Kulatý stůl nepřímo vyzval k rozpuštění ukrajinského parlamentu

Kyjev - Zvážit možnost rozpuštění ukrajinského parlamentu dnes poslancům překvapivě doporučili účastníci diskuse u kulatého stolu v jihoukrajinském Mykolajivě. Jednání, které moderoval německý diplomat Wolfgang Ischinger a bývalí prezidenti Ukrajiny Leonid Kravčuk a Leonid Kučma, předcházely minulý týden „celonárodní“ kulaté stoly v Kyjevě a Charkově. Zástupci separatistů k jednání přizváni nebyli.

Účastníci dnešní diskuse schválili výzvu poslancům ukrajinského parlamentu, v níž nepřímo vyzývají k jeho rozpuštění. Poslanci by prý měli zvážit, do jaké míry jsou schopni zajistit nový kurz Ukrajiny a mír a shodu ve společnosti. „Doba je složitá,“ uvedl exprezident Kravčuk, který výzvu tlumočil. „Můžete-li, jednejte, nemůžete-li, odejděte,“ vzkázal poslancům. Řádné parlamentní volby se na Ukrajině mají konat v roce 2017.

V dalším prohlášení mykolajivský kulatý stůl vyzval ukrajinský lid, aby „převzal iniciativu v boji s teroristy“ a v hojném počtu se zúčastnil nedělních prezidentských voleb. Rusko účastníci diskuse vyzvali, aby zastavilo vměšování do vnitřních ukrajinských záležitostí. „Doufáme, že ruský národ uvěří dobrým úmyslům Ukrajiny a naše země se stane nezávislým demokratickým státem,“ praví se v prohlášení.

Západní státy by podle dokumentu měly přijmout Ukrajinu do „společného evropského domu“. Ukrajina věří, že Západ nedovolí Rusku, aby zničilo moderní zásady mezinárodní bezpečnosti a beztrestně opovrhovalo mezinárodními dohodami, které samo podepsalo, stojí v prohlášení.

Ukrajinské jednání u kulatého stolu
Zdroj: ČT24

Rusko o nic prosit nebudeme

Premiér Arsenij Jaceňuk na zasedání prohlásil, že Ukrajinu už napříště nebude možné považovat za „mladšího sourozence Ruska“. Průmyslový východ Ukrajiny je závislý na ruském plynu, připustil premiér. „Nikdo ale do Ruska nepůjde s nataženou rukou. Vztahy musejí být rovnoprávné a smlouvy se musejí dodržovat,“ konstatoval Jaceňuk.

Během diskuse se hovořilo i o vlivu ukrajinských oligarchů na politický vývoj v zemi. Exprezident Kravčuk v této souvislosti prohlásil, že bez oligarchů nelze jednotu a prosperitu Ukrajiny zajistit. „Oligarchové nejsou jen špatní. Pokud se státní moc nenaučí spolupracovat s byznysem, pořádku se na Ukrajině nedočkáme,“ řekl Kravčuk.

Původně se třetí kulatý stůl měl konat ve východoukrajinském Doněcku, jednom z hlavních center proruských povstalců. Ambiciózní plán doněckého gubernátora Serhije Taruty ale nevyšel, organizátoři kvůli neúměrnému bezpečnostnímu riziku přeložili jednání do klidnějšího Mykolajiva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 13 mminutami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu. Druhý let Smartwings z Ománu by měl v Praze přistát kolem 9:30. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 47 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 8 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 10 hhodinami
Načítání...