Ukrajinská vládní koalice se fakticky rozpadla, když odchod oznámila strana Svépomoc a koaliční smlouvu už dřív vypověděla strana Vlast. Premiér Arsenij Jaceňuk podle médií hledá nové koaliční spojence. Parlament nicméně schválil balík protikorupčních zákonů, jejichž přijetí žádá EU, aby mohla Ukrajincům zrušit víza.
Odchod Svépomoci z parlamentní většiny oznámil vůdce její poslanecké skupiny Oleh Berezjuk. Strana, kterou vede lvovský starosta Andrij Sadovyj, má ve sněmovně 26 poslanců. Protože strana Vlast expremiérky Julije Tymošenkové, která koalici rovněž opustila, má v parlamentu 19 poslanců, přišel Jaceňukův kabinet o většinovou podporu.
Vládní koalice, v níž už je kromě Jaceňukovy Lidové fronty pouze Blok Petra Porošenka (BPP), má ve sněmovně se 450 poslanci teoreticky podporu už jen 217 hlasů. Skutečnost je pravděpodobně ještě kritičtější, protože mnozí poslanci BPP nehodlají ve prospěch vlády hlasovat. Někteří z nich poslanecký klub opustili.
Šéf parlamentní frakce BPP Jurij Lucenko poslancům řekl, že „Jaceňuk musí buď obměnit vládu a předložit konkrétní akční plán, nebo musí dobrovolně odstoupit“. Lucenko sněmovnu seznámil se seznamem osmi ministrů, na jejichž rezignaci jeho frakce netrvá. Jde z velké části o technokraty řídící ekonomická ministerstva včetně klíčové ministryně financí Natalji Jareskové.
V parlamentu čekají dva návrhy na hlasování o nedůvěře
Podle informací agentury Unian sněmovna obdržela dva nové návrhy na hlasování o nedůvěře Jaceňukově kabinetu. Autory jsou poslanci z koaličních stran Vlast a Svépomoc. Při úterním hlasování se pro rezignaci vlády vyslovilo 194 poslanců, přičemž k pádu vlády jich bylo zapotřebí 226. Ukrajinská ústava ale dvojí hlasování o nedůvěře vládě během jedné parlamentní schůze nepřipouští.
Premiér Jaceňuk bezprostředně po rozpadu koalice zahájil jednání o nové parlamentní většině. Tvořit ji má podle agentury Unian Jaceňukova Lidová fronta, BPP a Radikální strana. Seskupení, které by ve sněmovně mělo jen poměrně těsnou většinu, by podle analytiků nestabilitu neodvrátilo. Radikálové populisty Oleha Ljaška nejsou považováni za spolehlivého spojence a mnoho členů BPP spojení s Jaceňukem odmítá.
Ozvěny konce oranžové revoluce
Před ukrajinskou politickou scénou se tak objevil přízrak vývoje v roce 2005, kdy tehdejší proevropská „oranžová“ revoluce vynesla k moci prezidenta Viktora Juščenka a premiérku Juliji Tymošenkovou. Jejich vzájemné spory ale perspektivu sblížení s demokratickou Evropou zmařily.
„Obracím se na prezidenta, jeho frakci a všechny demokratické síly: obraťme list. Nemáme právo dopustit opakování hrozivého scénáře rozpadu země, nemáme právo opakovat chyby z roku 2005,“ prohlásil ve čtvrtek Jaceňuk v reakci na rozpad vládní většiny. „Nabízím svou ruku prezidentu Porošenkovi a jeho frakci,“ řekl premiér. Hlava státu zatím na výzvu nereagovala, Ljaško účast v nové vládní koalici nevyloučil.
Na Ukrajině platí smíšený prezidentsko-parlamentní systém. Hlava státu nemůže vládu odvolat, může ale za jistých okolností rozpustit parlament, například nedohodnou-li se poslanci na vládní většině. Právě taková situace podle ukrajinských médií může nyní nastat: nesestaví-li poslanci většinovou koalici do jednoho měsíce, Porošenko nařídí nové volby. Agentura Reuters napsala, že Jaceňuk už pro svůj případný budoucí kabinet sjednává novou podporu.
Dosavadní proevropská vládní koalice vznikla po volbách z října 2014 a měla původně v parlamentu pohodlnou většinu. Jejími členy byli kromě BPP Jaceňukova Lidová fronta, Vlast, Svépomoc a populistická Radikální strana. Poslední z nich opustila koalici už loni v září.
