Předčasné volby vypsal na 20. března kazašský prezident Nursultan Nazarbajev poté, co rozpustil dolní komoru parlamentu. Od nového hlasování si slibuje posílení svého režimu v době hospodářských potíží, k nimž přispěl propad cen ropy na světových trzích. V řádném termínu by se parlamentní volby konaly až koncem příštího roku.
„Náš lid jako vždy potřebuje jednotu. V této těžké době musíme odmítnout případné provokace a pokusy politizovat a hledat viníky zhoršené situace,“ uvedl prezident.
Kazašští poslanci před týdnem požádali hlavu státu o uspořádání předčasných voleb, což zdůvodnili nezbytností získat od obyvatelstva mandát pro zahájení rozsáhlých změn a uskutečňování protikrizové politiky. Parlamentní volby se mají kvůli úspoře nákladů spojit s místními, což už schválili ústavní právníci. Také podle sociologických průzkumů se pro spojení předčasných parlamentních a místních voleb vyslovilo více než 90 procent Kazachů.
Rovněž loňské prezidentské volby byly předčasné a Nazarbajev byl v nich podle očekávání popáté zvolen, a to rekordním ziskem 97,7 procenta hlasů. Autoritářský prezident vládne této středoasijské republice nepřetržitě už od konce roku 1991.
Nazarbajev dokázal za své dlouhé vlády v Kazachstánu uskutečnit tržní reformy, přilákat zahraniční investice za více než 170 miliard dolarů i zachovat náboženskou a národnostní stabilitu v této převážně muslimské zemi. Kritici mu ale vyčítají autoritářské vládnutí, nedemokratické zákony a útisk opozice. Západ žádné z voleb neuznal za svobodné a poctivé.
Mnozí západní investoři považují Nazarbajeva za záruku stability, která se opírá i o pečlivě udržovaný náboženský smír a výrazný růst životní úrovně řadových Kazachů. České firmy při předloňské návštěvě prezidenta Miloše Zemana v Kazachstánu podepsaly smlouvy za zhruba 450 milionů dolarů (11,2 miliardy Kč). Kazachstán má dobré vztahy jak se sousedními velmocemi Ruskem a Čínou, tak i se Spojenými státy a Evropskou unií.
