K Islámskému státu se přidávali i naši kamarádi, říká jezídka, která uprchla ze zajetí

Nahrávám video
Rozhovor s jezídkou Nadiou Muradovou, která uprchla ze zajetí islamistů
Zdroj: ČT24

Život Nadii Muradové se převrátil před dvěma lety, kdy v srpnu 2014 obklíčili její vesnici v oblasti Sindžár na severu Iráku bojovníci Islámského státu. Zabili šest stovek mužů a chlapců, včetně jejích šesti bratrů. Nadia přišla o osmnáct členů rodiny. Poté sloužila vojákům v Mosulu. V listopadu 2014 se jí podařilo utéct. Letos získala mezinárodní Cenu Václava Havla za obranu lidských práv. O problémech, které její komunitu postihly, nyní otevřeně mluví.

Nadia Muradová je členka irácké jezídské menšiny. V srpnu 2014 ji jako devatenáctiletou unesli bojovníci Islámského státu (IS) z její vesnice a tři měsíce ji drželi jako sexuální otrokyni. Nakonec se jí podařilo ze zajetí utéci a stala se mluvčí tisíců žen znásilňovaných bojovníky IS.

Islámští bojovníci tehdy vtrhli do vesnice v Sindžáru v severním Iráku, kde Nadia bydlela, zabili šest set lidí, hlavně mužů (včetně šesti vlastních a nevlastních bratrů Nadii), a mladší ženy vzali do zajetí jako sexuální otrokyně. Muradová, která se narodila v roce 1993, při útocích IS přišla celkem o osmnáct členů rodiny, včetně matky, která byla podle slov Nadii „příliš stará na to, aby se stala sexuální otrokyní“.

Byla držena v otroctví v Mosulu, bita a znásilňována, když se pokoušela uniknout. Po třech měsících se jí povedlo utéct a členové rodiny žijící v sousedství ji propašovali na pas své dcery z území kontrolovaného stoupenci IS a pomohli jí dostat se do uprchlického tábora v Duhúku v severním Iráku. Odtud odcestovala do Stuttgartu.

Podle odhadů OSN bylo teroristy z Islámského státu uneseno a zotročeno přibližně sem tisíc jezídských žen a dívek. V právní pomoci postiženým se angažuje právnička, lidskoprávní aktivistka a manželka slavného herce George Clooneyho Amal Clooneyová, se kterou se Muradová několikrát sešla.

V lednu 2016 irácká vláda nominovala Muradovou za její aktivity na Nobelovu cenu za mír, nominaci podpořil také norský poslanec Audun Lysbakken. Cenu převzala v prosinci 2018, na rok přesně od porážky Islámského státu. V roce 2016 rovněž obdržela Sacharovovu cenu za svobodu myšlení.

V listopadu 2015 vystoupila před Radou bezpečnosti OSN a v září 2016 byla jmenována vyslankyní dobré vůle OSN za důstojnost lidí přeživších obchodování s lidmi. 

Komunita jezídů čítá na 400 tisíc lidí. OSN odhaduje, že členové IS při zabírání severního Iráku povraždili na pět tisíc jezídských mužů. V náboženství jezídů se mísí řada vlivů – od islámu přes křesťanství až po zoroastrismus. Příslušníci IS je označují za uctívače ďábla.

Zdroj: ČTK, RE

Nadja Muradová
Zdroj: DPA/Bernd Weißbrod/ČTK

Jak se vám podařilo utéct ze zajetí Islámského státu? 

Jedna rodina v Mosulu mi pomohla utéct na hranice s Kurdistánem. Díky nim jsem se dostala ven. Islamisté se na ženách a dětech dopouštěli zvěrstev, nemohla jsem se na to dívat. Většina žen ovšem nebyla schopna utéct.

Máte informace o osudu vašich blízkých, příbuzných, známých, kteří zůstali v Iráku? Víte, co se děje v jezídské komunitě? Jestli osud jezídů v těchto měsících není trochu lepší?

