Konec Islámského státu v Iráku se blíží. Armáda zahájila bitvu o Havídžu

4 minuty
Zpravodaj ČT: Konec války s IS je v Iráku blízko
Zdroj: ČT24

Irácká armáda zahájila operaci s cílem dobýt z rukou radikálů z Islámského státu (IS) stopadesátitisícové město Havídža. Od začátku září bylo terčem západního letectva, které mířilo na základny a zbrojní sklady islamistů. Vládní síly dál bojují i v západní provincii Anbár, kde mají radikálové své poslední bašty na iráckém území. Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Jakuba Szántó je válka proti IS na území Iráku výrazně blíže svému konci než v sousední Sýrii.

Před dvěma dny armáda zahájila ofenzivu v západoirácké provincii Anbár, kde se nacházejí poslední bašty Islámského státu v Iráku. Území pod kontrolou IS leží především na hranici se Sýrií v údolí řeky Eufrat. Samozvaný Islámský stát, který v roce 2014 kontroloval asi třetinu Iráku, v posledních letech přišel o značnou část území v Iráku i v Sýrii.

Mluvčí mezinárodní letecké koalice plukovník Ryan Dillon na Twitteru napsal, že IS na dvou místech v Iráku, kde ještě má pod kontrolou nějaká území, čelí silné ofenzivě tamní armády.

Irácké letectvo s podporou mezinárodní letecké koalice vedené USA už začátkem měsíce začalo podnikat na Havídžu nálety, které byly zaměřeny na základny IS a sklady zbraní. Při náletech mezinárodní koalice bylo podle Dillona dosud zasaženo 29 cílů v Havídži a 34 v Anbáru.

V červenci tamní armáda osvobodila z rukou IS Mosul a o měsíc později islamisty vytlačila z města Tall Afar, které leží západně od Mosulu.

Kirkúk si nárokuje Bagdád i Kurdové

Plány dobýt Havídžu komplikovaly spory mezi iráckou armádou, šíitskými ozbrojenými skupinami a kurdskými silami. Havídža se nachází asi 240 kilometrů severně od hlavního města Bagdádu. Patří k sporné severoirácké provincii Kirkúk, kterou si nárokuje Bagdád i kurdská autonomie v Iráku. Příští týden by obyvatelé Kirkúku měli spolu s lidmi žijícími v iráckém Kurdistánu hlasovat v referendu o nezávislosti Kurdistánu.

Kurdská populace
Zdroj: 21stcenturywire.com

Mluvčí irácké armády generál Jahjá Rasúl oznámil, že v bojích budou iráckou armádu nadále podporovat kurdští pešmergové, a to navzdory napětí mezi Bagdádem a Irbílem kvůli sporné provincii Kirkúk. Podle jeho odhadů se v současné chvíli v Havídži nachází asi 800 až 1500 bojovníků IS.

Vláda v Bagdádu s referendem nesouhlasí, označila ho za protiústavní a zdůraznila, že rozdělení země může region destabilizovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...