Kurdská odplata? Po sebevražedném útoku zemřeli dva turečtí vojáci

Sebevražedný útok na turecké vojáky

Dva turečtí vojáci zahynuli a 31 dalších utrpělo zranění při sebevražedném atentátu na východě země, poblíž hranic s Íránem. Turecké úřady obvinily z útoku kurdské povstalce. Zřejmě šlo o odvetu za turecké nálety na základny Strany kurdských pracujících v severním Iráku. Další turecký voják pak přišel o život v provincii Mardin na jihovýchodě Turecka při výbuchu miny, na kterou najelo vojenské vozidlo. Osm dalších vojáků vyvázlo se zraněním.

Úřad guvernéra provincie Agri uvedl, že za sebevražedným útokem stojí bojovníci Strany kurdských pracujících (PKK). Ti prý dnes časně ráno zaútočili na stanici vojenské policie traktorem napěchovaným dvěma tunami výbušnin. Čtyři ze zraněných vojáků jsou ve velmi vážném stavu. Podle agentury AFP šlo o první sebevražedný útok od nového vystupňování násilí mezi vládou a kurdskými rebely.

Turecká armáda takřka denně podniká nálety na základny PKK v severním Iráku a povstalci útočí na bezpečnostní složky. Při obnovené vlně násilí přišlo v Turecku o život asi 24 lidí, převážně vojáků. Při náletech v severním Iráku bylo podle Ankary zabito okolo 260 povstalců a čtyři stovky dalších utrpěly zranění. PKK však své ztráty neuvedla a podle iráckých úřadů jsou mezi oběťmi náletů i civilisté.

Turecká armáda ale dnes popřela tvrzení, že by při svých náletech v obci v autonomním iráckém Kurdistánu zasáhla civilisty. Cílem podle ní bylo útočiště bojovníků PKK. "Cíle v severním Iráku a uvnitř Turecka jsou určovány kvalifikovanými osobami, na základě potvrzených obrazových dat, a jsou výsledkem velmi pečlivé a detailní studie," uvedla armáda v prohlášení. Průzkum týkající se dotčené vesnice podle armády ukázal, že v oblasti, která byla cílem bombardování, nežije civilní obyvatelstvo.

  • Od roku 1984 bylo v bojích proti povstalcům z PKK zabito na 40 000 lidí, než bylo v březnu 2013 vyhlášeno křehké příměří.

Na počátku nových bojů mezi tureckou vládou a PKK stál útok z 20. července, při němž zahynulo v tureckém pohraničním Suruçu 32 lidí, hlavně Kurdů. Přihlásil se k němu Islámský stát. PKK v reakci na údajnou nečinnost Ankary pak spáchala několik atentátů na turecké vojáky a policisty, což vedlo k vypovězení mírového procesu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chilský prezident Kast přijal ve svém sídle Pavla jako první zahraniční návštěvu

Nový chilský prezident José Antonio Kast přijal v prezidentském paláci La Moneda českého prezidenta Petra Pavla s manželkou Evou. Pro Kasta je česká hlava státu první zahraniční návštěvou od březnového nástupu do funkce. Po jednání Kast řekl, že obě země pojí dlouholetá tradice diplomatických vztahů. Pavel na tiskové konferenci uvedl, že Česko považuje Chile za přirozeného partnera pro rozšiřování spolupráce.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla v pátek nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žádné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, informuje Reuters.
před 2 hhodinami

Netanjahu potvrdil Trumpem oznámené příměří mezi Izraelem a Libanonem

Americký prezident Donald Trump oznámil příměří poté, co hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a libanonským prezidentem Josephem Aúnem. Později dodal, že příměří zahrnuje i Hizballáh. Příměří vstoupilo v platnost ve čtvrtek ve 23:00 SELČ. Izraelský premiér Netanjahu podle agentury Reuters oznámil, že s příměřím souhlasil, ale že v Libanonu zůstanou izraelští vojáci. Hizballáh toto odmítl. Dokument americké diplomacie o náplni příměří odchod izraelských vojáků z Libanonu rovněž nezmiňuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Česko podle prezidenta Filipín zadrželo muže podezřelého ve vlasti z korupce

České úřady podle filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose mladšího zadržely muže zapojeného do korupční aféry, která na Filipínách vyvolala u veřejnosti kritiku a masové protesty. Obě země nyní podle prezidenta jednají o mužově předání, napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Filipíny nemají s Českou republikou uzavřenou smlouvu o vydávání.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Bejrút: Izrael zničil poslední most spojující jih Libanonu se zbytkem země

Izrael zničil poslední most přes řeku Lítání, čímž odřízl jih Libanonu od zbytku země, tvrdí podle agentury Reuters nejmenovaný vysoce postavený zdroj z libanonských bezpečnostních složek. Tamní státní agentura uvádí, že Izrael také zabil jednoho člověka při úderu na vozidlo na silnici vedoucí z Bejrútu do Damašku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusko provedlo dosud nejsmrtelnější letošní útok na Ukrajinu

Ruský noční vzdušný útok na Ukrajinu připravil o život nejméně 17 lidí, desítky dalších zranil, uvedli ukrajinští činitelé. Ruské údery podle nich zabily devět lidí v Oděse, čtyři v Kyjevě a další čtyři v Dnipru. Agentura Reuters ruský noční úder označila za dosud nejsmrtelnější v letošním roce. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Terčem náletu ukrajinských dronů se dle velení ukrajinské armády stala ruská ropná zařízení v černomořském přístavu Tuapse.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoZástupci Evropské komise budou jednat s Tiszou o reformách

Zástupci Evropské komise přijedou v pátek do Budapešti diskutovat s vítěznou stranou Tisza o reformách. Pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar slibuje Bruselu vstřícnější politiku než jeho předchůdce Viktor Orbán. Magyar už například oznámil, že nehodlá blokovat finanční pomoc Ukrajině. Především chce obnovit přístup k penězům z fondů, které Unie Budapešti zmrazila kvůli korupci nebo zásahům do soudnictví.
před 8 hhodinami

Přelomový verdikt o vnitrostátních únosech dětí. Evropský soud se zastal Čecha

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vydal přelomový verdikt, který se týká vnitrostátních únosů dětí jedním z rodičů. Případ se odehrál v tuzemsku. Rozvedený otec se na evropskou instanci obrátil proto, že mu tuzemská justice neumožnila styk s dětmi poté, co je exmanželka bez jeho vědomí a souhlasu přestěhovala z Brna do Prahy. Rozsudek by mohl mít vliv na posuzování podobných případů v budoucnu.
před 9 hhodinami
Načítání...