Královna Alžběta II. představila v britském parlamentu program konzervativní vlády premiéra Davida Camerona pro následující rok. Kabinet chce posílit ekonomiku i boj proti terorismu, zavést vysokorychlostní internet do všech domácností a bojovat proti praní špinavých peněz. Budoucnost Spojeného království však více než zákony poznamená referendum o setrvání či vystoupení země z Evropské unie.
Tradice slavnostní ceremonie je stará více než pět století a je považována za ukázku majestátu. Královna z Buckinghamského paláce odjela do parlamentu v kočáře, ve Sněmovně lordů pak s korunou na hlavě usedla na trůn, ze kterého projev připravený vládou přečetla. Členové Sněmovny lordů jsou povinni královnu vyslechnout v historickém svátečním oděvu.
Alžběta, kterou doprovodili manžel princ Philip a syn Charles s chotí Camillou, zdůraznila, že Velká Británie hodlá zůstat celosvětově aktivní. Londýn má zájem na bezpečnosti světa, na udržitelnosti globálního hospodářství i na ochraně životního prostředí. „Budou přijaty nové zákony proti radikalismu a terorismu,“ informovala královna o krocích „její vlády a jejích ministrů“.
Vězení jen o víkendu
Za další priority považuje konzervativní kabinet investice do technologií, otázku bydlení či boj s dětskou obezitou. Dalším tématem, kterého se chce Cameronova vláda zhostit, je vězeňství. „Věznice jsou přeplněné. Jedním z návrhů je, že vězňové budou moci chodit normálně do práce a vězněni budou jenom přes víkend,“ popisuje novinář Alexander Tomský.
Spíše než v plánech či návrzích zákonů, které kabinet připravuje, spočívá budoucnost země v referendu, v němž se za pět týdnů rozhodne, zda Británie zůstane, či vystoupí z Evropské unie. Parlament i vláda jsou v současné době podle spolupracovníka ČT Ivana Kytky „paralyzovány“ debatami o takzvaném Brexitu a na legislativní změny jim nezbývá čas.
V královnině projevu přitom byla o zásadním referendu jediná zmínka. Alžběta pouze konstatovala, že se bude konat a že jeho výsledkem bude buďto setrvání, nebo vystoupení z Evropské unie. Sám Cameron, který jako předseda vlády projev připravuje, vede kampaň za setrvání v Evropské unii. V případě, že by země z osmadvacítky vystoupila, by v čele konzervativců skončil.
Alžběta je Alžbětou všech
Monotónní hlas prostý emocí, jímž královna každoročně během četby vládního programu oslovuje parlament, má naznačit, že k záměrům kabinetu nepřistupuje s žádným hodnotícím soudem. A to platí i o nadcházejícím referendu. Panovnice se ho nezúčastní.
„Rolí královny je zajišťovat kontinuitu a národní jednotu,“ píše se na oficiálních stránkách královské rodiny. V žádném zákoně sice nestojí, že by se korunovaná hlava Británie nebo její příbuzenstvo nesměly zúčastnit voleb. Podle Maastrichtské smlouvy by členové královské rodiny dokonce mohli kandidovat do Evropského parlamentu.
Taková situace je však nepředstavitelná. Ústavní zvyklosti, byť nepsané, mají ve Velké Británii absolutní váhu a jsou respektovány.
Král či královna Británie musí zachovávat neutralitu. „Rolí královské rodiny je identifikovat se se všemi částmi obyvatelstva, včetně minorit,“ stojí na webu Buckinghamského paláce. Britská královna je královnou všech – každá vláda, ať už pravicová, levicová, euroskeptická či proevropská, je oficiálně vládou Jejího Veličenstva.
A královna Alžběta neutralitu úzkostně zachovává. Když ve Skotsku probíhalo referendum o možném odtržení země od Spojeného království, pouze utrousila: „Doufám, že lidé budou o budoucnosti velmi důkladně uvažovat.“ Deník Daily Mail tehdy výrok interpretoval jako „důrazné varování“…
Skandál bulváru The Sun
Snahu zatáhnout britskou královskou rodinu do politiky je možné zaregistrovat i v probíhající kampani před referendem. Bulvár The Sun v březnu na titulní straně otiskl senzační titulek „Královna podporuje Brexit“ s podtitulem „EU jde špatným směrem, říká“.
Text se s odkazem na anonymní zdroje zabýval údajným rozhovorem Její Výsosti s bývalým předsedou liberálních demokratů Nickem Cleggem během oběda ve Windsoru v roce 2011, během něhož si Alžběta údajně stěžovala na politiku Evropské unie. Clegg to popřel a článek označil za „nesmysl“.
- Nick Clegg: „Nepamatuji si, že by se to stalo, a toto není věc, na kterou bych zapomněl.“
Buckinghamský palác text ostře odsoudil a dokonce si na něj proti všem zvyklostem postěžoval u britské novinářské asociace. Ta titulek posoudila jako zavádějící a bez opory v textu. „Obsahoval vážné a nepodložené tvrzení, že královna v souvislosti s životně důležitou celostátní debatou porušila své ústavní závazky,“ dodala asociace, která deníku nařídila verdikt zveřejnit.
Editor Tony Gallagher, který je za článek zodpovědný, však na jeho vyznění trvá a tvrdí, že se chyby nedopustil. „Věděli jsme víc, než jsme uveřejnili. Zdroje byly tak bezchybné, že jsme neměli jinou možnost, než vydat příběh tak, jak jsme učinili,“ hájí se. „Jinak bychom se jako novináři mohli sbalit a jít domů.“
Některá britská senzacechtivá média spekulovala o postoji prince Williama k Brexitu. Vévoda z Cambridge ve svém únorovém projevu řekl, že schopnost spolupracovat s jinými národy je základem britské bezpečnosti a prosperity. „Velké otázky, s nimiž zápolíte v OSN, NATO, na Blízkém východě i kdekoliv jinde, závisí na závazku pracovat v partnerské spolupráci s ostatními,“ apeloval na diplomaty, k nimž tehdy hovořil.
„Zdá se, že princ William signalizuje podporu pro setrvání v EU,“ hlásal v titulku The Guardian. Kensingtonský palác vysvětlil, že William nehovořil o Evropské unii. „Ani jednou nezmínil slovo Evropa,“ zdůraznil mluvčí. „Hovořit o spolupráci a schopnosti spojit se ve společných krocích není vyjádření politického postoje,“ řekl deníku zdroj blízký královské rodině.
Královská rodina se vyjadřuje jen v dubnu
Naposledy Guardian na svých internetových stránkách vydal bombastickou zprávu: „Exkluzivně: Královská rodina zvažuje dramatickou intervenci ve věci Brexitu“. Tvrdil, že britští monarchové jsou ochotni riskovat ústavní krizi a podpoří setrvání v EU. „Nemůžeme to nechat na Cameronovi. Podívej se, co se stalo během skotského referenda. Bylo to zatraceně těsné,“ měl říci kdosi z královského okruhu.
Deník v na první pohled věrohodně vyhlížejícím článku citoval řadu dalších „věrohodných“ zdrojů. Pro čtenáře však bylo klíčové zaregistrovat datum, kdy vyšel – 1. dubna. Webová mutace britských novin přišla podle mnohých s jedním z nejzábavnějších aprílových žertíků. S nadsázkou totiž reflektoval snahu zapojit britskou panovnici a její příbuzenstvo do politického boje.
