Kapitán „italského Titaniku“ dostal 16 let

Grosseto (Itálie) – Na 16 let a jeden měsíc poslal soud v italském Grossetu do vězení kapitána Concordia Francesca Schettina. Uznal ho vinným ze ztroskotání a zkázy výletní lodi Costa Concordia v lednu 2012 a z odpovědnosti za smrt 32 lidí na palubě. Kapitán dostal také pětiletý zákaz velet lodi a doživotní zákaz výkonu veřejné funkce. Jeho obhájce už oznámil, že se proti rozsudku odvolá.

V Itálii se tak po více než třech letech uzavřel proces, v němž byl 54letý Schettino jediným obžalovaným. Před soudem dnes naposledy promluvil a snažil se ho přesvědčit, že na tragédii hlavní vinu nenese. Prý se stal obětním beránkem, protože se vyšetřovací orgány rozhodly shodit veškerou odpovědnost na něj a „nehleděly přitom na pravdu“.  „Je těžké nazývat životem to, co teď musím prožívat já,“ řekl nakonec kapitán v slzách a dodal, že i on v osudný den 12. ledna 2012 také částečně zemřel. Slíbil, že se neodvolá, když bude trest nižší než pět let.

Schettino nepůjde do vězení, dokud se nezavrší všechna odvolací řízení, která se mohou protáhnout i na dalších několik let. Soud rozhodl, že kapitán nebude držen ani v domácím vězení.

Schettinovi hrozilo až 26 let. Podle obžaloby lidé na palubě zahynuli kvůli „chaosu, prostojům a chybám“ při evakuaci. Navíc kapitán opustil loď mezi prvními. Původně měli před soudem stanout i další lodní důstojníci. Procesu se nakonec vyhnuli díky tomu, že s prokuraturou uzavřeli dohodu o vině a trestu. Čtyři z nich dostali podmínku, stejně jako manažer společnosti Costa Cruises - vlastníka Concordie. Odpovědnost za tragédii nese podle Schettina i provozovatel lodi a závady na generátoru.

Loni v prosinci kapitán prohlásil, že smrti desítek osob lituje, opožděnou evakuací ale naopak životy pasažérů zachránil, protože tak zabránil vypuknutí paniky. Najetím na mělčinu prý zabránil tomu, aby loď klesla ke dnu ve velké hloubce, kde by se mohly utopit stovky lidí. Situaci měl podle svých slov zcela pod kontrolou. „Na lodi jsem byl číslo jedna - po Bohu,“ konstatoval obžalovaný.

Luxusní výletní parník Costa Concordia s více než 4 200 lidmi na palubě ztroskotal u italských břehů v noci 13. ledna 2012, když najel na mělčinu a částečně se převrátil. Vrak 290 metrů dlouhé lodi byl z blízkosti ostrova Giglio po technicky náročné operaci odtažen teprve v závěru loňského roku. Nyní se pracuje na sešrotování lodi v loděnicích přístavu v Janově.

Italský tisk psal o Schettinovi jako o zbabělci, který opustil potápějící loď, zatímco evakuace stále probíhala. U kapitána se přitom očekává, že setrvá na palubě až do konce. „Proces je velice sledovaný. Událost (havárie Costy Concordie) měla v Itálii velký ohlas. Nejednalo se jen o ztrátu 32 lidských životů, ale také o ostudu pro celou zemi, která byla jen částečně napravena tím, že byl vrak z ostrova Giglio dopraven do Janova k demontáži,“ prohlásil Josef Kašpar, redaktor RAI.

Podle prokuratury existovalo „tsunami důkazů“ proti kapitánovi, on přesto veškerá obvinění odmítal. „Chce to pevné nervy pořád tvrdit, že vinu nese někdo jiný,“ podotkl jeden z žalobců Stefano Pizza. Tragédie na úrovni Titaniku podle něj vyžadovala adekvátní trest. „Pro právníka by bylo snazší naučit se létat než obhajovat Schettina,“ míní žalobce.

