Kyjev - Ukrajinci si připomínají osmdesát let od hladomoru, který ve třicátých letech připravil o život pět až osm milionů lidí. Až předloni ale soudy uznaly, že vyhladovění bylo ze strany Stalina a tehdejšího sovětského vedení genocidou namířenou proti místním nacionalistům.
Ukrajina po osmdesáti letech vzpomíná na čtvrtinu národa, kterou Stalin odsoudil k smrti hlady. Jeho mládežnická komanda střílela lidi i za pouhé sebrání klásku pšenice.
„Tato rána se v paměti národa dodnes nezacelila. Je to proto, že na Ukrajině není zřejmě jediná rodina, kterou by nepostihla tato strašlivá tragédie,“ uvedl bývalý prezident Ukrajiny Viktor Juščenko.
Právě za nedávné vlády prezidenta Juščenka ukrajinské soudy tragédii z let 1932 a 1933 nazvaly genocidou. Stalinův režim zahájil na Ukrajině v roce 1932 násilnou kolektivizaci venkova, během níž bylo do té doby soběstačným rolníkům označovaným propagandisticky za „kulaky“ zabavováno nejen obilí, mouka, zelenina a hospodářský dobytek, ale i osivo na příští rok. To potom vedlo k hladomoru.
Zatímco do ciziny sovětské úřady obilí vyvážely, pro Ukrajinu tiskly plakáty s nápisy Jíst vlastní děti je barbarství. Dva a půl tisíce evidovaných případů kanibalismu byla jen špička ledovce.
V Sovětském svazu a tedy ani na Ukrajině se o hladomoru vůbec nesmělo mluvit až do perestrojky konce osmdesátých let. Ukrajina od té doby mrtvým vystavěla důstojný památník. Rusko ale dodnes dává přednost označení „problémy se zásobováním“.