Tisíce jezídů jsou v kempech v Kurdistánu a další tisíce jsou v Turecku, v Řecku, v Sýrii, někteří se dostali i do Německa. Více než 3400 z nich je pod vedením IS v Iráku. Konkrétně naše oblast byla osvobozena, i když předtím byla zničena, zbytek je pod Daeš, čtyřicet procent Sindžáru je pod IS.

Část mé rodiny byla osvobozena a zbytek bohužel ne. Dcera mého bratra Katrin před čtyřmi měsíci utekla z Haudži a na cestě bohužel šlápla na výbušnou minu, takže jsme ani nenašli její tělo. 

Mám sourozence, o kterých nic nevím. Jezídové jsou dodneška ve velmi špatné situaci a hlavně práva žen a dětí jsou ve velmi špatném stavu. Nevíme vůbec, jakou budeme mít budoucnost, protože nás islamisté považují za bezvěrce a chtěli úplně zničit existenci jezídů. Musím tvrdit, že žádná víra, včetně islámu se k těmto zvěrstvům nehlásí.

Kdo jsou lidé, kteří tvoří Islámský stát, který tvoří Daeš? Do jaké míry je to organizace podporovaná sunnitským obyvatelstvem?

IS byla teroristická organizace, která měla všechno k dispozici, měli už předem oblečení, zbraně, jídlo, peníze, auta, naftu, takže jsem viděla všechno tohleto na vlastní oči. Tisíce dalších vidí ještě dodnes, jak jsou silní.

Většina muslimů v Sindžáru byli sunnité a většina z nich se přidala k IS. Byli to lidé, které jsme znali, byli to i známí, kamarádi. První, kdo se mě dotkl, byl sunnita z Kilafar z Turkmenistánu. Vztáhl ruku na nás, na dívky. Takže neříkám, že všichni, ale většina těchto sunnitů se k IS přidala.

Co to, o čem mluvíte, znamená pro budoucnost Iráku? Z toho, co říkáte, se zdá, že Islámský stát je fenomén, který má hlubší kořeny. Že to je skupina, která do jisté míry reprezentuje část sunnitské populace. Pokud by to platilo, tak Irák nemá budoucnost jako jednotný stát a možná jezídové, nebo náboženské menšiny obecně, nemají budoucnost v této části Iráku. Je to tak? 

Jezídové nemají a nemůžou mít budoucnost, pokud nás vrátí a nechají nás žít se stejnými skupinami, jaké byly v Sindžáru. Vzali nám všechno, celé životy. My, jezídé, jsme malá menšina v Iráku. Přáli jsme si od všech ostatních arabských států, aby nás ochránily. Nikomu jsme neubližovali, jenom jsme hledali mír a přáli si soužití s ostatními náboženstvími. A už je to víc než dva roky, co Daeš znásilňuje naše ženy v Sýrii a Iráku a lidé o tom ví. Evropské země vidí, že ve jménu islámu takhle poškozují dívky z naší menšiny jezídů.

Co s tím má dělat Západ? Před 13 lety intervenoval v Iráku. Zpočátku to bylo odůvodňováno tím, že je nutné zbavit Irák Saddáma Husajna, ale výsledkem byla kritika zásahu jako vměšování Západu do věcí Blízkého východu. Má teď Západ intervenovat? Měl by intervenovat masivně, nebo vojenská západní intervence není řešení?

Zjistili jsme, že nemáme žádná práva, žádnou volbu, žádný mír na Středním východě, nejenom jezídové, ale všechny menšiny. Západ teď žádáme, nebo přejeme si, aby nás nějak mezinárodně ochránil. Aby nás vzali z toho pekla jinam. To, co bylo před třinácti lety, bylo podobné. Neměli jsme práva, ani my, ani jiné menšiny, třeba válka mezi Irákem a Íránem byla prohrou hlavně pro menšiny. My jsme byli největší obětí těchto válek. Takže si přejeme od Západu, aby toto brali v potaz a chránili nás.

(redakčně kráceno)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...