Kubánci hlasují o nové ústavě. Poprvé uzná soukromé vlastnictví, vládu jedné strany však neohrozí

8 minut
Horizont ČT24: Nová kubánská ústava
Zdroj: ČT24

Obyvatelé Kuby v neděli zřejmě schválí v referendu novou ústavu. Dokument, který má nahradit ten dosavadní z roku 1976, legitimizuje soukromé podnikání a vytvoření volnějšího trhu. Zároveň ale zachovává vedoucí úlohu komunistické strany a nadvládu socialistického státu v ekonomice.

Video z dílny kubánské vlády na podporu hlasování pro obměněnou ústavu mluví o zaručení lidských práv v dokumentu. „Ústava hluboce humanistická a především taková, která začleňuje všechny složky společnosti bez rozdílu náboženství nebo pohlaví,“ říká ve videu Arnaldo Tamayo Méndez, bývalý kosmonaut a současný zastupitel města Baracoa.

Podle kritiků jde ale o stejnou starou socialistickou Kubu jen v pozměněném hávu. „Technicky jde o demokratické hlasování. Nejde nicméně o demokratickou kampaň. Vidíme samé poutače vyzývající k volbě ‚ano'. Nevidíme to stejné pro kampaň za ‚ne,' což je ta strana, kterou podporuje velká část Kubánců,“ tvrdí disident Manuel Cuesta Morua.

Internet v zemi funguje stabilně teprve chvíli a postupně si ho politickými kampaněmi začínají osvojovat i komunistické úřady. Paradoxně s tím ale strhly vlnu zastánců volit ‚ne' v referendu, kteří se ve velkém projevují na sociálních sítích.

Podle opozice i víc než jeden a půl milionové zahraniční diaspory je o výsledku ‚ano' pro novou podobu ústavy dopředu rozhodnuto. Svým ‚ne' chtějí dát ale vládě najevo, že nesouhlasí s pomalými reformami a nedostatečným postupem v otázkách lidských práv.

Proti ústavě by mohla být zhruba čtvrtina voličů

V současnosti platná kubánská ústava byla schválena v roce 1976. Tehdy pro ni hlasovalo 97,7 procent z téměř šesti milionů voličů. Většina analytiků očekává, že podpora pro nový dokument tak vysoká nebude.

„Řekl bych, že tentokrát budou ‚ano' volit asi tři čtvrtiny obyvatel,“ řekl agentuře Reuters analytik Rafael Hernandez, který řídí reformě orientovaný kulturní magazín Temas.

Podobný názor má také akademik Carlos Alzugaray, který řekl agentuře AFP, že hlasy proti ústavě, neplatné či prázdné odevzdané volební lístky a absence budou podle něj zahrnovat dvacet až třicet procent ze současných zhruba osmi milionů registrovaných voličů.

Ústava nově zřizuje funkci premiéra a výkon prezidentské funkce omezuje na dvě pětiletá období. Zavádí také maximální věkovou hranici 60 let, kterou kandidát nesmí překročit v roce prvního zvolení. Prezident země nebude šéfem státní rady, nejvyššího výkonného orgánu země. Tato funkce přejde do pravomoci šéfa parlamentu.

Nový dokument nezaručí svobodné volby

Nová ústava zakazuje diskriminaci na základě etnického původu či fyzického postižení. Posiluje také soudnictví, do něhož zavádí princip presumpce neviny, který byl naposledy obsažen v ústavě z roku 1940.

Ústava ale opět nezaručí pluralitní demokratický systém ani svobodné volby. Opozice označuje referendum za divadelní představení, v němž se režim snaží mezinárodnímu společenství prodat zdání, že nová ústava vzešla z vůle lidu. Pro platnost referenda není ani stanovena minimální účast.

I když vláda částečně podpořila veřejnou diskuzi o podobě ústavy, docházelo i k absurdním situacím. Původní návrh měl například definici manželství v ústavě změnit ze svazku „muže a ženy“ na svazek „dvou osob“. Tato změna se ale nelíbila dvěma třetinám Kubánců při veřejných debatách, a stát proto pasáž o podobě manželství z ústavy úplně vypustil.

Analytik Hernandéz je i přes nedostatky k novému dokumentu smířlivý. „Podle mě je důležitější než samotný proces hlasování to, že jde o referendum o ústavě, která je lepší než ta předchozí. Lepší než všechno, co jsme tu zatím měli,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šlo to velmi dobře, řekla Machadová po schůzce s Trumpem

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Zároveň ale odmítla prozradit, zda, jak dříve naznačila, předala svou mírovou cenu Trumpovi, který o ni dlouhodobě usiluje.
před 31 mminutami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 58 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 3 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 4 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...