Vysoké Tatry – V nejcennějších zónách Tatranského národního parku se nebude kácet. Slovenské ministerstvo životního prostředí zamítlo výjimku na těžbu dřeva v Tiché a Koprové dolině, a tak ukončilo spor mezi lesníky a ekologickými aktivisty, který připomínal obdobné hádky na Šumavě. Lesníci káceli ve Vysokých Tatrách už od roku 2004, kdy se po ničivé vichřici začal v horských lesích šířit kůrovec. Teď žádali o prodloužení výjimky, která kácení v národním parku zakazuje.
Ministerské rozhodnutí přineslo do Vysokých Tater klid. Minulostí je kácení stromů, blokády oblastí zasažených kůrovcem i zásahy policie. Aktivisté, kteří proti kácení protestovali, se cítí být vítězi. „Je to satisfakce. Stále se mi zdá neskutečné, že by to už konečně mohlo skončit,“ řekl ekologický aktivista Erik Baláž, který protesty v Tatrách organizoval.
Rozhodnutí ministerstva životního prostředí pohřbilo naděje lesníků, že by mohli v národním parku nadále těžit, výjimku chtěli mít až do roku 2016. Současně poukazují, že ministerstvo přispělo k zániku vzácných lesů. „Nedokázali jsme ochránit nejcennější lesní porosty, které byly rodinným stříbrem Karpatského oblouku,“ uvedl ředitel Státních lesů TANAP Peter Líška. Podobný názor má ovšem i slovenský ministr zemědělství Ľubomír Jahnátek. „Vyhráli zelení aktivisti se svým přítelem lýkožroutem,“ prohlásil.
Špatný stav tatranských lesů připustil i sám ministr životního prostředí Peter Žiga, který právě tím zdůvodnil zákaz kácení. „Už ani není co chránit ani co kácet. Všichni jsme se shodli, že v tomto biotopu už sa nedá aktivní správou dosáhnout žádných výsledků,“ zhodnotil ministr stav tatranských lesů.
Podle lesníků zničila kůrovcová kalamita po orkánu v roce 2004 více stromů než vichřice samotná. Aktivisté ale mají jiný názor. Erik Baláž poukázal, že například do pralesa Nefcerka se vrátil tetřev hlušec, který v něm před orkánem nežil.
Dlouhý spor o kácení skončil. Která strana v něm stála na správné straně, bude však možné říct až za několik desetiletí.
