Komise žene Maďarsko kvůli azylovým pravidlům k soudu EU, vysvětlit má i zákon „Stop Sorosovi“

Nahrávám video
Horizont ČT24: Evropská komise žaluje Maďarsko kvůli azylovým zákonům
Zdroj: ČT24

Evropská komise poslala Maďarsko před Evropský soud kvůli zákonům o azylu a navracení žadatelů. Dlouhodobý spor se tak posouvá do další fáze. Budapešť navíc dostala dva měsíce na vysvětlení nových pravidel, která zakazují organizacím pomáhat běžencům. Pokud tak neučiní, i tuto věc by mohl dostat na stůl Lucemburk. Vládnoucí strana Fidesz to považuje za důkaz, že Brusel chrání proimigrační organizace.

Evropská komise se začala podobou maďarských azylových zákonů zabývat už v roce 2015. Maďarský premiér Viktor Orbán se v migrační krizi po roce 2014 zasazoval o co nejtvrdší řešení, za která si vysloužil opakovanou kritiku ze strany Bruselu. Země se podobně jako Česko či Polsko odmítla podílet na programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót z Itálie a Řecka.

Evropské komisi například vadí, že maďarská pravidla umožňují časově neomezenou detenci místo doby omezené na čtyři týdny. Země podle Komise také znemožňuje efektivní podávání žádostí o azyl tím, že migranti jsou eskortováni zpět za hranice i v případě, že chtějí o ochranu požádat. Po několika fázích, kdy se spor nepodařilo vyřešit, Brusel nyní věc předal soudu.

Výzva s dvouměsíční lhůtou na odpověď se týká nových maďarských pravidel kriminalizujících činnosti na podporu žádostí o azyl. Soubor zákonů, který maďarské orgány nazývají s odkazem na amerického finančníka a filantropa maďarského původu George Sorose „Stop Sorosovi“, staví mimo zákon veškerou pomoc poskytovanou vnitrostátními, mezinárodními a nevládními organizacemi nebo kýmkoli jiným lidem, kteří chtějí požádat o azyl nebo o povolení k pobytu v Maďarsku.

Lidem, kteří by přesto chtěli pomáhat, navíc úprava znemožňuje přístup do tranzitních prostor na hranicích Maďarska, kde jsou žadatelé o azyl zadržováni. Sankce mají podobu od dočasného zadržení až po odnětí svobody až na jeden rok – a vyhoštění ze země.

Kromě toho tyto nové právní předpisy a ústavní změny zavedly nové důvody pro prohlášení žádosti o azyl jako nepřípustné, přičemž právo na azyl je omezeno pouze na osoby, které přijíždějí do Maďarska přímo z místa, kde je ohrožen jejich život nebo svoboda. Komise proto dospěla k závěru, že Maďarsko neplní své povinnosti podle Smluv EU, právních předpisů EU a Listiny základních práv.

Soros tlačí na Brusel, tvrdí maďarská vládnoucí strana

Fidesz v prohlášení poukazuje na to, že Evropská komise svým postupem jen potvrzuje fakt, že Brusel chrání skupiny podporující přistěhovalectví a Sorosovy organizace. Kritizovaný maďarský zákon pak strana označila za očividný trn v oku těch, kteří si přejí, aby Evropa byla zaplavena migranty. Evropská komise opět vyvíjí politický tlak na Maďarsko a její nejnovější opatření ukazuje, že George Soros a jeho lidé zase tlačí na Evropskou komisi, dodal Fidesz.

  • Maďarsko nově definuje nelegální migraci jako organizovanou činnost, která osobám, jež nečelí nebezpečí pronásledování, neoprávněně pomáhá požádat o azyl nebo získat povolení k pobytu v Maďarsku.
  • Zákon také znemožňuje žádat o azyl těm, kteří do Maďarska přišli ze třetích, bezpečných zemí. Ochranu tak nedostanou kupříkladu ani Syřané, kteří prchají před válkou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 28 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...