Krajané v USA podporovali Masaryka v boji za samostatný československý stát

Chicago - Po devadesáti letech vydal archiv Čechů a Slováků v americkém Chicagu dosud nezveřejněné dokumenty o snaze krajanů pomoci Tomáši Garrigueovi Masarykovi v boji za samostatný stát. V knize Krajané v USA a vznik ČSR jsou doklady o penězích na odboj, financích pro vojáky v zahraničních armádách i detailní rozpisy účtů.

Hlad po samostatném československém státě byl v letech 1914 až 1918 nezadržitelný. K odbojové činnosti ale byly potřeba peníze, a tak se slova Tomáše Garrigue Masaryka - za málo peněz málo muziky a málo politiky - stala hnacím motorem. V Americe české a slovenské krajanské spolky rozpoutaly doslova vlnu sbírkových akcí. František Hanzlík, jeden z autorů knihy Krajané v USA a vznik ČSR říká: „Vznikla například organizace Včelky. To byla organizace žen, které pořádaly rozsáhlé bazary.“

Ale zapojily se i další spolky. Podle dokumentu poslalo České národní sdružení v Americe přes jeden milion dolarů. Největší částky dávali lidé, kteří měli nejmenší příjmy, přispíval ale i plzeňský pivovar v Chicagu.

Ivan Šedivý z Masarykova ústavu a Archivu akademie věd ČR ale upozorňuje: „Masaryk velmi důsledně dbal, že odboj může přijímat peníze jen z důvěryhodných zdrojů.“ Finance se pak rozdělovaly a šly na odbojovou činnost do Ruska a Francie, na vydávání publikací, novin, ale především se platila armáda.

V americkém Stamfordu se cvičili českoslovenští dobrovolníci. Bylo tam několik důstojníků 21. pluku československých legií, kteří dělali nábor po celých USA, doplňuje Hanzlík. Ze Stamfordu mířili dobrovolníci do americké armády, ale i do ruských a francouzských legií. Podle Ivana Šedivého to bylo velmi významné, neboť Češi tak získali pověst, že jsou pány Sibiře. To prý pomohlo Masarykovi získat si veřejné mínění, ale také náklonnost zahraničních vlád.

Jedním ze střípků celé mozaiky, která vedla k založení československého státu, byla také dohoda mezi českými a slovenskými krajany v Americe, podepsána byla v Pittsburghu 30. května 1918. Její signatáři se v ní vyslovili pro spojení obou národů do jednoho státu. Po jeho vyhlášení se stala jablkem sváru, když slovenští nacionalisté volali po naplnění údajného tajného dodatku. Ten měl podle nich slibovat Slovákům autonomii. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
17:12Aktualizovánopřed 43 mminutami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 2 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
20:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 2 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...