Jemenský Aden ochromen stávkou. V Sýrii rozehnány dvě demonstrace

Aden (Jemen) - Jemenské město Aden dnes ochromila stávka na protest proti režimu prezidenta Alího Abdalláha Sáliha. Vyzvalo k ní hnutí Mladí revoluce ze 16. února, které také vybídlo obyvatele k občanské neposlušnosti. Do ulic jihojemenského Táizzu vyrazilo na 100 tisíc lidí, aby vyjádřilo nesouhlas s pátečními násilnostmi, při kterých zahynuli čtyři lidé. V syrském městě Dará, kde se dnes konal hromadný pohřeb po pátečních násilnostech, rozehnaly bezpečnostní jednotky ostrou střelbou a slzným plynem dav demonstrantů dožadujících se demokratických změn.

Několik lidí utrpělo zranění. Stejným způsobem rozehnaly v noci na dnešek vládní jednotky protestující dav ve městě Latákíja, podle svědků bylo několik lidí zraněno a zřejmě i zabito.

V mnoha adenských čtvrtích zůstaly zavřené obchody a veřejná doprava nefungovala. Mladí lidé, kteří požadují odchod prezidenta Sáliha, jenž je u moci už 32 let, na některých místech postavili barikády.

Aden patří k nejaktivnějším centrům odporu proti režimu. V posledních týdnech se tu konalo několik demonstrací provázených násilím a k demonstrantům se připojili i mnozí čelní činitelé stejnojmenné provincie.

Aktivisté ve městě Táizz za podpory několika členů parlamentu požadují, aby byl místní guvernér kvůli násilnostem zbaven funkce a souzen. V několika dalších jemenských městech, jako jsou například Ibb, Hudajdá nebo Hadramaút, se konaly podpůrné demonstrace.

Jemenské nepokoje trvají od února a podle ochránců lidských práv při nich zahynulo přes 100 lidí. Sálih je u moci 32 let a americký tisk naznačil, že se už vyjednává o jeho odchodu. Má prý předat moc přechodné vládě, která Jemen povede do voleb.

V syrské Latákíji, která je důležitým přístavem asi 330 kilometrů severozápadně od Damašku, bezpečnostní jednotky nasadily proti stovkám demonstrantů rovněž vodní děla.

Syrští aktivisté dnes ve stínu pátečních násilností, při kterých zahynulo nejméně 37 lidí, vyzvali ke každodenním protestům proti režimu prezidenta Bašára Asada. Opoziční vůdci výzvu zveřejnili na internetových sociálních sítích. Doposud byly pro protivládní akce vyhrazeny především pátky.

Svoboda vyjadřování, základní práva a dodržování zákonů

Pátek byl údajně nejkrvavějším dnem za poslední tři týdny, kdy demonstrace vypukly. Nejvíce pátečních obětí je hlášeno z Dará, svědci a organizace chránící lidská práva hovoří o 30 mrtvých a stovkách zraněných. Státní televize naopak uvedla, že zemřelo 19 policistů poté, co do nich začali pálit ozbrojenci.

Šéfka diplomacie Evropské unie Catherine Ashtonová dnes Sýrii za páteční násilnosti kritizovala. Vyzvala Damašek, aby okamžitě přistoupil ke smysluplným reformám. Ty by podle ní měly zaručit svobodu vyjadřování, základní práva a dodržování zákonů.

Ománská prokuratura dnes oznámila, že nejmenovaný Ománec, který údajně začátkem dubna vyvolal výtržnosti v průmyslovém městě Suhár asi 200 kilometrů severně od metropole Maskat, bude souzen spolu s 25 dalšími násilníky. Termín procesu a ani přesná obvinění úřad nesdělil. V prohlášení rovněž uvedl, že řada dalších demonstrantů byla propuštěna.

Arabské země polevily v boji proti extremistům

Ománci, kteří se inspirovali vlnou protestů v arabském světě, se dožadují více pracovních příležitostí, lepších platů a zakročení proti korupci. Ománský sultán Kábus bin Saíd sice počátkem března obměnil vládu, aby v zemi oslabil protesty, ale demonstranti to nepovažují za dostatečné.

Americký ministr obrany Robert Gates vyjádřil ve čtvrtek znepokojení nad tím, že arabské země zasažené nepokoji polevily v boji proti extremistům a al-Káidě. Teroristé působí zejména na jihu a jihovýchodě Jemenu. Jemenská armáda dnes ale začala ostřelovat z těžkých zbraní údajný úkryt al-Káidy na jihu Jemenu v provincii Abján.

