Paříž - Před sto lety byl zavražděn otec a symbol francouzských socialistů Jean Jaurès. Byl jednou z prvních francouzských obětí takzvané Velké války. Hříčkou osudu kvůli tomu, že válku nechtěl a vystupoval proti ní. V kavárně, kde v roce 1914 k atentátu došlo, si v rámci památky vychutnal kávu mimo jiné i prezident Francois Hollande. Jaurès je totiž i po sto letech vlivnou postavou francouzské politiky, a to napříč politickým spektrem.
Otec francouzských socialistů Jean Jaurès pocházel z bohaté provinční rodiny. V roce 1904 založil slavné noviny L’Humanité, ve kterých až do poslední chvíle brojil proti chystající se válce. 31. července 1914 měl zrovna rozepsaný další článek, když s přáteli vyrazil kousek od redakce na večeři. Jaurès se v restauraci posadil zády k oknu.
Právě oním oknem prostrčil vrah, jímž byl nacionalisticky smýšlející student archeologie Raoul Villain, hlaveň zbraně a dvěma výstřely 54letého pacifistu navždy umlčel. Jaurèsovu smrt tehdy popsal jeden z jeho nejbližších spolupracovníků Pierre Renaudel: „Dívám se na Jaurèse, jehož hlava mi bezvládně leží v klíně. Smrt je mezi námi.“
K Jaurèsovi se dnes hlásí takřka všichni
Jaurèsova sláva od jeho smrti ale jen rostla. O jeho významu svědčí i to, že do pařížské restaurace, kde byl tehdy zastřelen, zavítali přesně sto let poté vrcholní francouzští socialisté v čele s prezidentem Hollandem.
Jaurèsova dědictví se ale dávno nedovolává jenom levice. Těžko by se ve Francii hledal jiný politik, na kterého by se odvolávali snad úplně všichni. Pravice ho používá jako nástroj proti dnešním socialistům. „Jaurès říkal: Národ je jediným majetkem chudých. Levice opustila národ ve prospěch krajní pravice,“ řekl v dubnu 2007 tehdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy. K Jaurèsovi se hlásí také Le Penova Národní fronta.
Sebemenší francouzské město má dnes třídu nesoucí jméno Jeana Jaurèse. Historici vyzdvihují jeho morální i fyzickou odolnost. Jeho význam v současné době připomíná také výstava v pařížském Panteonu, kde je Jaurès pohřbený.
