Kdy skončila studená válka? Dokonce několikrát

Praha – Prezidenti Ruska a USA Boris Jelcin a George H. W. Bush podepsali 1. února 1992 v americkém Camp Davidu společné prohlášení, podle něhož se obě země přestaly považovat za protivníky; formálně tak byla ukončena studená válka. V té době byly dříve mrazivé vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem již výjimečně vřelé. Za konec studené války je možné považovat i několik starších událostí.

Jako účinné ukončení studené války můžeme chápat již rok 1988, kdy tehdejší vůdce Sovětského svazu Michail Gorbačov oznámil, že SSSR opouští Brežněvovu doktrínu a umožňuje tedy zemím východní Evropy rozhodovat o své vnitřní politice.

„Tím sdělil komunistickým stranám, především v NDR a Československu, kde ještě nedocházelo ke změnám jako v Maďarsku či Polsku, že nemohou počítat, že by Rudá armáda přišla na pomoc hroutícím se komunistickým režimům,“ komentuje to Pavel Tomášek, zástupce šéfredaktora Aktuálně.cz.

„Dnes je svět paradoxně nebezpečnější“

„Jak byla rozkreslena mapa za studené války, kde byly poměrně jasně rozloženy síly, to byl relativně bezpečný svět. Dnes, kdy žijeme ve věku globálního terorismu, kdy je velmi těžké vymezit hranice toho, kdo kde jaký má vliv, to je paradoxně nebezpečnější svět než za studené války,“ uvažuje Tomášek.

Další datum konce studené války se dá nálezt o rok později. „Asi nejsymboličtější je pád Berlínské zdi. To byl skutečně největší symbol studené války v Evropě, kdy bylo Německo, jedna z největších evropských mocností, rozděleno na dvě části,“ říká Pavel Tomášek.

Obvykle bývá za konec studené války považován rozpad Sovětského svazu. SSSR se rozpadal postupně na začátku 90. let. V roce 1990 se odtrhly pobaltské republiky, ve zbylých zemích se sice většina obyvatelstva v referendu vyslovila pro zachování svazu, vztahy mezi republikami se však stále zhoršovaly. Oficiálně se Sovětský svaz rozpadl 26. prosince 1991.

Studená válka je výraz pro epochu dlouhodobého vojenského napětí a hospodářské konkurence, která začala po druhé světové válce (1939–1945) mezi komunistickými státy, hlavně Sovětským svazem, a Západem, zejména Spojenými státy. Konflikt začal zhruba v roce 1947. Válka zůstala „studená“ v Evropě, mocnosti ale vedly řadu zástupných krvavých konfliktů mimo Evropu, kde de facto bojovaly USA se Sovětským svazem.

8 minut
Komentář Pavla Tomáška
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...