Na trhu se stále více prosazují uměle vytvořené diamanty. Poptávka po tom, aby majitel znal historii kamene, roste především kvůli tzv. krvavým diamantům, za nimiž stojí utrpení a nouze řady lidí v zemích původu. Shodou okolností uplynulo v lednu 15 let od konce „diamantové války“ v Sieře Leone, která vypukla 23. března 1991 a vyžádala si až na 75 tisíc obětí a 2,5 milionu lidí vyhnaných ze svých domovů. V této bývalé britské kolonii se 11 let válčilo zejména o „krvavé diamanty“, do násilností byly zapojeny i dětští vojáci či různé žoldácké skupiny.
Umělé diamanty vznikají zahřátím uhlíku na teplotu asi 1500 stupňů Celsia, které se pak stlačí tlakem 70 tisíc atmosfér. Za takového tlaku a teploty zkapalněný uhlík pomalu chladne a tuhne.
„V současné době tvoří uměle pěstované diamanty na trhu se šperky asi jen dvě procenta. Finanční skupina Morgan Stanley ale předpovídá, že do pěti let by mohly tvořit až patnáct procent,“ říká spolumajitelka Ada Diamonds.
Výrobce umělých diamantů láká pořizovací cena, oproti těm přírodním je přibližně o třetinu nižší. Koncový zákazník ale až takový rozdíl nerozezná – cenu umělých diamantů tlačí výrazně vyšší poptávka oproti nízké nabídce. Pokud se ale výroba umělých drahokamů pro šperky uchytí, mohly by nejžádanější kameny kolem jednoho karátu výrazně zlevnit.
Poptávka po diamantech je stabilní od velkých a extrémně drahých kusů, až po menší, které se objevují nejčastěji ve snubních prstenech. Zákazníci ale častěji zkoumají původ kamenů, které kupují. Chtějí mít jistotu, že nejde o takzvané krvavé diamanty z konfliktních oblastí nebo že v dolech nepracují dětští dělníci.
