Kam dál na Ukrajině? Krym má jasno: Do Ruska

Sevastopol –  Západ i Moskva si přejí, aby územní celistvost Ukrajiny byla zachována;  rozpolcenost země je ale evidentní. Na východě a především na Krymu se protestuje v proruském duchu a minulý týden dokonce organizátorka sevastopolských demonstrací Taťána Jermakovová poslala Moskvě žádost, aby Rusko vojensky „zabránilo genocidě ruských obyvatel Krymu“. Moskva ještě neodpověděla, ale ruská diplomacie dnes upozornila, že při řešení situace na Ukrajině je třeba brát v úvahu názory poslanců na Krymu a na jihu a východě země.

Pro Krym, kde se více než 60 procent obyvatel hlásí k ruské národnosti, je nynější chaotická situace na Ukrajině jedinečnou příležitostí navrátit se zpět do své vlasti, Ruska. Alespoň v to doufají mnozí obyvatelé Sevastopolu, kteří demonstrují v opačném duchu než Kyjev. „Taková příležitost tu ještě nebyla,“ řekla časopisu Time Taťána Jermakovová, která protesty organizuje. V Sevastopolu se v sobotu protestů zúčastnilo na tři tisíce Rusů, kteří chtějí ochranu Moskvy.

Rusové na Krymu chtějí situace využít. Jermakovová odeslala minulou středu do Moskvy žádost, aby Rusko poslalo na Krym vojsko a zabránilo tak „genocidě ruských obyvatel Krymu“. Revoluce je podle jejích slov sponzorovaná Evropskou unií a Spojenými státy, jež mají za cíl „zničit ruský svět“. Ačkoliv Kreml na krymský požadavek dosud neodpověděl, podobná žádost Rusku posloužila jako záminka k invazi do Jižní Osetie v roce 2008.

Ruský premiér Dmitrij Medvěděv zatím jen obecně prohlásil, že na Ukrajině jsou ohroženy ruské zájmy a životy a zdraví ruských občanů. Ruská diplomacie potom upozornila, že při řešení situace na Ukrajině je třeba brát v úvahu názory poslanců na Krymu a na jihu a východě země. V některých regionech jsou údajně politici bránící se výnosům nového vedení vystaveni nepřípustnému tlaku s použitím „diktátorských a někdy i teroristických metod“.

Poradkyně amerického prezidenta pro národní bezpečnost Susan Riceová se už o víkendu nechala slyšet, že případný ruský vojenský zásah na Ukrajině by byl „hrubou chybou“. Nejmenovaný představitel ruského ministerstva zahraničí však podle agentury Interfax vzkázal do Washingtonu, že varování by mělo jít spíš do USA. Západu podle posledního prohlášení ruské diplomacie nezáleží na osudu Ukrajiny, ale řídí se jen svými „jednostrannými geopolitickými kalkulacemi“. 

Ruské diplomacii kromě jiného vadí zrušení jazykového zákona, který zaručoval právo užívat regionální jazyky v oblastech s nejméně desetiprocentní národnostní menšinou. Zákon byl z iniciativy poslanců nacionalistické strany Vlast zrušen o víkendu. „S odvoláním na revoluční situaci se v Kyjevě razítkují rozhodnutí a zákony, které poškozují práva národnostních menšin včetně ruské,“ uvádí se v prohlášení.

Revoluční Kyjev přitom o Krym přijít nechce. Šéf sněmovny a prozatímní hlava Ukrajiny Oleksandr Turčynov na východ a jih země z metropole vzkázal, že s nimi země počítá a že dělení Ukrajiny není žádoucí. Rozdílnost politických názorů by podle něj neměla Ukrajince odradit od toho, aby udrželi celistvost země.

V Sevastopolu panuje dvojvládí

Nervozitu zvyšují pověsti o osudu sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče. Podle nepotvrzených zpráv ukrajinské agentury Unian se prý Janukovyč uchýlil na základnu ruské námořní pěchoty v sevastopolském Kozáckém zálivu. 

O víkendu se v Sevastopolu sešlo na demonstraci 30 tisíc lidí, kteří vyslovili nedůvěru vedení radnice a novým starostou zvolili ruského podnikatele Alexeje Čalého. Dosavadní sevastopolský starosta Vladimir Jacuba funkci složil a vystoupil ze Strany regionů. Demonstranti na náměstí ho vypískali. Zmocněnec demonstrantů Čalyj nabídku vést město přijal. Zastupitelstvo ale jeho mandát neuznává a akce proruských radikálů označilo za nezákonné. Ve městě tak panuje dvojvládí.

