Moskva – Čtyři měsíce od ruské anexe vládne na černomořském Krymu nevyhovující situace. Počet turistů se ve vyhledávané prázdninové lokalitě snížil na polovinu a spojení s Ruskem zdaleka nedostačuje potřebám zdejších obyvatel. Kreml poloostrovu nyní slibuje finanční injekci ve výši 390 miliard korun.
Krym je součástí Ruské federace od 21. března 2014, kdy prezident Vladimir Putin podepsal rusko-krymskou smlouvu, a uzavřel tak proces přechodu někdejšího ukrajinského poloostrova pod křídla Moskvy. Kyjevu černomořský výběžek podléhal od roku 1954, kdy ho Ukrajině coby svazové republice daroval Nikita Chruščov. V rámci ukrajinských regionů zde také žila nejpočetnější rusky hovořící skupina obyvatel.
Moskva obyvatelům Krymu po březnovém záboru slibovala skokové zvýšení životní úrovně, vyšší míru autonomie a příliv investic. Čtyři měsíce po anexi se ale oblast nachází v tak nepohodlné situaci, že ji i přiznávají i ruská média.
Mzdy a penze se na Krymu skutečně zvýšily nad dřívější ukrajinskou úroveň, stejně, ne-li výše, ale poskočily i ceny zboží a služeb. Na vrcholu letní sezony jsou zdejší hotely poloprázdné, protože Ukrajinci na Krym nejezdí a Rusové dávají přednost cizině (zejména Kypru a Turecku). Investice jsou v podmínkách sankční války s Evropou vzdálenou budoucností.
Hlavní problém? Kolabující spojení s Ruskem
Hlavní problém regionu potom představuje doprava. Cesta do Ruska po silnici přes neklidnou a nepřátelskou Ukrajinu je obtížná, leteckých linek je málo a trajekt spojující východ Krymu s ruskou pevninou kapacitně nestačí.
Mezi Krymem a Ruskem denně pendluje průměrně deset železničních a 33 automobilových trajektů. Na ty se momentálně čeká dva dny a fronta automobilů je už taková, že blokuje dopravu ve městě Kerč, jež je od trajektového terminálu vzdálené deset kilometrů. Podle informace agentury Interfax stojí na krymské straně 2 000 automobilů (na východní ruské 600).
Situaci má vyřešit obří most přes Kerčský průliv, který postaví Putinův blízký přítel, ruský miliardář Arkadij Rotěnberg. Budování má začít už letos, stavba přijde údajně státní pokladnu na 247 miliard rublů, dřív než za tři roky se ale obyvatelé poloostrova dopravní úlevy nedočkají.
Moskva chce za šest let do Krymu nalít 390 miliard korun
Uspokojivější hospodářské a sociální poměry na Krymu má potom zajistit dotace 390 miliard korun, kterou chce Moskva do oblasti investovat do roku 2020. Rozvojový program tento týden schválila ruská vláda. Investice budou směřovat do modernizace infrastruktury (lepší letecké spojení má zvýšit obsazenost krymských hotelů), jejich cílem je hospodářsky propojit zabraný poloostrov s ruskou ekonomikou.
Značné prostředky budou uvolněny na kulturní a sociální rozvoj národnostních menšin. Splnění tohoto úkolu ale nebude podle ukrajinských novinářů snadné, protože nejpočetnější menšina - krymští Tataři - s ruským záborem nesouhlasí a její duchovní předák Mustafa Džemilev na Krym vůbec nesmí.
