Soul - Jižní Korea oznámila, že poprvé úspěšně dopravila satelit na oběžnou dráhu. Korea se o umístění satelitu na oběžnou dráhu pokoušela již v letech 2009 a 2010, ale neúspěšně. Dva další pokusy z nedávné doby byly kvůli technickým potížím na poslední chvíli zastaveny.
Nosná raketa KSLV-I s družicí odstartovala dnes v 16:00 místního času (08:00 SEČ) ze základny na jihu země. Start v přímém přenosu vysílaly jihokorejské televize. Raketa o hmotnosti 140 tun, která vznikla ve spolupráci s Ruskem, nesla vědecký satelit STSAT-2C, který má po dobu jednoho roku shromažďovat údaje o kosmickém záření.
Jižní Korea se v posledních letech snažila zařadit do elitní skupiny zemí, které samy dokážou vyslat do vesmíru družici. Soul má již ve vesmíru několik satelitů, ty ale na oběžnou dráhu vynesly rakety jiných zemí. Teď se jí ale jako jedenácté zemi v historii podařilo vynést satelit svépomocí.
Vše proběhlo podle plánu
Jihokorejští činitelé uvedli, že dnešní start proběhl podle plánů. Raketa dosáhla cílové výšky a vypustila družici, která by měla kontakt se základnou navázat ve čtvrtek. Experti pak budou moci zjistit, jestli je družice na správném místě a správně funguje.
Soul chce do roku 2021 bez zahraniční pomoci vybudovat třístupňovou raketu a případně vyslat kosmickou sondu na Měsíc. Jihokorejský vesmírný program ale vyvolává nevoli KLDR.
Severní Korea přitom loni v prosinci odpálila třístupňovou raketu dlouhého doletu s družicí. OSN, Spojené státy a další země však mají zato, že vynesení satelitu bylo pouhou záminkou pro test raketových technologií určených pro mezikontinentální balistické střely, a OSN poté na KLDR uvalila další sankce. Pchjongjang ale má za nespravedlivé, aby byl kvůli startům raket v rámci vesmírného programu jako jediný terčem restrikcí.
Jihokorejský úspěch za sebou kromě oblaku kouře zanechal i hořkou příchuť. Soul totiž prohrál závod se svým severním komunistickým sousedem. Pchjongjang svůj satelit vyslal na oběžnou dráhu už 12. prosince. Jihokorejce může těšit snad jen to, že soupeřova družice brzy přestala vysílat.
Prestižní vesmírné programy vedou i další země, jejichž vědecké pokroky sleduje zbytek světa s obavami. Írán tento týden dokonce vyslal do vesmíru živého primáta. Teherán tvrdí, že se primát nejen dostal do výšky přes 120 kilometrů, ale v pořádku se také vrátil na zem. A tím pootevřel cestu do vesmíru i případným íránským kosmonautům.
Nejrychleji rozvíjí svůj program Čína, která po vyslání kosmonautů do vesmíru uvažuje i o přistání na Měsíci. Své rakety k hranici vesmíru vysílá i stále větší počet soukromých firem i nadšených amatérů.
Vlastní satelity sestrojila řada zemí. Pouze jedenáct z nich ale bylo schopno poslat je na oběžnou dráhu kolem Země za pomoci vlastní techniky:
1. Sovětský svaz - Sputnik 1 (4. října 1957)
2. USA - Explorer 1 (1. února 1958)
3. Francie - Astérix (26. listopadu 1965)
4. Japonsko - Osumi (11. února 1970)
5. Čína - Tung-fang-chung 1 (24. dubna 1970)
6. Británie - Prospero X-3 (28. října 1971)
7. Indie - Róhiní 1 (18. července 1980)
8. Izrael - Ofek 1 (19. září 1988)
9. Írán - Omíd (2. února 2009)
10. KLDR - Kwangmjongsong (12. prosince 2012)
11. Jižní Korea - STSAT-2C (30. ledna 2013)
První československá družice Magion 1 odstartovala do vesmíru 24. října 1978; „svezla“ se v raketě se sovětskou geofyzikální družicí Interkosmos 18. Posledním z řady byl Magion 5, vypuštěný 29. srpna 1996 rovněž spolu s ruskou družicí; poslední data z Magionu 5 vědci dostali v prosinci 2002.
Poslední českou družicí vynesenou do vesmíru, opět ruskou raketou (30. června 2003), byl satelit Mimosa, který ale kvůli technickým problémům neplnil svůj účel a v roce 2011 shořel v atmosféře.
