Kolumbijské parlamentní volby potvrdily vůli po míru s rebely

Bogotá - Nedělní parlamentní volby v Kolumbii upevnily moc prezidenta Juana Manuela Santose, který je pro brzké dokončení mírových rozhovorů s levicovými povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC). V tomto úsilí ale Santosovi může nyní účinněji bránit jeho předchůdce Álvaro Uribe, který je proti tomuto vyjednávání a byl zvolen senátorem.

„Tyto volby zatím byly nejbepečnější a nejklidnější, které jsme v naší nedávné historii měli. Doufám celým srdcem, že takový klid a bezpečí budou pokračovat. A že na konci můžeme ukázat světu, že demokracie funguje, že volby byly bez problémů,“ prohlásil kolumbijský prezident Santos, jenž bude obhajovat své křeslo už letos v květnu.

Očekává se, že parlamentí volby upevní jeho moc. Vládní středopravá koalice získala podle konečných výsledků 91 ze 163 poslaneckých křesel, zatímco Uribeho tábor jen 12. V senátu obsadila ale koalice jen 47 ze 102 křesel. Uribe s dalšími 19 svými senátory by tak v horní komoře mohl blokovat s podporou konzervativců zákony, které by měly členům FARC umožnit se vyhnout vězení a zapojit se do politiky.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/XINHUA/Jhon Paz

Jeden z kandidátů na senátorské křeslo Juan Manuel Galán v neděli řekl, že volby považuje za nejdůležitější za posledních 50 let, protože Kongres v nich nejen získá mandát voličů, ale také mandát pro uzavření míru.

Spor o dohodu s FARC hýbe celou Kolumbií

Mírové rozhovory vlády s levicovými povstalci z FARC se konají v kubánské metropoli Havaně přes rok. Partyzánská válka FARC trvá pět desetiletí a je nejdelším ozbrojeným povstáním v Latinské Americe. V důsledku bojů zemřelo během této doby přes 200 000 lidí.

Bývalý prezident země Álvaro Uribe patří k velkým kritikům vládního postupu vůči FARC. Podle jeho názoru je nutné vojensky porazit tuto formaci, kterou Spojené státy a Evropská unie řadí k teroristickým organizacím.

Bývalý prezident Kolumbie Álvaro Uribe
Zdroj: ČTK/XINHUA/Jhon Paz

„Volil jsem demokratický venezuelský disent. Volil jsem proti krvežíznivým Castrovsko-chavézovským ideologiím, které chce někdo přinést do Kolumbie. Vláda to dovolí a ostatní se tomu nevyhnou,“ poznamenal Uribe po odevzdání svého hlasu.

Uribe a jeho spojenci tvrdí, že Santos povstalcům zaručuje nízké nebo vůbec žádné tresty, protože touží po tom, aby se zapsal do dějin jako mírotvorce. Santos však podle svých slov nemá v úmyslu nechat povstalce vyváznout bez trestu.

V rozhovorech s FARC se vyjednává o pětibodové dohodě. Jedním z bodů je zapojení rebelů do politiky, což se mnohým nelíbí. Je dohodnuto, že jakákoli dohoda, k níž vyjednávači dospějí, bude předložena ke schválení v referendu a že pak teprve Kongres vytvoří zákony, které umožní plnění dohody.

2 minuty
Parlamentní volby potvrdily vůli Kolumbijců po míru s rebely
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...