Konečné slovo za velkou zdí. Čína zrušila politiku jednoho dítěte

Nejvyšší vedení Komunistické strany Číny se rozhodlo ukončit politiku jednoho dítěte. Demografická koncepce, omezující růst čínské populace, v zemi platila od začátku osmdesátých let. Od nynějška bude rodinám povoleno mít děti dvě.

„Jedna rodina – jedno dítě.“ Heslo, které ve zkratce shrnuje pekingskou demografickou politiku uplynulých čtyř dekád, mělo Číně zajistit mírnější populační růst – a s ním i dostatek zdrojů pro početné obyvatelstvo v časech, kdy se čínské hospodářství teprve rozvíjelo.

Aktuální rozhodnutí Pekingu přichází na závěr zasedání stranické věrchušky, které se zabývalo finančními reformami a udržením růstu pro nadcházející pětileté období 2016 až 2020; země i světové trhy v těchto měsících pociťují obavy ze zpomalení ekonomiky.

„Čína upouští od své desítky let uplatňované politiky jednoho dítěte a umožní všem párům mít děti dvě,“ oznámila nyní státní agentura Nová Čína. Její stručná zpráva neobsahuje žádné podrobnosti týkající se nové politiky ani časový rámec jejího uplatnění.

Důvod změny? Mnoho starých mužů

Rostou sociální náklady, ubývá pracovní síly a hrozí, že čínská populace zestárne dřív, než bude dost bohatá, aby se o staré lidi postarala. Vláda se obává stejných dopadů jako v Japonsku, kde pokles porodnosti negativně ovlivňuje ekonomiku.
Barbora Šámalová
asijská zpravodajka ČT

Změna populační koncepce nicméně potvrzuje liberalizační kurz, který Peking v rodinné politice sleduje již několik let.

Už v listopadu 2013 země uvolnila přísné rodinné zákony, protože začalo ubývat lidí v produktivním věku. Z jedenácti milionů rodičovských párů, kterým bylo umožněno mít druhé dítě, ovšem projevilo zájem jen 700 tisíc a reforma předpokládaný přírůstek dětí nepřinesla; místo žádaných dvou milionů dětí navíc se jich v loňském narodilo jen půl milionu.

„Mnoho čínských rodin druhé dítě nechce, obávají se finančních závazků a toho, že by péče o děti pohltila většinu jejich příjmů. Jedno dítě se stalo všeobecně přijímanou sociální normou,“ doplňuje asijská zpravodajka ČT Barbora Šámalová. Před zavedením regulačního kurzu měla čínská rodina v průměru čtyři děti.

Zdá se, že se čínská společnost přizpůsobila modernímu trendu, který se projevuje globálně napříč všemi kulturami – tedy že s růstem životní úrovně se mění preference lidí, roste nárok na kvalitu života a s tím přirozeně klesá porodnost. Mladí myslí víc na kariéru, začínají se objevovat i singles, kteří děti vůbec nemají.
Rudolf Fürst
sinolog

Přepsání politiky jednoho dítěte na politiku dětí dvou má primárně zmírnit důsledky stárnutí populace. Počet obyvatel v produktivním věku totiž v minulém roce klesl o 2,44 milionu a téměř patnáct procent Číňanů dnes tvoří lidé starší 60 let; do roku 2030 budou podle odhadů představovat čtvrtinu čínského obyvatelstva.

Politika jednoho dítěte navíc dlouhodobě vedla k nadměrné převaze mužů nad ženami. Rodiny v Číně totiž obvykle preferují syny, a řada budoucích matek vyhledává interrupci, pokud je plod ženského pohlaví. V Číně tak na 100 narozených dívek připadá 118 chlapců. Přirozený poměr ve společnosti je ovšem 105 chlapců na 100 dívek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...