Komise doporučí víza pro kanadské diplomaty

Brusel - Evropská komise doporučí zemím Evropské unie zavedení víz pro kanadské diplomaty a držitele služebních pasů, neučiní-li Kanada do konce roku vstřícné kroky v zájmu snadnějšího vydávání víz pro Čechy a pokud jasně nestanoví opatření k obnovení bezvízového stavu s ČR. Uvádí se to v návrhu zprávy analyzující česko-kanadský spor o víza. Bude ale na jednotlivých zemích EU, zda případné doporučení komise na zavedení diplomatických víz vyslyší, či nikoli.

Kanada jednostranně obnovila vízovou povinnost pro Čechy letos v červenci. „Tato vysoce politováníhodná situace by měla být uzavřena co možná nejrychleji,“ píše se v prohlášení výkonného orgánu 27členného bloku. Bude ale na jednotlivých zemích EU, zda případné doporučení komise na zavedení diplomatických víz vyslyší, či nikoli. ČR už víza pro kanadské diplomaty v reakci na červencové rozhodnutí Ottawy zavedla.

Ve zprávě komise Kanadu vybízí, aby obnovila své pracoviště v ČR, na němž by úřady víza prozatím vydávaly. Češi nyní musejí kvůli vyřizování dokladů jezdit do Vídně. „Komise vyzývá Kanadu, aby stanovila jasná opatření, k nimž hodlá v blízké budoucnosti přistoupit v zájmu zrušení vízového požadavku vůči českým občanům,“ uvádí zpráva.

Podobné varování Kanadě, jaké obsahuje dnešní zpráva, vyslal do Ottawy již v září eurokomisař pro vnitro a justici Jacques Barrot.

„Je to vysoce politováníhodné,“ řekl dnes Barrot o kanadském rozhodnutí. „Jsem zavázán zajistit, že princip vízové reciprocity je plně respektován,“ dodal tento člen sboru komisařů.

Problémem je neschválená Lisabonská smlouva, zní z unie

Někteří europoslanci se nechali slyšet, že by EU reagovala ostřeji, pokud by měla schválenou Lisabonskou smlouvu, která by sjednotila zahraniční politiku.

„Kdyby měla Evropská unie ratifikovanou Lisabonskou smlouvu, mohla by daleko účinněji řešit i věci, jako jsou víza,“ řekla např. kyperská europoslankyně Antigoni Papadopoulouová.

Kanada svůj jednostranný krok z července vysvětlovala jako při podobné situaci před pár lety tím, že z Česka registruje velký počet žadatelů o azyl; významné množství z nich tvořili Romové. Češi to kritizovali a obrátili se na EU, aby jim situaci pomohla vyřešit. Upozorňovali třeba na to, že na vině je do značné míry špatně fungující kanadský azylový systém, což Ottawa připouští.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 27 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...