Slovenský soud uznal vinnými podnikatele Mariána Kočnera a exministra hospodářství Pavla Ruska, někdejšího šéfa soukromé televize Markíza. Padělali podle obžaloby směnky v hodnotě asi 69 milionů eur (1,73 miliardy korun). Rusko i Kočner vinu odmítají a proti verdiktu se odvolají. Oba dostali trest 19 let vězení. Proplacení zmíněných směnek požadovala kromě jiných i od Markízy jedna z Kočnerových firem. Podnikatel nyní stojí před soudem v souvislosti s vraždou novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky.
Kočnerovi soud zároveň uložil pokutu 10 tisíc eur (253 tisíc korun). Prokurátor navrhoval pro oba obžalované po dvaceti letech vězení a pro Kočnera navíc pokutu 300 tisíc eur (7,6 milionu korun). Obhajoba žádala zamítnutí obžaloby.
Rusko podle prokuratury zmíněné směnky nepodepsal v roce 2000, jak je na nich uvedeno, ale až po roce 2013, kdy už nebyl ředitelem ani spolumajitelem Markízy. Rusko dlužné úpisy vystavil jako fyzická osoba a zároveň je podepsal za Markízu, která se tak měla stát ručitelem.
Vzhledem k tomu, že Rusko coby hlavní dlužník ze směnek nyní vystupuje na veřejnosti jako nemajetný, povinnost proplatit směnky by zůstala Markíze.
Rusko se u soudu hájil tím, že vystavení směnek bylo součástí urovnání finančního sporu s Kočnerovou firmou Gamatex v době, kdy byla podle něj ohrožena vysílací licence pro Markízu. V rámci sporu se Kočner ještě v roce 1998 neúspěšně pokusil převzít kontrolu nad televizí Markíza prostřednictvím pracovníků bezpečnostní agentury.
Podle prokurátora Jána Šanty byl ovšem zmíněný spor urovnán jinou dohodou v hodnotě 80 milionů tehdejších slovenských korun.
Byla porušena práva obhajoby, tvrdí advokáti
Markíza označuje směnky za podvrh a tvrdí, že v kauze postupovali Rusko a Kočner ve shodě. Bratislavský okresní soud v roce 2018 uložil Ruskovi i Markíze jednu ze zmíněných směnek proplatit, krajský soud rozhodování o tomto obchodním sporu po odvolání společnosti přerušil. Učinil tak po obvinění Ruska a Kočnera v případu.
Rusko i Kočner vinu odmítají. Jejich advokáti tvrdili, že v procesu byla porušena práva obhajoby. Stěžovali si, že soud nepředvolal další svědky a znalce a že nebyly prozkoumány všechny listiny, jak to sami navrhovali.
Podle dříve uniklých přepisů komunikace z Kočnerova mobilního telefonu se podnikatel snažil získat starší tiskárnu i papír a s Ruskem také koordinoval výpovědi v civilním sporu o proplacení směnek, byť oba v něm stáli na různých stranách. Přepisy také poukázaly na to, že Kočnerovi v soudním sporu o proplacení jednoho z dlužných úpisů pomáhala již bývalá náměstkyně na slovenském ministerstvu spravedlnosti Monika Jankovská.
Někdejší politička Jankovská, které byl po rezignaci na místo náměstkyně pozastaven výkon soudcovské funkce, kontakty s Kočnerem popřela. Zmíněné informace z Kočnerova mobilního telefonu získala policie při vyšetřování Kuciakovy vraždy.
Soudce: Je potřeba zohlednit uplatňované sumy
Podle serveru Aktuality.sk předseda senátu Emil Klemanič řekl, že u soudu padl i návrh na trest propadnutí majetku. Upozorňuje ale, že v takovém případě by musela být splněna podmínka, že vznikla škoda. A ta podle soudu nevznikla, protože miliony za směnky vyplaceny nebyly.
„Při výměře tresu je potřeba zohlednit sumy, které byly uplatňované,“ řekl soudce o 69 milionech eur. „Jsou to nehorázné sumy,“ dodal.
Klemanič rovněž uvedl, že soud zvažoval rozdílné tresty pro Ruska a pro Kočnera, poté však došel k závěru, že není možné určit, kdo je zodpovědný více a kdo méně. „Obžaloba byla odůvodněná a důsledná. Skutek se stal, spáchali ho obžalovaní,“ uzavřel.
- Kočnerovo jméno figuruje v několika kontroverzních kauzách. Kvůli případu falšování směnek je nyní ve vazbě. V listopadu 2018 podruhé neúspěšně požádal o propuštění. Podle nepotvrzených informací slovenských médií nabízel kauci jeden milion eur (více než 25 milionů Kč).
