Moskva – Vladimira Putina doběhl osud a jeho vlastní slova - na sociálních sítích má velký ohlas sedm let starý rozhovor pro televizi ARD. Šéf Kremlu zde v souvislosti s obsazením Jižní Osetie a Abcházie vylučuje, že by podobný scénář postihl také Krym. Válku a následnou okupaci gruzínských území Moskva obhajovala ochranou ruských obyvatel, podobně jako při anexi Krymu v roce 2014. Ve zmíněném rozhovoru z roku 2008 Putin tvrdí, že národnostní pnutí na Krymu je věcí Ukrajiny a její hranice bude Rusko respektovat podle platných smluv.
Krym je vnitřní problém Ukrajiny, ujišťoval Putin v roce 2008
Rozhovor následoval několik dnů po válce o separatistické regiony Jižní Osetie a Abcházie. Výsledkem konfliktu byla vojenská okupace, uznání regionů ze strany Moskvy i vyhnání tisíců obyvatel. Když moderátor Thomas Roth zmíní obavy francouzské diplomacie o podobný osud v případě Krymu, Putin odpovídá rezolutně:
- „Krym není sporné území. Není tam žádný etnický konflikt – na rozdíl od Gruzie a jejích provincií. Rusko uznalo hranice dnešní Ukrajiny už před dlouhou dobou. Ohledně stanovení hranic jsme se na všem shodli,“ dodává s tím, že konkrétní nejasnosti jsou „čistě technická věc.“
Vladimir Putin, ARD - 29. 8. 2008: „Krym samozřejmě má své problémy: Krymští Tataři, Ukrajinci, Rusové a další Slované… To je ale vnitřní záležitost Ukrajiny samotné. S Ukrajinou máme smlouvu zaručující provoz naší flotily v Sevastopolu do roku 2017. Touto dohodou se také budeme řídit.“
Projev k ruskému parlamentu před připojením Krymu, 18. 3. 2014: „Krym vždy byl a navždy zůstane nedělitelnou součástí Ruska. Toto vědomí jsme si předávali z generace na generaci.“
Březen 2014: Krymský příklon k Rusku pohledem webu ČT24:
VÝSLEDKY: Krym chce jednoznačně do ruské náruče
REAKCE: Podle Zaorálka se ocitlo Rusko v izolaci
KRYM: O referendum byl velký zájem
KYJEV: Příměří do pátku, slíbili si ruský a ukrajinský ministr
REFERENDUM: Krymská krize nekončí, jen se posouvá na vyšší úroveň
OBRAZEM: Jak se volí na Krymu
Konflikt v Gruzii
Vojenské vítězství, politická prohra, bezvýznamná epizoda. I taková hodnocení provázejí rusko-gruzínskou válku o separatistické regiony Jižní Osetie a Abcházie. Vojenským konfliktem, který vypukl mezi Ruskem a Gruzií 7. srpna 2008, každopádně vyvrcholilo dlouhodobé napětí. Během šesti dnů intenzivních bojů přišlo o život na 500 lidí, válečné události vedly k vyhnání desetitisíců uprchlíků.
Moskva obhajovala vojenské akce nutností ochránit obyvatele Jižní Osetie, kteří z drtivé většiny vlastní ruské pasy. Koncem srpna udělalo Rusko za válkou pomyslnou tečku – Jižní Osetii a Abcházii uznalo jako nezávislý stát. Analytici ovšem prohlašují, že politicky Rusové prohráli. Svět se jim nepodařilo přesvědčit o své pravdě - tedy že boj rozpoutal gruzínský prezident Michail Saakašvili vpádem do Jižní Osetie a že ruský zásah měl jen donutit Tbilisi k míru.