Kubánci hlasují o nové ústavě. Poprvé uzná soukromé vlastnictví, vládu jedné strany však neohrozí

Nahrávám video
Horizont ČT24: Nová kubánská ústava
Zdroj: ČT24

Obyvatelé Kuby v neděli zřejmě schválí v referendu novou ústavu. Dokument, který má nahradit ten dosavadní z roku 1976, legitimizuje soukromé podnikání a vytvoření volnějšího trhu. Zároveň ale zachovává vedoucí úlohu komunistické strany a nadvládu socialistického státu v ekonomice.

Video z dílny kubánské vlády na podporu hlasování pro obměněnou ústavu mluví o zaručení lidských práv v dokumentu. „Ústava hluboce humanistická a především taková, která začleňuje všechny složky společnosti bez rozdílu náboženství nebo pohlaví,“ říká ve videu Arnaldo Tamayo Méndez, bývalý kosmonaut a současný zastupitel města Baracoa.

Podle kritiků jde ale o stejnou starou socialistickou Kubu jen v pozměněném hávu. „Technicky jde o demokratické hlasování. Nejde nicméně o demokratickou kampaň. Vidíme samé poutače vyzývající k volbě ‚ano'. Nevidíme to stejné pro kampaň za ‚ne,' což je ta strana, kterou podporuje velká část Kubánců,“ tvrdí disident Manuel Cuesta Morua.

Internet v zemi funguje stabilně teprve chvíli a postupně si ho politickými kampaněmi začínají osvojovat i komunistické úřady. Paradoxně s tím ale strhly vlnu zastánců volit ‚ne' v referendu, kteří se ve velkém projevují na sociálních sítích.

Podle opozice i víc než jeden a půl milionové zahraniční diaspory je o výsledku ‚ano' pro novou podobu ústavy dopředu rozhodnuto. Svým ‚ne' chtějí dát ale vládě najevo, že nesouhlasí s pomalými reformami a nedostatečným postupem v otázkách lidských práv.

Proti ústavě by mohla být zhruba čtvrtina voličů

V současnosti platná kubánská ústava byla schválena v roce 1976. Tehdy pro ni hlasovalo 97,7 procent z téměř šesti milionů voličů. Většina analytiků očekává, že podpora pro nový dokument tak vysoká nebude.

„Řekl bych, že tentokrát budou ‚ano' volit asi tři čtvrtiny obyvatel,“ řekl agentuře Reuters analytik Rafael Hernandez, který řídí reformě orientovaný kulturní magazín Temas.

Podobný názor má také akademik Carlos Alzugaray, který řekl agentuře AFP, že hlasy proti ústavě, neplatné či prázdné odevzdané volební lístky a absence budou podle něj zahrnovat dvacet až třicet procent ze současných zhruba osmi milionů registrovaných voličů.

Ústava nově zřizuje funkci premiéra a výkon prezidentské funkce omezuje na dvě pětiletá období. Zavádí také maximální věkovou hranici 60 let, kterou kandidát nesmí překročit v roce prvního zvolení. Prezident země nebude šéfem státní rady, nejvyššího výkonného orgánu země. Tato funkce přejde do pravomoci šéfa parlamentu.

Nový dokument nezaručí svobodné volby

Nová ústava zakazuje diskriminaci na základě etnického původu či fyzického postižení. Posiluje také soudnictví, do něhož zavádí princip presumpce neviny, který byl naposledy obsažen v ústavě z roku 1940.

Ústava ale opět nezaručí pluralitní demokratický systém ani svobodné volby. Opozice označuje referendum za divadelní představení, v němž se režim snaží mezinárodnímu společenství prodat zdání, že nová ústava vzešla z vůle lidu. Pro platnost referenda není ani stanovena minimální účast.

I když vláda částečně podpořila veřejnou diskuzi o podobě ústavy, docházelo i k absurdním situacím. Původní návrh měl například definici manželství v ústavě změnit ze svazku „muže a ženy“ na svazek „dvou osob“. Tato změna se ale nelíbila dvěma třetinám Kubánců při veřejných debatách, a stát proto pasáž o podobě manželství z ústavy úplně vypustil.