- Soud v této kauze začal loni v červenci, v září Kočner u soudu odmítl obžalobu. Slovenští vyšetřovatelé jej poté obvinili z pokusu o maření spravedlnosti kvůli tomu, že v roce 2018 z vězení posílal motáky v souvislosti s tímto případem.
- V prosinci 2018 napsal Denník N, že při domovních prohlídkách se u Kočnera našly nahrávky týkající se úplatkářského skandálu Gorila. Tato aféra vypukla na konci roku 2011, kdy na internet unikly dokumenty s názvem Gorila, které popisují uplácení vysoce postavených úředníků a politiků na Slovensku v letech 2005 a 2006 za vlády premiéra Mikuláše Dzurindy finanční skupinou Penta. Ta za to podle tisku získala vliv na privatizaci a na chod některých podniků; Penta podobná tvrzení odmítá.
- Kočner byl také loni v březnu obviněn z objednání vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně v únoru 2018. Proces v tomto případu začal letos 13. ledna a Kočner vinu popírá. Kuciak často psal o kontroverzních kauzách, ve kterých figurovalo Kočnerovo jméno. Podnikatel novináři podle slovenských médií vyhrožoval, Kuciak kvůli tomu na něj podal trestní oznámení.
- Do povědomí veřejnosti se Kočner dostal v roce 1998 po neúspěšném pokusu o převzetí televize Markíza za pomoci pracovníků Kočnerovy bezpečnostní služby Gamatex krátce před parlamentními volbami. Kočner tehdy vedl spor s generálním ředitelem stanice Ruskem o jednapadesátiprocentní podíl v televizi a se svým partnerem Štefanem Aghou vzápětí dali Ruskovi a třem jeho spolupracovníkům výpověď. Za Ruska se tehdy postavili jeho redaktoři a tisíce demonstrantů před budovou televize. Spor skončil až v roce 2000, kdy Markíza koupila firmu Gamatex.
- V roce 1996 byl Kočner společně se synem prezidenta Michala Kováče obviněn z účasti na finančním podvodu vůči firmě Technopol za 2,3 milionu dolarů. Od prezidenta Kováče nakonec dostal milost. Případ pak ještě řešil soud v Německu, který ale v roce 2000 stíhání zastavil. Kočnerovo jméno figuruje i v dalších kauzách, například Privatbanky ze skupiny Penta, která dostala pokutu 55 000 eur za to, že úřadům neohlásila podezřelé finanční transakce svých klientů.
- Podle slovenských médií Kočner (narozen 17. května 1963) vystudoval žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde byl Pavol Rusko jeho spolužákem. Tři roky pracoval ve slovenské televizi a později si založil firmu na výškové práce. V roce 2006 kandidoval na primátora Bratislavy, ve volbách skončil na třetím místě.
- Na Ruska policie v září 2017 uvalila vazbu na základě obvinění, že si před 20 lety objednal v podsvětí vraždu své tehdejší společnice z Markízy Sylvie Volzové s cílem získat její podíl v Markíze, a že za vraždu složil zálohu. K vraždě nakonec nedošlo. Soud s Ruskem a se třemi dalšími osobami začal loni v květnu. Rusko vinu popírá.
- Rusko zastával v letech 2003 až 2005 post ministra hospodářství ve vládě Mikuláše Dzurindy. Z této funkce byl odvolán po aféře se směnkami, jejichž prostřednictvím si již jako ministr půjčil 100 milionů slovenských korun. Z politiky se stáhl a rovněž prodal svůj podíl v televizi Markíza, která stejně jako česká televize Nova patří do mediální skupiny CME.
- Kvůli propojení s mediálním světem Ruska přirovnávali k italskému premiérovi Silviu Berlusconimu. V 90. letech stál u začátku první soukromé televize Markíza a několik let (1995 až 2000) jí také šéfoval. Vazby s touto televizní stanicí zcela nepřerušil ani po založení liberální politické strany Aliance nového občana (ANO) v roce 2001 a po vstupu do čtyřkoaliční pravicové vlády premiéra Dzurindy v roce 2003.
- Rodák ze středoslovenského Liptovského Hrádku a otec dvou dětí začal kariéru po studiích žurnalistiky jako sportovní redaktor ve Slovenské televizi. Listopad 1989 ho v STV zastihl jako šéfa podnikového výboru Socialistického svazu mládeže, tedy mládežnické organizace komunistické strany. Ve státní televizi posléze vystřídal několik řídících funkcí až po náměstka ředitele. Roku 1994 z STV odešel a s několika společníky založil Markízu.
V letech 2002–2003 a znovu 2005–2006 působil také jako poslanec. V roce 2012 byl obviněn z podvodu v kauze Gorila v souvislosti s privatizací paroplynové elektrárny Pentou. Prokuratura obvinění ale zrušila s odůvodněním, že ministerstvo privatizační smlouvu neuzavřelo.
