Jihoafrický exprezident Zuma se vydal policii, čeká ho vězení

Bývalý prezident Jihoafrické republiky Jacob Zuma se vydal úřadům, a rozhodl se tak nastoupit k výkonu patnáctiměsíčního trestu vězení, ke kterému jej na konci června odsoudil ústavní soud za pohrdání justicí. Podle zahraničních agentur to oznámila exprezidentova nadace. Místní policie následně potvrdila, že již Zumu zadržela.

Bývalý prezident se měl k výkonu trestu přihlásit do nedělního večera, tento termín však promeškal. Policie pak dostala příkaz Zumu zadržet, pokud se sám nevzdá do půlnoci ze středy na čtvrtek.

„Prezident Zuma se rozhodl podvolit zatykači. Je právě na cestě, aby se přihlásil do nápravného zařízení,“ uvedla ve vyjádření Zumova nadace jen pár minut před vypršením půlnočního termínu. Policie krátce poté v prohlášení potvrdila, že je již exprezident v jejích rukou. Následně byl přijat do věznice, která se nachází asi 175 kilometrů od jeho sídla na východě země.

Prvních 14 dní bude Zuma zadržován v izolaci, v souladu s platnými protikoronavirovými opatřeními, uvedl ministr spravedlnosti Ronald Lamola. Doplnil, že k Zumovi se bude přistupovat stejně jako k jiným vězňům. O podmínečné propuštění bude exprezident moci požádat po čtyřech měsících.

Zumu vyšetřuje zvláštní komise, která prověřuje případy korupce z doby, kdy byl viceprezidentem a pak z jeho prezidentského mandátu v letech 2009 až 2018. Vyslechla už několik svědků. Zuma se dostavil pouze jednou, zbylá předvolání ignoroval. Považuje komisi za zaujatou a vyšetřování za vyřizování politických účtů. Ústavní soud jej odsoudil za pohrdání justicí kvůli neposlechnutí příkazu poskytnout vyšetřování požadované důkazní materiály.

Zuma v neděli ve vyjádření odmítl k trestu nastoupit a přirovnal nejvyšší soud k činitelům apartheidu, proti němuž bojoval a který jej rovněž uvěznil. Jeho právníci přitom ústavní soud požádali o přezkoumání rozsudku a zároveň o pozastavení zatykače.

Reakce úřadů na Zumovu neochotu spolupracovat při vyšetřování je podle agentury AP nahlížena jako zkouška toho, jak dokáže Jihoafrická republika v období po pádu apartheidu vynucovat vládu práva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Česko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar ve středu v Praze jednal s českým šéfem diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé). Probírali mimo jiné prohloubení ekonomické spolupráce i aktuální krize na Blízkém východě a jejich dopad na Evropskou unii. Macinka po jednání sdělil, že chce, aby bylo jasné, že Česko patří mezi přátele Izraele. V té souvislosti mimo jiné uvedl, že tuzemsko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo být jediným státem EU, který by je blokoval.
11:33Aktualizovánopřed 16 mminutami

Putin mluví o „bezprecedentním“ vztahu s Čínou, dohoda na Síle Sibiře 2 zatím není

Ruský vůdce Vladimir Putin po schůzce se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu uvedl, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentní úrovně a dále se rozvíjejí. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova se však oba státy zatím neshodly na výstavbě nového plynovodu Síla Sibiře 2, což mělo být jedním z hlavních témat jednání. Kromě oficiálních rozhovorů mají oba prezidenti zakončit den neformálním setkáním u čaje.
08:33Aktualizovánopřed 48 mminutami

V Litvě krátce platil vzdušný poplach kvůli dronu

Litevská armáda vyhlásila ve středu dopoledne vzdušný poplach a vyzvala obyvatele, aby vyhledali úkryt. Ministerstvo obrany oznámilo, že litevský vzdušný prostor narušil dron, proti němuž zasahovala letecká mise Severoatlantické aliance. Poplach byl krátce poté zrušen a armáda uvedla, že lidé mohou opustit úkryt.
09:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
00:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPutin jede do Číny se snem o multipolárním světě, říká k cestě slavista Glanc

Vladimir Putin přijíždí do Číny s obrovskou podnikatelskou delegací a cílem podepsat nejrůznější dohody či podpořit oboustranně výhodné rusko-čínské vztahy, řekl v Interview ČT24 k aktuální cestě ruského vůdce do Pekingu slavista Tomáš Glanc z Curyšské univerzity. Podle něj návštěva zapadá do dlouhodobé snahy ruského vedení o budování multipolárního světa, kde Spojené státy nehrají prim mezinárodní politiky. Čína je v současnosti v porovnání s Ruskem hospodářsky i vojensky nesrovnatelně silnější, připomíná Glanc geopolitický kontext a dodává, že „Putin je skutečně v roli toho, kdo musí o dobré vztahy usilovat zvýšenou, ne-li dokonce devótní loajalitou“. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

Němci si přejí odchod 80 procent Syřanů. Poškodilo by to ekonomiku, míní experti

Německá veřejnost by si přála, aby se do Sýrie vrátilo 80 procent z téměř 900 tisíc uprchlíků. Podle ekonomů by to uškodilo tamní ekonomice. Do Sýrie se po pádu režimu Bašára Asada vrátilo podle údajů OSN 1,6 milionu lidí. Z Německa, které ze států Evropské unie přijalo syrských uprchlíků nejvíc, ale zatím odešlo jen několik tisíc.
před 5 hhodinami

Po vzoru kolonialismu. Singapur zavede výprask i na školách

Singapur v rámci kampaně proti šikaně umožní tělesné trestání na školách. Opatření se týká jen chlapců starších devíti let, kterým hrozí až tři rány rákoskou. Praxe pochází z dob britského kolonialismu. Singapur přes kritiku OSN a lidskoprávních aktivistů nadále uplatňuje i trest smrti a přísně postihuje drobné přestupky jako plivání, odhozenou žvýkačku nebo jídlo ve veřejné dopravě. Výprask v minulosti dostali i cizinci. Singapur své postupy hájí s tím, že patří mezi nejbezpečnější státy světa.
před 6 hhodinami
Načítání...