Analytik Hernandéz je i přes nedostatky k novému dokumentu smířlivý. „Podle mě je důležitější než samotný proces hlasování to, že jde o referendum o ústavě, která je lepší než ta předchozí. Lepší než všechno, co jsme tu zatím měli,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael novu udeřil na Bejrút. Hizballáh podnikl odvetu na základnu

Izraelský útok na pobřeží libanonské metropole Bejrútu si v noci na čtvrtek vyžádal nejméně sedm mrtvých a 21 zraněných. Město čelilo dalšímu úderu během několika hodin. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to napsala agentura AFP. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci vypálilo rakety na základnu Izraele, který v odvetě zasáhl desítku cílů hnutí.
před 1 hhodinou

Demokratičtí senátoři v USA řeší údajný americký zásah íránské školy

Desítky amerických demokratických senátorů požadovaly od vlády prezidenta Donalda Trumpa odpovědi na množící se tvrzení o tom, že by USA byly zodpovědné za únorový útok na íránskou dívčí školu. Napsala to agentura AP. Stanice CNN píše o tom, že americká armáda instituci zasáhla omylem pravděpodobně kvůli zastaralým informacím o nedaleké námořní základně. Zásah školy si tehdy podle íránských médií vyžádal životy nejméně 168 dětí a 14 učitelů.
před 3 hhodinami

Íránské lodě s výbušninami zasáhly v iráckých vodách dva tankery, tvrdí Bagdád

Íránské lodě naložené výbušninami zasáhly v iráckých vodách dva tankery s palivem, které začaly hořet. Irák následně začal s evakuací dvou desítek členů posádky z obou plavidel, napsala ve středu večer agentura Reuters s odvoláním na šéfa irácké společnosti pro přístavy. Jeden člověk při incidentu přišel o život.
před 6 hhodinami

USA zničily 28 íránských lodí schopných pokládat miny, tvrdí Trump

Podle prezidenta USA Donalda Trumpa už Spojené státy vyřadily z provozu celkem dvacet osm íránských lodí které jsou schopné pokládat miny. V úterý večer regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) informovalo o zničení šestnácti minonosných lodí u Hormuzského průlivu. Celkem dle Trumpa došlo ke zničení 58 íránských válečných lodí. Pokračující americko-izraelské údery na Írán přitom Trump znovu označil za „krátkou exkurzi“. V Íránu už podle něj „nezbylo prakticky nic“, na co by americká armáda mohla útočit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael a Írán podnikly vzdušné útoky, u Íránu byly zasaženy tři nákladní lodě

Izrael podnikl další vzdušné údery na Teherán a na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Mluvčí íránského Červeného půlměsíce Modžtabá Cháledí podle státní televize uvedl, že v Íránu bylo zasaženo téměř dvacet tisíc obytných budov a sedmdesát sedm zdravotnických zařízení. RB OSN žádá okamžité zastavení útoků Íránu na státy Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoAustrálie udělila humanitární azyl šesti íránským fotbalistkám

Austrálie udělila humanitární azyl šesti Íránkám z národního fotbalového týmu, který se v zemi účastnil mistrovství Asie. Zbytek už se vydal na cestu zpět. Sedmá hráčka si nabídku na poslední chvíli rozmyslela, kontaktovala íránskou ambasádu a nechala se odvézt. Íránské velvyslanectví se tak však dozvědělo, kde se hráčky nachází a australský ministr vnitra Tony Burke musel vydat pokyn k jejich přemístění. Opatrnost byla na místě, hráčky totiž byly pod neustálým dozorem mužského doprovodu týmu. Íránský tým vzbudil celosvětový ohlas minulý týden během prvního zápasu s Jižní Koreou – fotbalistky na úvod mlčely během hymny.
před 9 hhodinami

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou, uvedla šéfka Evropské komise

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Starmer věděl o Mandelsonovi jako riziku, plyne z dokumentů

Britská vláda zveřejnila část dokumentů souvisejících se jmenováním někdejšího ministra Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Premiér Keir Starmer měl podle jednoho z textů informaci, že kvůli Mandelsonově blízkým vztahům s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem může být jmenování „reputačním rizikem“, uvedla stanice Sky News. Starmerův kabinet se k publikaci rozhodl po tlaku, kterému ministerský předseda čelí kvůli aféře svého významného spolustraníka.
před 13 hhodinami
Načítání...