Slovenský soud uznal vinnými podnikatele Mariána Kočnera a exministra hospodářství Pavla Ruska, někdejšího šéfa soukromé televize Markíza. Padělali podle obžaloby směnky v hodnotě asi 69 milionů eur (1,73 miliardy korun). Rusko i Kočner vinu odmítají a proti verdiktu se odvolají. Oba dostali trest 19 let vězení. Proplacení zmíněných směnek požadovala kromě jiných i od Markízy jedna z Kočnerových firem. Podnikatel nyní stojí před soudem v souvislosti s vraždou novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky.
Kočner a Rusko dostali 19 let za padělání směnek. „Jsou to nehorázné sumy,“ řekl soudce
Kočnerovi soud zároveň uložil pokutu 10 tisíc eur (253 tisíc korun). Prokurátor navrhoval pro oba obžalované po dvaceti letech vězení a pro Kočnera navíc pokutu 300 tisíc eur (7,6 milionu korun). Obhajoba žádala zamítnutí obžaloby.
Rusko podle prokuratury zmíněné směnky nepodepsal v roce 2000, jak je na nich uvedeno, ale až po roce 2013, kdy už nebyl ředitelem ani spolumajitelem Markízy. Rusko dlužné úpisy vystavil jako fyzická osoba a zároveň je podepsal za Markízu, která se tak měla stát ručitelem.
Vzhledem k tomu, že Rusko coby hlavní dlužník ze směnek nyní vystupuje na veřejnosti jako nemajetný, povinnost proplatit směnky by zůstala Markíze.
Rusko se u soudu hájil tím, že vystavení směnek bylo součástí urovnání finančního sporu s Kočnerovou firmou Gamatex v době, kdy byla podle něj ohrožena vysílací licence pro Markízu. V rámci sporu se Kočner ještě v roce 1998 neúspěšně pokusil převzít kontrolu nad televizí Markíza prostřednictvím pracovníků bezpečnostní agentury.
Podle prokurátora Jána Šanty byl ovšem zmíněný spor urovnán jinou dohodou v hodnotě 80 milionů tehdejších slovenských korun.
Byla porušena práva obhajoby, tvrdí advokáti
Markíza označuje směnky za podvrh a tvrdí, že v kauze postupovali Rusko a Kočner ve shodě. Bratislavský okresní soud v roce 2018 uložil Ruskovi i Markíze jednu ze zmíněných směnek proplatit, krajský soud rozhodování o tomto obchodním sporu po odvolání společnosti přerušil. Učinil tak po obvinění Ruska a Kočnera v případu.
Rusko i Kočner vinu odmítají. Jejich advokáti tvrdili, že v procesu byla porušena práva obhajoby. Stěžovali si, že soud nepředvolal další svědky a znalce a že nebyly prozkoumány všechny listiny, jak to sami navrhovali.
Podle dříve uniklých přepisů komunikace z Kočnerova mobilního telefonu se podnikatel snažil získat starší tiskárnu i papír a s Ruskem také koordinoval výpovědi v civilním sporu o proplacení směnek, byť oba v něm stáli na různých stranách. Přepisy také poukázaly na to, že Kočnerovi v soudním sporu o proplacení jednoho z dlužných úpisů pomáhala již bývalá náměstkyně na slovenském ministerstvu spravedlnosti Monika Jankovská.
Někdejší politička Jankovská, které byl po rezignaci na místo náměstkyně pozastaven výkon soudcovské funkce, kontakty s Kočnerem popřela. Zmíněné informace z Kočnerova mobilního telefonu získala policie při vyšetřování Kuciakovy vraždy.
Soudce: Je potřeba zohlednit uplatňované sumy
Podle serveru Aktuality.sk předseda senátu Emil Klemanič řekl, že u soudu padl i návrh na trest propadnutí majetku. Upozorňuje ale, že v takovém případě by musela být splněna podmínka, že vznikla škoda. A ta podle soudu nevznikla, protože miliony za směnky vyplaceny nebyly.
„Při výměře tresu je potřeba zohlednit sumy, které byly uplatňované,“ řekl soudce o 69 milionech eur. „Jsou to nehorázné sumy,“ dodal.
Klemanič rovněž uvedl, že soud zvažoval rozdílné tresty pro Ruska a pro Kočnera, poté však došel k závěru, že není možné určit, kdo je zodpovědný více a kdo méně. „Obžaloba byla odůvodněná a důsledná. Skutek se stal, spáchali ho obžalovaní,“ uzavřel.
- Kočnerovo jméno figuruje v několika kontroverzních kauzách. Kvůli případu falšování směnek je nyní ve vazbě. V listopadu 2018 podruhé neúspěšně požádal o propuštění. Podle nepotvrzených informací slovenských médií nabízel kauci jeden milion eur (více než 25 milionů Kč).