Dohody ohledně odstoupení prezidenta Sáliha

Jemen dnes odvolal svého velvyslance z Kataru, protože emirát vyzval v rámci zprostředkování zemí Perského zálivu prezidenta Sáliha k odchodu.

Katarský premiér šajch Hamad bin Džasím bin Džabr Sání ve středu v New Yorku řekl, že arabské monarchie Perského zálivu, které navrhly, aby se v saúdskoarabském Rijádu uskutečnily rozhovory mezi jemenským režimem a opozicí, chtějí dosáhnout dohody ohledně odstoupení prezidenta Sáliha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezidenti USA a Íránu elektronicky podepsali memorandum o porozumění

Poté, co prezidenti Spojených států a Íránu ve středu elektronicky podepsali memorandum o porozumění otevírající cestu k mírové dohodě, začala platit všechna jeho ujednání. Podle Pákistánu, který jednání mezi oběma stranami zprostředkoval, má Írán okamžitě otevřít blokovaný Hormuzský průliv a USA ukončit blokádu íránských přístavů. Po podpisu nadále panují nejasnosti ohledně oficiální ceremonie, která se měla za účasti vysokých představitelů obou zemí konat ve Švýcarsku, napsaly tiskové agentury.
včeraAktualizovánoPrávě teď

USA přezkoumají přítomnost svých vojsk v Evropě, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil rozsáhlé přezkoumání přítomnosti amerických vojsk v Evropě. Součástí procesu bude šestiměsíční hodnotící období, řekl v Bruselu.
před 9 mminutami

Víkendová vlna veder přinese do Evropy i čtyřicítky, do Česka zřejmě i bouřky

Závěr týdne přinese do Česka teploty kolem 36 stupňů, v mnoha částech Evropy se ale už připravují na mnohem horší dopady – dlouhou vlnu veder, která se může táhnout řadu dní a může obsahovat i takzvané supertropické noci.
před 15 mminutami

V Moskvě znovu hoří, Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé

Rusko v noci na čtvrtek zaútočilo raketami na Kyjev a Poltavu a bezpilotními letouny na město Sumy na severovýchodě země, kde je jeden mrtvý. Ruská strana hlásí nejméně tři mrtvé a šest zraněných, zasažena byla i rafinerie v Moskvě, píše Reuters. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj část útoků potvrdil a označil je za zcela opodstatněné. Zprávy přichází nedlouho poté, co Zelenskyj mluvil s prezidenty Francie a USA o blíže neurčených možných změnách.
08:30Aktualizovánopřed 32 mminutami

Britové volí v Makerfieldu. Možný Starmerův rival soupeří s instalatérem

Obyvatelé britského Makerfieldu vybírají v doplňovacích volbách svého zástupce ve sněmovně. Jedním z favoritů je labouristický starosta Manchesteru Andy Burnham, možný vyzyvatel premiéra Keira Starmera. Právě kvůli Burnhamovi a jeho pravděpodobné kandidatuře na předsedu labouristů se jeho stranický kolega Josh Simons vzdal mandátu v Makerfieldu. Hlavním Burnhamovým soupeřem o uvolněný poslanecký post je kandidát Reform UK Robert Kenyon, instalatér a místní zastupitel.
před 2 hhodinami

VideoNa ukrajinské frontě se potkávají Kolumbijci, kteří doma bojovali proti sobě

Do války na Ukrajině se přímo zapojily desítky tisíc zahraničních bojovníků. Zatímco na straně ruských agresorů válčí posily ze Severní Koreje a Střední Asie, Kyjev se na začátku invaze spoléhal na dobrovolníky ze Západu. Dnes už ale ukrajinskou uniformu nejčastěji navlékají žoldnéři z Jižní Ameriky. Nejčastěji Argentinci, Brazilci a Kolumbijci slouží v běžných ukrajinských jednotkách po boku domácích obránců. Z Kolumbie dorazilo na ukrajinské bojiště až sedm tisíc mužů a žen. Podle některých zpráv se tam potkávají lidé, kteří doma stáli proti sobě v řadách armády a povstalců. Navíc se objevují na obou stranách – ukrajinské i ruské. Velitelé ukrajinských frontových jednotek tvrdí, že zájem o službu mezi cizinci je velký, a pokud by padly byrokratické překážky, rychle by dorazily tisíce mužů s vojenskými zkušenostmi. Doplnit početní stavy mužstva bránící se země urgentně potřebuje.
před 3 hhodinami

USA zveřejnily memorandum s Íránem. Obsahuje bilionový fond i celistvost Libanonu

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...