  • Obhájce Domenico Pepe: „Kdyby Schettino vyhlásil poplach ve vzdálenosti jednoho kilometru od břehu, jak bylo podle obžaloby jeho povinností, vymkla by se loď kontrole. Ne všechny záchranné čluny by dokázaly dojet k pevnině. Schettino jako zkušený námořník dovedl plavidlo téměř ke břehu a zachránil tím lidské životy.“

Obhájci vždy tvrdili, že Schettino loď neopustil. Nyní se odvolají s tím, že soud prvního stupně probíhal ve vypjaté atmosféře a že se nehledaly všechny důkazy hovořící v kapitánův prospěch. Později se lze odvolat i k nejvyššímu soudu - je tedy pravděpodobné, že se záležitost protáhne na několik let.

Nahrávám video
Karel Zeman: Myslící kapitán by si tohle nedovolil
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kurdsko-íránské milice podle amerických médií zahájily pozemní operaci v Íránu

Kurdsko-íránské milice zahájily pozemní operaci v severozápadním Íránu. Píše o tom několik amerických médií včetně Fox News nebo serveru Axios. Stanice CNN už ve středu s odkazem na své zdroje informovala, že americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu.
před 9 mminutami

Senát USA zablokoval rezoluci usilující o pozastavení dalších úderů na Írán

Americký Senát ovládaný republikány ve středu zablokoval rezoluci, která by zabránila dalším úderům na Írán bez schválení Kongresu. Pro bylo 47 senátorů, proti 53, uvedly agentury Reuters a AP.
před 41 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila dvacet lidí, píší agentury

Izraelské údery v Libanonu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily 20 lidí, píše agentura Reuters. Libanonské ministerstvo zdravotnictví mezitím uvedlo, že od pondělí bylo při izraelských operacích v Libanonu zabito 72 lidí a dalších 437 bylo zraněno. Později resort připojil, že večer byli při izraelských úderech v Bejrútu zabiti tři lidé, dalších šest utrpělo zranění.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Obrana NATO zničila střelu letící z Íránu k Turecku. Aliance její odpal odsoudila

Systémy protivzdušné obrany Severoatlantické aliance ve východním Středozemním moři zničily balistickou střelu odpálenou z Íránu, která mířila do vzdušného prostoru Turecka, informovalo ve středu turecké ministerstvo obrany s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn. Je to první takový případ v nynější válce mezi Izraelem a USA na straně jedné a Íránem na straně druhé, kdy hrozil zásah území členské země NATO.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

CIA chce vyzbrojit Kurdy, aby pomohli Íráncům k povstání, tvrdí CNN

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu, uvedla stanice CNN s odvoláním na zdroje obeznámené s plánem. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle těchto zdrojů vede rozhovory s íránskými kurdskými opozičními skupinami a s kurdskými lídry v Iráku o tom, že jim poskytne vojenskou pomoc. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly základny na území autonomní oblasti iráckého Kurdistánu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Hizballáh se nevzdá, řekl jeho šéf. Macron odrazuje Netanjahua od pozemní ofenzivy

Izraelské údery v Libanonu ve středu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily dvacet lidí, píše Reuters. Šéf tamního teroristického hnutí Hizballáh Naím Kásim večer prohlásil, že se skupina nevzdá, bez ohledu na to, jak velké budou oběti. Francouzský prezident Emmanuel Macron požádal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby upustil od pozemní ofenzivy v Libanonu. Izraelská armáda dříve během dne vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci.
před 2 hhodinami

V Británii zatkli tři muže podezřelé ze špionáže pro Čínu

Britská policie zadržela trojici mužů podezřelých ze špionáže pro Čínu, měli mít vazby na britský parlament. List The Guardian píše, že jeden z nich je partnerem současné poslankyně labouristické strany, druhý pak bývalé zákonodárkyně této strany. Čínská ambasáda se k případu nevyjádřila. Tajná služba MI5 loni varovala před rostoucí čínskou snahou dostat se k informacím. Ve středu také stanuli před soudem dva muži obvinění ze sledování hongkongských prodemokratických aktivistů v Británii.
před 2 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
2. 3. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...