- Soud v této kauze začal loni v červenci, v září Kočner u soudu odmítl obžalobu. Slovenští vyšetřovatelé jej poté obvinili z pokusu o maření spravedlnosti kvůli tomu, že v roce 2018 z vězení posílal motáky v souvislosti s tímto případem.
- V prosinci 2018 napsal Denník N, že při domovních prohlídkách se u Kočnera našly nahrávky týkající se úplatkářského skandálu Gorila. Tato aféra vypukla na konci roku 2011, kdy na internet unikly dokumenty s názvem Gorila, které popisují uplácení vysoce postavených úředníků a politiků na Slovensku v letech 2005 a 2006 za vlády premiéra Mikuláše Dzurindy finanční skupinou Penta. Ta za to podle tisku získala vliv na privatizaci a na chod některých podniků; Penta podobná tvrzení odmítá.
- Kočner byl také loni v březnu obviněn z objednání vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně v únoru 2018. Proces v tomto případu začal letos 13. ledna a Kočner vinu popírá. Kuciak často psal o kontroverzních kauzách, ve kterých figurovalo Kočnerovo jméno. Podnikatel novináři podle slovenských médií vyhrožoval, Kuciak kvůli tomu na něj podal trestní oznámení.
- Do povědomí veřejnosti se Kočner dostal v roce 1998 po neúspěšném pokusu o převzetí televize Markíza za pomoci pracovníků Kočnerovy bezpečnostní služby Gamatex krátce před parlamentními volbami. Kočner tehdy vedl spor s generálním ředitelem stanice Ruskem o jednapadesátiprocentní podíl v televizi a se svým partnerem Štefanem Aghou vzápětí dali Ruskovi a třem jeho spolupracovníkům výpověď. Za Ruska se tehdy postavili jeho redaktoři a tisíce demonstrantů před budovou televize. Spor skončil až v roce 2000, kdy Markíza koupila firmu Gamatex.
- V roce 1996 byl Kočner společně se synem prezidenta Michala Kováče obviněn z účasti na finančním podvodu vůči firmě Technopol za 2,3 milionu dolarů. Od prezidenta Kováče nakonec dostal milost. Případ pak ještě řešil soud v Německu, který ale v roce 2000 stíhání zastavil. Kočnerovo jméno figuruje i v dalších kauzách, například Privatbanky ze skupiny Penta, která dostala pokutu 55 000 eur za to, že úřadům neohlásila podezřelé finanční transakce svých klientů.
- Podle slovenských médií Kočner (narozen 17. května 1963) vystudoval žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde byl Pavol Rusko jeho spolužákem. Tři roky pracoval ve slovenské televizi a později si založil firmu na výškové práce. V roce 2006 kandidoval na primátora Bratislavy, ve volbách skončil na třetím místě.
- Na Ruska policie v září 2017 uvalila vazbu na základě obvinění, že si před 20 lety objednal v podsvětí vraždu své tehdejší společnice z Markízy Sylvie Volzové s cílem získat její podíl v Markíze, a že za vraždu složil zálohu. K vraždě nakonec nedošlo. Soud s Ruskem a se třemi dalšími osobami začal loni v květnu. Rusko vinu popírá.
- Rusko zastával v letech 2003 až 2005 post ministra hospodářství ve vládě Mikuláše Dzurindy. Z této funkce byl odvolán po aféře se směnkami, jejichž prostřednictvím si již jako ministr půjčil 100 milionů slovenských korun. Z politiky se stáhl a rovněž prodal svůj podíl v televizi Markíza, která stejně jako česká televize Nova patří do mediální skupiny CME.
- Kvůli propojení s mediálním světem Ruska přirovnávali k italskému premiérovi Silviu Berlusconimu. V 90. letech stál u začátku první soukromé televize Markíza a několik let (1995 až 2000) jí také šéfoval. Vazby s touto televizní stanicí zcela nepřerušil ani po založení liberální politické strany Aliance nového občana (ANO) v roce 2001 a po vstupu do čtyřkoaliční pravicové vlády premiéra Dzurindy v roce 2003.
- Rodák ze středoslovenského Liptovského Hrádku a otec dvou dětí začal kariéru po studiích žurnalistiky jako sportovní redaktor ve Slovenské televizi. Listopad 1989 ho v STV zastihl jako šéfa podnikového výboru Socialistického svazu mládeže, tedy mládežnické organizace komunistické strany. Ve státní televizi posléze vystřídal několik řídících funkcí až po náměstka ředitele. Roku 1994 z STV odešel a s několika společníky založil Markízu.
V letech 2002–2003 a znovu 2005–2006 působil také jako poslanec. V roce 2012 byl obviněn z podvodu v kauze Gorila v souvislosti s privatizací paroplynové elektrárny Pentou. Prokuratura obvinění ale zrušila s odůvodněním, že ministerstvo privatizační smlouvu neuzavřelo.