Brusel – Severoatlantické alianci nestačí nejmodernější zbraňové systémy, musí se umět bránit i současné informační válce z Východu. V souvislosti s ukrajinskou krizí to po společném jednání prohlásili slovenský prezident Andrej Kiska a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Kiska upozornil na to, že v současnosti nesledujeme jen svobodnou výměnu názorů, která je základem demokracie, ale také účelové, placené dezinformace a jasné lži, které se především na internetu šíří v obrovském množství. Informační válka ale podle něj paradoxně zvýšila důvěru v NATO. Modelem úspěchu proti dezinformacím je podle něj i větší zapojení veřejnosti do popírání záměrně šířených lží a zavádějících údajů.
„Je třeba být demokratický, vyzývat občanskou společnost, aby se angažovala, je třeba žádat lídry, aby se angažovali,“ doplnil. „Lež má krátké nohy. V tomto boji určitě vyhrajeme.“ Stoltenberga vyzval, aby se aliance věcí pečlivě zabývala.
Jak na propagandu? Podle Stoltenberga fakty a debatou
„Jako aliance společně, ale také jednotlivé členské země zvlášť, se nyní potýkáme s propagandou a informační válkou,“ připustil i sám generální tajemník. „Nemyslíme si ovšem, že bychom měli na propagandu odpovídat propagandou,“ poznamenal Stoltenberg.
Dezinformace ale podle něj úspěšné nejsou a nebudou. Lži podle něj mohou mít úspěch krátkodobě, z dlouhodobého pohledu je to ale nakonec pravda, která vždy vyjde najevo. „Proto fakta, otevřená demokratická debata, jak na úrovni členských zemí, tak na úrovni alianční, je nejlepším způsobem, jak se s nynější propagandou vypořádat,“ dodal generální tajemník NATO.
Stoltenberg dnes také ocenil závazek Bratislavy zvýšit výdaje na obranu. Kiska připomněl slovenské rozhodnutí snížit závislost země na ruském vojenském vybavení - Slovensko plánuje například pořídit stíhačky Gripen, západní vrtulníky či nové radarové systémy. Společně se potom vyslovili i pro dodržování dohod z Minsku; Kiska připomněl, že východoukrajinský mír zůstává velmi křehký (o dnešním dění na Ukrajině čtěte více zde).
