Jobbik chce krajně pravicovou alianci. A referendum o setrvání v EU

Budapešť – Pravicově radikální Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) chce vytvořit krajně pravicovou „alianci sahající od Jadranu po Balt“. Jobbik získal v parlamentních volbách více než pětinu hlasů a jeho vliv roste. Podle šéfa hnutí Gábora Vony se premiér Viktor Orbán doma staví do role bojovníka za svobodu, v Bruselu ale poslušně říká „ano“. Sami Maďaři by měli v referendu rozhodnout, zda chtějí, aby země zůstala členskou zemí Evropské unie.

Podle Vony neudělal Orbán nic pro „ochranu maďarské půdy, pro opětovné otevření zkrachovalých továren ani pro snížení rozdílu mezi platy v Maďarsku a jinde v Evropě“. Pouze prý testoval Brusel v mocenských otázkách, jako byly změny v ústavě, důchodový věk soudců nebo mediální zákon. Maďarsko je členem Unie už deset let. Nyní podle šéfa Jobbiku nastal čas, aby voliči dostali možnost vyjádřit se k tomu, zda by se neměl rozšířit manévrovací prostor Maďarska v Unii. A zda by Maďarsko vůbec mělo v Unii setrvat.

Volby vyhrál Orbán, Jobbik ale podporuje víc než pětina voličů

Nedělní parlamentní volby opět vyhrál s výrazným náskokem Orbánův Maďarský občanský svaz (Fidesz). Získal téměř 45 procent hlasů a v novém parlamentu o 199 místech obsadí 133 poslaneckých křesel, což Orbánovi bude stačit k udržení ústavní většiny. Ve velkém odstupu za vítěznou premiérovou stranou skončili druzí maďarští socialisté.

Zeman považuje Orbána za „skutečného lídra“

Český prezident Miloš Zeman pogratuloval Orbánovi k vítězství jeho strany. „Jsem přesvědčen, že jedním z hlavních problémů dnešní doby je nedostatek skutečných lídrů. V politice máme osoby, chybí nám však osobnosti. Jsem proto rád za každou výjimku, která se tomuto trendu vymyká,“ napsal Zeman v blahopřejném telegramu, o jehož odeslání dnes informoval mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Silnou podporu Fideszu považuje prezident za důkaz, že Orbán přesně takovou výjimku představuje.

Velkého volebního úspěchu se ale dočkal i Jobbik. Po nečekaně dobrém výsledku před čtyřmi lety se tomuto nacionalistickému hnutí předpovídal úpadek. Voliči mu ale nakonec odevzdali přes 20 procent hlasů. Vona prohlásil, že výsledky víkendových voleb udělaly z Jobbiku „nejsilnější národní stranu v Evropě“. Je přesvědčen o tom, že hnutí získá v EP dosud nejvíc křesel.

Nacionalistický Jobbik je často obviňován z antisemitismu a protiromské agitace. Před květnovými volbami do Evropského parlamentu (EP) Vona uvedl, že hnutí chce v EP nastolit skutečné problémy a vybojovat „skutečnou ekonomickou válku za nezávislost“.

Předseda Jobbiku Gábor Vona
Zdroj: ČTK/AP/Tamas Kovacs

Radikalismus je po hospodářské krizi na vzestupu

Vliv radikálních formací v postkomunistických zemích v důsledku ekonomické nejistoty vyvolané nedávnou hospodářskou krizí v posledních letech roste. Nejúspěšnější Jobbik se podle agentury Reuters snaží pomáhat dalším stranám k získání pevných parlamentních pozic.

Vedení Jobbiku už apelovalo na vytvoření krajně pravicové „aliance sahající od Jadranu po Balt“. Vazby na maďarské nacionalisty přiznaly podle agentury radikální strany z Polska, Slovenska, Bulharska či Chorvatska. „Existují společné hodnoty, a když vyrostl a posílil Jobbik, proč by se podobná věc nemohla stát jinde?“ uvedl jeden z lídrů Jobbiku Márton Gyöngyösi. Jobbik se těší respektu u podobně orientovaných formací nejen díky svému dosud bezkonkurenčnímu úspěchu, ale i díky schopnosti získat finanční zdroje, s nimiž dokázala oslovit pětinu maďarských voličů.

Před rostoucím vlivem Jobbiku varoval i Světový židovský kongres

Posilování Jobbiku dělá starosti ochráncům práv národnostních a sexuálních menšin. Narůstajícího mezinárodního vlivu hnutí se obává například Světový židovský kongres, který chtěl loni upozornit na maďarský antisemitismus tím, že výjimečně zasedal v Budapešti. Přeshraniční působení Jobbiku sledují rovněž ochránci práv menšin v Polsku. „Je to nebezpečné. Jestliže podobné skupiny v jiných zemích okopírují tento model… tak se situace může zhoršit,“ prohlásil Rafal Pankowski z polského antirasistického sdružení Nikdy více.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 20 mminutami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 6 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 7 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...