Evropská unie má základní návod k tomu, na co se při vyjednávání o brexitu zaměřit. Celkem devítistránkový dokument v pátek představil šéf Evropské rady Donald Tusk. Dokument nyní míří do rukou zástupců jednotlivých členských zemí. Co zajímavého v něm stojí?
Jednání o brexitu prvně černé na bílém. Co stojí v Tuskově dokumentu?
Události: EU zveřejnila svůj plán vyjednávání o brexitu (zdroj: ČT24)
Evropská rada podle dokumentu například slibuje, že hodlá „pečlivě sledovat pokrok“ ve vyjednávání ‒ i to, zda se ho bude dařit naplňovat podle harmonogramu.
Jinými slovy: naznačená posloupnost fází, nikoliv vyjednávání „od začátku o všem“. Jak přiblížil sám Tusk, nejprve se Unie zaměří na podmínky rozvázání vztahů s Brity nebo právní jistoty pro občany a firmy EU. Teprve poté přijde na řadu např. budoucnost obchodních vztahů ‒ tedy téma, které obě strany vyjednávání zajímá možná nejvíce.
V pokynech jasně stojí: „Během vyjednávání nebudou probíhat žádná separátní jednání mezi členskými státy a Velkou Británií.“
Británie i EU mají podle Tuskova dokumentu „respektovat závazky uzavřené před termínem vystoupení“. Pasáž odkazuje na předpokládaný britský příspěvek v unijním rozpočtu plánovaném do roku 2020. Brusel po Británii požaduje v přepočtu 1,6 bilionu korun.
Tusk: EU musí v první řadě zajistit právní ochranu lidí i firem (zdroj: ČT24)
I když premiérka Mayová taktéž dala najevo, že její země bude ctít své závazky, především tvrdé jádro příznivců brexitu s tím ostře nesouhlasí. Vedle obchodních vztahů tak může jít o nejtěžší téma k jednání.
Není vynechaná ani pasáž o jednotném trhu a vztahu Británie k němu. „Jakákoliv dohoda o volném obchodu má být vyrovnaná, a široká. Nemůže však zahrnovat účast na jednotném trhu nebo jeho částech, což by narušovalo jeho integritu a správné fungování.“
Krátce řečeno: Británie musí buď přijmout všechny podmínky trhu (tedy i volný pohyb osob), jinak se musí držet stranou. Ostatně premiérka Mayová dala svým „tvrdým brexitem“ najevo, že je ochotná takovou podmínku přijmout.
Tuskův dokument se také zmiňuje o případných přechodných uspořádáních, pokud to bude právně možné. Ta však musí být jasně definovaná a časově omezená a předpokládají trvající platnost všech unijních pravidel.
Britové mají problém s Gibraltarem
Tuskem předložený text rovněž upozorňuje na význam mírového procesu v Severním Irsku a na snahu vyhnout se vzniku „tvrdé hranice“ mezi Irskem a britským Severním Irskem. Odstavec je také věnován britským vojenským základnám na Kypru a situaci Gibraltaru.
Podle listu The Daily Telegraph bude mít Španělsko veto ohledně budoucnosti Gibraltaru po brexitu, což někteří britští činitelé označili za „zcela nepřijatelné“. V unijním plánu se píše mimo jiné to, že dohoda s Bruselem se nebude vztahovat na Gibraltar, pokud nedojde současně k dohodě mezi Španělskem a Spojeným královstvím.
„Je s podivem, že si Evropská unie myslí, že je rozumné pustit se do něčeho, co je bilaterální záležitostí Španělska a Velké Británie,“ řekli Telegraphu britští představitelé. Španělsko již naznačilo, že nechce, aby se finální dohoda vztahovala na letiště v Gibraltaru, sdělil jeden z diplomatů listu The Financial Times. Z Londýna přitom zní, že pokud do dohody nebude zahrnut Gibraltar, nedojde vůbec k žádné dohodě.
Obsah bílé knihy je podle opozice příliš vágní
Už začátkem února zveřejnila britská vláda takzvanou bílou knihu, jež na 77 stranách rozvádí 12 základních bodů, ať už jde o migraci, ochranu práv pracujících, volný obchod, oblast vědy a inovací, ale i spolupráci v boji proti zločinu a terorismu.
Opoziční labouristé tehdy kabinet kritizovali s tím, že dokument neříká vůbec nic a přichází příliš pozdě. „Bílá kniha označuje za hlavní prioritu kontrolu migrace z EU. Explicitně zmiňuje, že volný pohyb osob směrem do Británie je pro zemi nepřijatelný, chce kontrolu hranic a tomu podřídí vše ostatní,“ upozornil spolupracovník ČT v Británii Ivan Kytka.
Ministr pro brexit David Davis při zveřejnění dokumentu zdůraznil, že „cílem vlády je dosáhnout co možná nejvolnějšího a bezproblémového obchodu se zbožím a službami“.