Brusel - Vojenský výbor Severoatlantické aliance se dnes v Bruselu bude zabývat především další budoucností afghánské mise NATO po roce 2014, až vojáci aliance zemi opustí. Pak bude za bezpečnost v zemi odpovědná afghánská armáda a policie. Zatím ale není jasné, jestli alianční vojáci zůstanou jako poradci a kdo místní bezpečnostní složky zaplatí. Afghánský stát na to nemá peníze.
V zemi, kterou NATO hodlá za dva roky opustit, je střelba součástí každodenního života. Koordinované útoky Talibanu otřásají Kábulem, kde civilisté i útočníci nachází smrt. Až vojáci NATO odejdou, budou podle generálního tajemníka NATO Anderse Fogh Rasmussena afghánské ozbrojené síly ročně potřebovat nejméně 4 miliardy dolarů. „Je jasné, že takové náklady jsou mimo možnosti afghánské vlády. Je přitom v zájmu celého mezinárodního společenství, aby silné a schopné afghánské bezpečnostní jednotky převzaly do konce roku 2014 plnou zodpovědnost za situaci v zemi,“ míní Rasmussen.
Země snižují vojenské rozpočty, Česko není výjimkou
Američané slibují dvě miliardy. Odkud přijdou zbylé dvě, zatím není jasné. Členské státy aliance států snižují vojenské rozpočty. Ruší se zbrojní zakázky a snižují se stavy. V případě české armády už podle ministra Vondry není kde brát. „Jednal jsem s generály a oni říkají, že některé věci už neutáhnou jako třeba letiště v Přerově. Rozhodnutí ještě učiněno nebylo, ale samozřejmě to kalkulujeme. Nechci nic předznamenávat. Armáda je nyní už v podstatě na dně. Komplikuje to úkoly, které musí plnit,“ uvedl ministr obrany Alexandr Vondra.
Úkolů přitom zřejmě ještě přibude. Podle deníku E15 by české gripeny mohly chránit vzdušný prostor Islandu, který nemá vlastní armádu. Dle deníku s tím počítá návrh ministerstva obrany, který čeká na schválení vládou a parlamentem.
