Krstić si odpyká trest za genocidu v Polsku

Varšava - Odsouzený bosenskosrbský válečný zločinec Radislav Krstić si může odpykat trest v Polsku. Rozhodl o tom varšavský soud. Polsko o to z bezpečnostních důvodů požádal Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY), který Krstiče za napomáhání ke genocidě v bosňácké (dříve muslimské) enklávě Srebrenica odsoudil v roce 2004 ke 35 letům vězení.

Krstić se proti převozu do Polska mohl odvolat. Advokát ale haagskému tribunálu oznámil, že bývalý bosenskosrbský generál s přemístěním souhlasí. „Výkon trestu Radislava Krstiče na území Polska nepředstavuje žádné riziko pro jeho obyvatele,“ ujišťuje soudce Igor Tuleya.

Krstić si trest za zločiny ve Srebrenici v roce 1995 původně odpykával v Británii. Před dvěma lety ho napadli tři muslimští spoluvězni, kteří mu podřezali krk. Poté byl z bezpečnostních důvodů převezen zpět do Haagu.

K přesunu nedojde hned. Rozhodnutí soudu musí dostat polský ministr spravedlnosti a polské soudy musí navíc vyřešit výši trestu. Polské zákonodárství totiž nezná trest ve výši 35 let. Má na výběr buď doživotí, což by ale pro Krstiče znamenalo zvýšení trestu, nebo 25 let. Procedury by měly trvat několik měsíců. V jaké věznici bude Krstić žít, nechce Polsko kvůli bezpečnosti oznámit.

Ve Srebrenici bosenskosrbské jednotky v červenci 1995 povraždily na 8 000 muslimských mužů a chlapců. Šlo o největší masakr v Evropě od konce druhé světové války.

Krstić se po více než čtvrtstoletí podle všeho stane prvním válečným zločincem v polském vězení. Posledním byl Erich Koch, který byl od konce 20. let do roku 1945 vůdcem stranických struktur NSDAP v tehdy německém Východním Prusku. V Polsku byl sice koncem 50. let odsouzen k smrti, trest mu byl ale změněn na doživotí. Zemřel v roce 1986 ve věznici ve městě Barczewo v severovýchodním Polsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 3 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 4 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 6 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 11 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...