Jména odtajněna: NSA špehovala za války ve Vietnamu ostošest

Washington - Americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) špehovala během protestů proti americké účasti ve válce ve Vietnamu řadu známých osobností. Patřil mezi ně bojovník za práva černochů Martin Luther King i boxer Muhammad Ali, ale i novináři a dva senátoři. Podle BBC to vyplývá z nově odtajněných dokumentů. Někteří funkcionáři NSA později program označili za „pochybný, ne-li přímo nelegální“.

Operace pod kódovým označením Minaret už sice vyšla najevo v sedmdesátých letech minulého století. Až doposud ale seznam osob, které americká výzvědná služba odposlouchávala, zůstával utajen.

Výzkumníci si vybojovali odtajnění seznamu

Tajné dokumenty byly zveřejněny poté, co vládní panel rozhodl ve prospěch výzkumníků z Univerzity George Washingtona. Národní bezpečnostní archiv, který zkoumal vládní tajemství, popsal jména uvedená na seznamu jako „zarážející“.

Jak se nyní ukázalo, byli na něm i známí novináři Tom Wicker z listu The New York Times a Art Buchwald z deníku The Washington Post. Agentura rovněž sledovala telefonické rozhovory do zámoří dvou významných amerických senátorů - demokrata Franka Churche a republikána Howarda Bakera.

Boxer Muhammad Ali (vpravo)
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

NSA se zaměřovala na kritiky účasti USA ve vietnamské válce

Mnozí ze sledovaných byli považováni za kritiky účasti Spojených států ve válce ve Vietnamu. Rozsah protiválečné kampaně přiměl tehdejšího prezidenta Lyndona Johnsona, aby dal výzvědným službám za úkol zjistit, zda některé protesty nepodněcují cizí vlády.

NSA vypracovala seznamy monitorovaných osob ve spolupráci s dalšími tajnými službami. Program pak pokračoval i za vlády Richarda Nixona, který do Bílého domu nastoupil v roce 1969. Ukončil ho pak ministr spravedlnosti Elliot Richardson v roce 1973, kdy měla Nixonova administrativa plnou hlavu starostí s aférou Watergate.

Národní agentura pro bezpečnost (NSA)
Zdroj: ČT24

Agentura má v 21. století novou kauzu

NSA letos zasáhla aféra kolem monitorování telefonní a internetové komunikace. Na aktivity upozornil Edward Snowden, který se v současné době ukrývá v Rusku, kde dostal azyl.

Výzkumníci Matthew Aid a William Burr, kteří dokumenty zveřejnili, přitom uvedli, že špehování v době vietnamské války daleko předčilo všechny excesy stávajícího programu. „V dnešní době nejsou důkazy o tom, že by se například sledovali političtí nepřátelé Bílého domu,“ podotkli vědci.

Aktivity NSA v novém tisíciletí

  • Podle informací, které někdejší technik Národní agentury pro bezpečnost (NSA) a Ústřední zpravodajské služby (CIA) Edward Snowden v červnu vynesl na veřejnost, monitoruje NSA v rámci tajného sledovacího programu například záznamy o délce trvání hovorů nebo o telefonních číslech, mezi nimiž hovory probíhají.
  • Tato odhalení pobouřila část americké veřejnosti, politici včetně prezidenta Baracka Obamy však činnost zpravodajců vesměs hájili jako prevenci hrozby teroristických útoků.
  • Z verdiktu zvláštního amerického soudu dohlížejícího na tajné služby nedávno vyplynulo, že rozsáhlý sběr údajů o telefonátech milionů lidí, který provádějí americké zpravodajské služby, je v souladu se zákonem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...