JAR nezadržela prezidenta Súdánu. A nechce mít už nic společného s Mezinárodním trestním soudem

Jihoafrická republika vypovídá své členství v Mezinárodním trestním soudu (ICC). Vyplývá to z vládního dokumentu, o němž informovala agentura Reuters. Jak potvrdil jihoafrický ministr spravedlnosti, příslušný zákon bude již brzy předložen v parlamentu. JAR dříve čelila kritice, že loni v červnu při zasedání zemí Africké unie v Johannesburgu nezadržela súdánského prezidenta Umara Bašíra, kterého ICC stíhá pro válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

Dokument podepsaný jihoafrickým ministrem zahraničí je datován z 19. října. „Jihoafrická republika shledala, že její závazky ve vztahu k mírovému řešení konfliktů jsou občas neslučitelné s výkladem Mezinárodního trestního soudu,“ stojí podle Reuters v dokumentu, jehož doručení mluvčí OSN odmítl potvrdit.

Zákon navrhuje, aby Jihoafrická republika odstoupila od takzvaného Římského statutu, který je zakládající smlouvou ICC. Tento statut je totiž „v rozporu a neslučitelný“ se zákonem o diplomatické imunitě, který v JAR platí, uvedl ministr spravedlnosti Michael Masutha. „Je třeba učinit těžkou volbu,“ dodal.

Záměr vystoupit z ICC oznámila JAR loni poté, co Pretorie sklidila kritiku za to, že nezadržela Bašíra, když byl v zemi krátce na návštěvě. Jihoafrický nejvyšší odvolací soud tehdy uvedl, že vláda Jacoba Zumy porušila závazky vůči ICC, a jednala tak protizákonně. Bašíra ICC stíhá kvůli podezření ze spáchání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

Bašír vládne Súdánu od roku 1989 a loni byl znovu zvolen na dalších pět let. Zatykače z let 2009 a 2010 se vztahují k událostem v západosúdánském Dárfúru. Kvůli násilí, které tam začalo v roce 2003, zemřelo 300.000 lidí a domovy opustily až tři miliony osob.

Vystoupení z ICC nedávno oznámilo i středoafrické Burundi. Politicky motivované násilí na jeho území soud vyšetřuje.

  • ICC je první stálý nezávislý mezinárodní trestní tribunál. Funguje od roku 2002.
  • Sídlí v nizozemském Haagu a jeho úkolem je soudit pachatele zločinů proti lidskosti, genocid a válečných zločinů na celém světě.
  • Může vydávat mezinárodní zatykače a předvolávat účastníky řízení. Pravomoc ICC ale neuznává řada států, mimo jiné Rusko, Spojené státy, Čína nebo Izrael.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17Aktualizovánopřed 1 mminutou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 13 mminutami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 16 mminutami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 1 hhodinou

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...