Karadžić poprvé před soudem: Genocida, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti

Haag - Bývalý bosenskosrbský vůdce Radovan Karadžić, který dnes poprvé stane před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, vyslechne v 16:00 obvinění z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Obžaloba má celkem 11 bodů. Čtení obžaloby bude ČT24 vysílat v přímém přenosu od 15:50. Bývalý vůdce bosenských Srbů bude mít právo vyjádřit se ke každému bodu, respektive sdělit, zda se cítí vinen, či nevinen, během třiceti dní. Čeká se, že měsíční lhůtu plně využije. Podle zatím dostupných informací nebude mít obhájce, pouze právní poradce, a chce se podobně jako bývalý srbský prezident Slobodan Milošević hájit sám. Vazební cela mu k přípravě poskytuje veškeré pohodlí.

Poté, co byl Karadžić dopraven do Scheveningenu na předměstí Haagu, vystoupil hlavní žalobce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Serge Brammertz. Zopakoval, že zatčení Karadžiče a jeho vydání je důležitým signálem ze strany Srbska, že Karadžić bude souzen za zločiny spáchané v Bosně a Hercegovině na začátku 90. let.

Radovan Karadžić čelí nejzávažnějším obviněním, jaké zná mezinárodní trestní právo. Bude souzen za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, etnické čistky v Bosně a Hercegovině. Mezi body obžaloby figuruje například jeho nařízení ostřelovat a terorizovat obyvatele Sarajeva, genocida ve Srebrenici v červenci 1995 nebo porušování ženevských konvencí během bosenské války v letech 1992 - 1995.

Právě genocida se bude Karadžičovi dokazovat nejhůře a obviněný doufá, že se mu tento bod obžaloby podaří vyvrátit, informovala zpravodajka ČT Eva Hrnčířová.

Tým Sergeho Brammertze prověřuje obvinění proti Karadžičovi, které bylo naposledy modifikováno v roce 2000 a zajistí, aby vše probíhalo v souladu s platnou judikaturou a zahrnovalo fakta a důkazy zajištěné za posledních osm let.

Během úvodní řeči hlavního žalobce v Karadžičově případu byla vyjádřena naděje, že dojde k zatčení dalších zločinců z bývalé Jugoslávie, především jde o bývalého vrchního velitele bosenskosrbské armády generála Ratka Mladiče.

Serge Brammertz:

„Zatčení Karadžiče je jasným signálem pro zbylé válečné zajatce, že neexistuje alternativa a že není bezpečné místo, kde se lze ukrýt.“

Tomu je, podobně jako Karadžičovi, připisován mimo jiné podíl na masakru 8 tisíc bosenských Muslimů ve východobosenské Srebrenici v roce 1995. Haag také zatím marně čeká na někdejšího předáka chorvatských Srbů Gorana Hadžiče.

Karadžiče přivezlo ve středečních ranních hodinách ze Srbska do Nizozemska srbské vládní letadlo. Samotný soud, před nímž se objeví poprvé dnes, začne nejspíš za několik měsíců a potrvá pravděpodobně několik let. Karadžić obývá stejnou celu, v jaké zemřel Slobodan Milošević.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...