Kdy skončila studená válka? Dokonce několikrát

Praha – Prezidenti Ruska a USA Boris Jelcin a George H. W. Bush podepsali 1. února 1992 v americkém Camp Davidu společné prohlášení, podle něhož se obě země přestaly považovat za protivníky; formálně tak byla ukončena studená válka. V té době byly dříve mrazivé vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem již výjimečně vřelé. Za konec studené války je možné považovat i několik starších událostí.

Jako účinné ukončení studené války můžeme chápat již rok 1988, kdy tehdejší vůdce Sovětského svazu Michail Gorbačov oznámil, že SSSR opouští Brežněvovu doktrínu a umožňuje tedy zemím východní Evropy rozhodovat o své vnitřní politice.

„Tím sdělil komunistickým stranám, především v NDR a Československu, kde ještě nedocházelo ke změnám jako v Maďarsku či Polsku, že nemohou počítat, že by Rudá armáda přišla na pomoc hroutícím se komunistickým režimům,“ komentuje to Pavel Tomášek, zástupce šéfredaktora Aktuálně.cz.

„Dnes je svět paradoxně nebezpečnější“

„Jak byla rozkreslena mapa za studené války, kde byly poměrně jasně rozloženy síly, to byl relativně bezpečný svět. Dnes, kdy žijeme ve věku globálního terorismu, kdy je velmi těžké vymezit hranice toho, kdo kde jaký má vliv, to je paradoxně nebezpečnější svět než za studené války,“ uvažuje Tomášek.

Další datum konce studené války se dá nálezt o rok později. „Asi nejsymboličtější je pád Berlínské zdi. To byl skutečně největší symbol studené války v Evropě, kdy bylo Německo, jedna z největších evropských mocností, rozděleno na dvě části,“ říká Pavel Tomášek.

Obvykle bývá za konec studené války považován rozpad Sovětského svazu. SSSR se rozpadal postupně na začátku 90. let. V roce 1990 se odtrhly pobaltské republiky, ve zbylých zemích se sice většina obyvatelstva v referendu vyslovila pro zachování svazu, vztahy mezi republikami se však stále zhoršovaly. Oficiálně se Sovětský svaz rozpadl 26. prosince 1991.

Studená válka je výraz pro epochu dlouhodobého vojenského napětí a hospodářské konkurence, která začala po druhé světové válce (1939–1945) mezi komunistickými státy, hlavně Sovětským svazem, a Západem, zejména Spojenými státy. Konflikt začal zhruba v roce 1947. Válka zůstala „studená“ v Evropě, mocnosti ale vedly řadu zástupných krvavých konfliktů mimo Evropu, kde de facto bojovaly USA se Sovětským svazem.

8 minut
Komentář Pavla Tomáška
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 34 mminutami

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 1 hhodinou

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 3 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...