Pro někoho vzpomínka na mayovky, pro jiné život ve strachu. V některých odlehlých částech Albánie stále platí tradiční zákony postavené na principu „oko za oko“. Týkají se mužské linie, dětí nevyjímaje. Z bludného kruhu pomsty se je snaží dostat jedna odvážná žena. Vyučuje ty, kteří kvůli všudypřítomné hrozbě odplaty mnohdy neznají svět vně svého domu.
Středověký zákon odplaty je pro generace Albánců osudovou kletbou. Tragický dopad může spustit sebemalichernější spor – hádka mezi sousedy nebo konflikt v rodině. Co by jinde urovnal čas či úřední rozhodnutí, může mít v balkánské zemi krvavou dohru.
V severní a centrální části Albánie stále řídí život velké části obyvatel zvykové právo zvané „kanun“. Vzniklo v 15. století – a přes 500 let se předávalo z generace na generaci ústně. Do 12 knih se sepsalo a vytisklo až v minulém století.
Tradiční zákony postavené na krevní mstě mají jednoduché pravidlo. Příbuzný zabitého má právo i povinnost pomstít vraždu vlastní rukou. Oběťmi se přitom mohou stát mužští příbuzní a synové vraha, a to bez ohledu na věk. Všechny oběti musí být nejprve varovány samotným útočníkem. Znamená to pro ně signál k urychlenému útěku do neprostupných hor nebo k zabarikádování se doma.
Tyto oběti – a dle kanunu zároveň pachatele – se snaží podporovat 56letá učitelka Liljana Luaniová. Každý den hodinu dojíždí z města do hor, kde učí děti, ze kterých udělala tradice krevní msty vězně v jejich vlastních domovech.
Mezi její svěřence patří třeba 14letý chlapec, který má otce ve vězení za vraždu. To z něj dělá předmět odplaty – a útok může přijít kdykoli. Chlapcův život se proto omezil na čtyři stěny. Liljana ho učí matematiku, gramatiku a literaturu a vzděláním zkouší zlomit koloběh krvavých tradic.
Liljana kdysi stála u zrodu školy pro děti s podobným osudem. Zařízení ale kvůli korupci úřadů po třech letech skončilo. Boj proti středověkým praktikám Liljana prý ale nevzdává. „Věřím, že když jsou lidé vzdělaní, nesklouznou ke krevní pomstě,“ vysvětluje.
Komunistický vůdce Albánie Enver Hodža bojoval za zrušení těchto zákonů. Z odlehlých oblastí ho ale nevymýtil, a tak kanun až dosud existuje vedle oficiálního práva.
Podle občanských aktivistů se před smrtí takto ukrývají tisíce lidí. Policie od případů často dává ruce pryč. Přesná čísla zločinů z krevní msty proto neexistují. Odhaduje se, že od začátku 90. let k nim v Albánii došlo nejméně v 10 tisících případech.
