce nato vyslal do sporných regionů armádu, aby z nich vytlačila kurdské síly.
Z prezidenta se stane pešmerg
Demonstrace příznivců prezidenta Barzáního
Barzání prohlásil, že výsledek referenda o nezávislosti „nemůže být vymazán“. Odsoudil také Spojené státy za to, že Kurdy nepodpořily. „Naši lidé by se nyní měli ptát, zda USA vědí o iráckém útoku a proč mu nezabránily,“ uvedl. A upozornil, že bez pomoci pešmergů by irácké síly nedokázaly osvobodit město Mosul od teroristické organizace Islámský stát
Barzání v dopisu požádal parlament, aby uskutečnil kroky potřebné k zaplnění mocenského vakua, které nastane v důsledku jeho odchodu, a navrhl rozdělení prezidentských pravomocí mezi vládu, parlament a justici. „Odmítám pokračovat ve funkci prezidenta regionu po 1. listopadu,“ uvedl Barzání. „Dál budu sloužit Kurdistánu jako pešmerg,“ dodal.
Referendum o nezávislosti iráckého Kurdistánu a několika sporných regionů obývaných Kurdy, které se uskutečnilo 25. září, bylo do značné míry iniciativou jednasedmdesátiletého kurdského prezidenta. Podle řady expertů však referendum vyhlídky do budoucnosti pro Kurdy spíše zhoršilo, než zlepšilo. Necelý měsíc po referendu Bagdád zahájil ofenzivu s cílem získat opět kontrolu nad ropnou provincií Kirkúk, kterou Kurdové považují za svůj historický domov i za důležitý zdroj financí pro nový stát.
Irácká vláda nakonec během několika dnů výrazně změnila poměr sil v severním Iráku. Irácké síly začaly přebírat kontrolu nad všemi spornými regiony, které kontrolovali Kurdové a které se nenacházejí v autonomní oblasti. Ve čtvrtek Bagdád vyzval Irbíl, aby výsledky referenda zrušil, a odmítl s ním vést dialog.
Barzání začátkem roku řekl, že na post znovu kandidovat nebude. Mnozí tomu ale před referendem nevěřili. Funkci prezidenta kurdské autonomie v Iráku zastával od roku 2005 a v roce 2009 byl znovuzvolen. Mandát druhého funkčního období mu vypršel v roce 2013, ale byl dvakrát prodloužen.