Až probourání stěny obrněným vozidlem ukončilo několikahodinové nedělní drama v Orlandu. Útočník Omar Mateen už měl v té době na svědomí životy desítek návštěvníků nočního klubu – a další rukojmí zadržoval na tamních záchodech. Zásahová jednotka však nakonec tyto osoby osvobodila a radikála zastřelila. Od začátku střelby do zásahu komanda uběhly těžko uvěřitelné tři hodiny. Otázka proč bude jedním z hlavních témat následujících dní.
Masakr v Orlandu nebyl záležitostí pár minut, ale trval déle než tři hodiny. Útočník začal v jednom z největších nočních klubů ve městě pálit dvě minuty po druhé v noci. Ve dvě hodiny dvaadvacet minut volá útočník na tísňovou linku 911. Hlásí se k Islámskému státu. První oficiální zmínka o masakru přichází skoro dvě hodiny potom, co začal. Policie v Orlandu na svém twitterovém účtu varuje lidi, aby se ke klubu nepřibližovali. V pět ráno začíná zásah speciálního ozbrojeného komanda SWAT. Sedm minut před šestou operace končí smrtí útočníka, který za sebou nechal 49 obětí.
K podobné střelbě přitom došlo před čtyřmi dny v izraelském Tel Avivu. Tamní policie zasahovala proti dvěma útočníkům, kteří v tržnici zabili 3 lidi a 16 jich zranili. Objevují se tak srovnání reakcí izraelských a amerických bezpečnostních sil. Izraelská policie byla na místě za sedm minut a okamžitě zahájila akci. V Orlandu, jak už bylo zmíněno, začal zásah komanda po více než třech hodinách od začátku střelby.
Právě rychlost zásahu bude tak jednou z hlavních věcí, o nichž budou experti diskutovat. „Tři hodiny mohou vypadat na první pohled neskutečně dlouho, nicméně museli bychom srovnávat přesné aspekty toho zásahu. Museli bychom znát komunikaci, co přesně policie věděla o událostech v klubu,“ uvádí zpravodaj ČT Martin Řezníček.
Policisté se přímo střetli s devětadvacetiletým Mateenem celkem třikrát. K první přestřelce došlo ve chvíli, kdy Mateen kolem druhé hodiny ráno (okolo 8:00 SELČ) vstoupil do gay klubu Pulse, který si podle policie vybral cíleně z několika nočních podniků, aby způsobil co největší škody. Narazil tam na policistu, který byl mimo službu a v civilu a začal po Mateenovi střílet krátce poté, co devětadvacetiletý útočník rozpoutal palbu. Vzápětí dorazilo několik členů policejní hlídky a Mateen se stáhl do prostoru toalet, kde se zamkl.
„V té chvíli jsme byli schopni zachránit desítky a desítky lidí a dostat je z klubu,“ řekl novinářům podle listu The New York Times šéf orlandské policie John Mina. Mateen měl podle policie zhruba pět rukojmích, další dvě desítky lidí se zamkly na sousedních toaletách.
Poté zahájili policisté vyjednávání, během něhož útočník podle Miny působil „klidně a rozvážně. Nic moc do telefonu nevyžadoval, iniciativa a otázky přicházely hlavně z naší strany,“ dodal policejní šéf. Neměl téměř žádné požadavky a policistům sdělil, že má u sebe výbušninu. Když pak zavolal na tísňovou linku a vyznal se z obdivu k teroristické organizaci Islámský stát, policisté věděli, že je třeba okamžitě zasáhnout, neboť jeho cílem je zabít co nejvíce lidí.
Nejprve se pokusili stěnu, která dělila záchodky od ulice, vyhodit do povětří, výbuch však nestačil. Poté zapojili do akce obrněné vozidlo Bearcat, kterým probourali díru, jíž začali okamžitě proudit vyděšení lidé. Vzápětí se objevil i Mateen, jehož pak zabil zásah policejní zbraně.
Vyšetřovatelé během pondělí pokračovali v zajišťování místa činu, kde hledali další důkazy kvůli motivu – jednom z posledních otazníků zločinu. Podle šéfa FBI Jamese Comeyho se útočník radikalizoval zřejmě pod vlivem extremistických webů.
Podle Comeyho je vliv islamistického terorismu na devětadvacetiletého syna afghánských přistěhovalců patrný, avšak jeho konkrétní motiv zůstává nejasný. V jeho telefonátech na tísňovou linku 911 byla navíc znát zmatenost, neboť sice vyjádřil věrnost vůdcům IS, ale zároveň mluvil o solidaritě s čečenskými pachateli atentátu na Bostonský maraton v roce 2013, kteří s IS neměli nic společného.
