Kosovský parlament velkou většinou schválil transformaci Kosovských bezpečnostních sil (KSF) na pravidelnou armádu s lehkou výzbrojí. Srbsko, od kterého se Kosovo před deseti lety odtrhlo, už dříve varovalo, že tento krok ohrozí mír v regionu. Zákonodárci z řad etnických Srbů hlasování bojkotovali. NATO vyzvalo Bělehrad i Prištinu, aby dalšímu stupňování napětí zabránily.
Kosovo schválilo vznik armády. Srbské obavy z etnických čistek odmítá
Spolupracovník ČT Kulidakis: Jde o symbolický, ale destabilizující krok (zdroj: ČT24)
Přeměnu KSF na pravidelnou armádu zakotvují tři zákony – o vzniku ministerstva obrany, o KSF a o službě v KSF. Pro první návrh hlasovalo ze 120 poslanců 106, pro druhý 105 a pro třetí 107. Předseda parlamentu Kadri Veseli hlasování označil za začátek nové epochy pro Kosovo.
Schválením zákonů o rozšíření pravomocí KSF se parlament vyhnul povinnosti přijmout ústavní změny, které jsou v případě změny KSF v pravidelnou armádu vyžadovány, upozornil web Balkan Insight.
Podle kosovské ústavy je pro takovou změnu třeba získat podporu dvojí většiny v parlamentu – dvou třetin ze všech 120 poslanců a zároveň dvou třetin z 20 poslanců, jejichž mandáty jsou v parlamentu vyhrazeny pro zástupce nealbánských obyvatel. Kosovští Srbové, kteří drží deset z těchto dvaceti křesel, ale všechny takové iniciativy dosud vždy blokovali.
Srbsko se obává etnických čistek
Srbsko se obává, že účelem kroku Prištiny je etnicky vyčistit sever Kosova, kde mají převahu etničtí Srbové. Kosovská vláda taková tvrzení zásadně odmítá. „Kosovská armáda nikdy proti nim (Srbům) nasazena nebude,“ tvrdí kosovský premiér Ramush Haradinaj. Novou armádu označil za „partnera“ srbských ozbrojených sil. Ty čítají 28 000 vojáků.
Na znamení protestu kosovští Srbové vyvěsili v oknech a na balkonech srbské vlajky a srbská premiérka Ana Brnabičová uvedla, že její země „se bude snažit dále jít cestou míru a stability, cestou k prosperitě“. Dodala ale, že pátek „není dnem, který bude přínosem pro spolupráci a stabilitu v regionu“.
Už minulý týden potom Brnabičová uvedla, že jednou z možných reakcí Bělehradu by mohla být vojenská intervence, a úřad srbského prezidenta Alekasanadara Vučiče oznámil, že se prezident v příštích dnech chystá na inspekci armádních jednotek rozmístěných u hranice s Kosovem.
Analytici sledující situaci na Balkáně ale podle agentury Reuters nepovažují jakoukoliv srbskou vojenskou akci vůči Kosovu za pravděpodobnou a poukazují na srbské ambice přistoupit k Evropské unii. Slova premiérky Brnabičové proto označují spíše za úlitbu srbským nacionalistům.
Rozhodnutí parlamentu kritizují i NATO a EU
Krok Prištiny nicméně vedle Bělehradu kritizovala také Severoatlantická aliance, podle které může destabilizovat celý západní Balkán. Mezinárodní síly KFOR, jež spadají pod velení NATO a čítají kolem čtyř tisíc vojáků, ve čtvrtek preventivně rozmístily své jednotky u kosovsko-srbské hranice.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že „transformace Kosovských bezpečnostních sil je v principu věcí, o níž může rozhodovat Kosovo, ale dali jsme jasně najevo, že byla nevhodně načasovaná“. Aliance podle Stoltenberga podporuje KSF v jejich současné podobě, ale po transformaci bude muset úroveň spolupráce s nimi přehodnotit.
Mluvčí diplomacie EU zdůraznila, že mandát KSF by měl být měněn jen v souladu s kosovskou ústavou. Naopak Spojené státy označily krok Prištiny za „historický“. Zároveň ale ústy svého velvyslance v Kosovu uvedly, že Kosovo „nyní musí víc než kdy jindy“ spolupracovat s menšinami v zemi i s partnery včetně NATO.
Budování armády potrvá nejméně dekádu
Kosovské bezpečnostní síly mají podle různých zdrojů 2200 až 4000 příslušníků a v současnosti provádějí nevojenské operace jako například pátrácí a záchranné akce, pomoc při povodních nebo s poskytováním humanitární podpory.
Budoucí armáda by měla být lehce vyzbrojena a měla by čítat pět tisíc aktivních vojáků a další tři tisíce rezervistů. Podle vládních představitelů bude její vytvoření trvat nejméně deset let.
Bělehrad ztratil faktickou kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety NATO ukončily krvavý konflikt v tomto regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. Kosovští Albánci pak v roce 2008 vyhlásili nezávislost bývalé jihosrbské autonomní oblasti. V Kosovu zůstalo kolem 120 tisíc obyvatel srbské národnosti.