V Sevastopolu je velká ruská vojenská základna, kterou si Moskva od ukrajinské vlády dlouhodobě pronajala. Podle představ promoskevských radikálů by se právě ruská posádka měla o „bezpečí obyvatel před pogromy“ postarat. 

Jablko sváru u Černého moře. Většinově ruský Krym chce zpátky do Ruska

„Když se podíváme na Krym nebo do některých východních regionů Ukrajiny, tam se nahlas volá 'Rusko, Rusko' a jsou tam neseny ruské vlajky. V tom je vidět, jak je země rozpolcená a jaká může být alespoň potenciální role Ruska,“ nastínil atmosféru Krymu politický geograf Michael Romancov. Tato situace vyvolává emoce jak na straně Rusů, tak na straně Ukrajinců. Původní obyvatelstvo Krymu ale nejsou Rusové, nýbrž krymští Tataři, kteří ale nejsou početnější než ruská většina. „Máme tady krymskou autonomii, krymský parlament a krymskou vládu, kteří dávají jednoznačně najevo, že budou komunikovat i s Moskvou,“ dodal Romancov.O Krymu  se ale nejspíš nebude rozhodovat ani v Kyjevě, ani v Sevastopolu, ale v Moskvě.

Na to, že Krym je dlouhodobě jablkem sváru, přikyvují i odborníci. „I uvnitř Ruska existují poměrně ostré diskuse dokonce i na půdě parlamentu, zda Krym je, nebo není ruský a zda Rusové jako takoví neporušili vlastní ústavu, když souhlasili s tím, že bude Krym při rozdělení SSSR i nadále v rukou Ukrajiny,“ uvedl bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý.

Krym
Zdroj: ČT24/Thinkstock

Právě rozhodnutí o darování Krymu Ukrajině z padesátých let může být právně zpochybnitelné. Moskevské vedení předalo před 60 lety Krym Ukrajině jako projev „bratrského přátelství“ sovětských národů; Chruščov své rozhodnutí tehdy vysvětloval „blízkými ekonomickými a kulturními vztahy Krymské oblasti s Ukrajinskou SSR“. Protože ale podle krymských poslanců může Ukrajina nyní jako stát přestat existovat, akt z roku 1954 pozbude platnosti.

Kromě Moskvy odsoudil odvolání Janukoviče právě Krym, který svou náklonnost k východnímu sousedovi projevuje pravidelně. A důvod k tomu má vlastně oprávněný. Krym sloužil od konce 18. století jako strategický přístav carské námořní flotily a také jako oblíbené letovisko. Po krátké epizodě samostatnosti ve 20. letech 20. století byla oblast definitivně připojena k Ukrajině jako dar sovětského vůdce Nikity Chruščova k výročí v roce 1954.

Krymská specifika

Krym byl součástí Ruska od konce 18. století, kdy ho po válce s Turky ovládla Kateřina Veliká. Coby oblast bolševického Ruska existoval od roku 1921 jako autonomní Krymská sovětská republika. Za 2. světové války ovšem poloostrov okupovalo nacistické Německo a po konci bojů Stalin vinil Krymské Tatary (původní obyvatele poloostrova) z kolaborace a dal je deportovat do oblastí střední Asie. Krym už autonomii zpátky nezískal.

Do přímého područí Ukrajiny (tehdejší svazové republiky SSSR) se oblast dostala v roce 1954; vůdce Sovětského svazu Nikita Chruščov věnoval poloostrov v Černém moři ukrajinské svazové republice v rámci oslav 300. výročí Perejaslavské rady – kozáckého shromáždění, které rozhodlo o připojení Ukrajiny k Rusku.

Pro Sovětský svaz představoval Krym mimořádně strategický bod, zejména s ohledem na námořní flotilu (tu v Sevastopolu dodnes drží i Ruská federace). V současném vztahu Krymu, Kyjeva a Moskvy jsou ovšem i imperiální resentimenty – v černomořské oblasti Ukrajiny žije vůbec nejvíce rusky hovořících obyvatel Ukrajiny, ke Krymu se výrazně váže i mocenská minulost Moskvy. Stalin zde zažíval historický triumf při jaltské konferenci, která dělila poválečnou Evropu do východního a západního bloku. V neposlední řadě byl Krym oblíbeným letoviskem ruských vládců, ať už se jednalo o cary, nebo vůdce Sovětského svazu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 8 mminutami

Čína tvrdí, že prodej amerických zbraní Tchaj-wanu přibližuje hrozbu války

Čína opět tvrdě kritizovala nejnovější dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany. Takový krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu.
před 2 hhodinami

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 7 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 8 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 8 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...