Soud v Tokiu zprostil viny tři bývalé vedoucí pracovníky společnosti TEPCO, provozovatele jaderné elektrárny Fukušima. Byli obžalováni z nedbalosti v souvislosti s havárií této elektrárny z března 2011. Proces začal předloni v červnu. Soud zkoumal, zda si mohli být vědomi rizika, které představovala tsunami, a zda mohli přijmout preventivní opatření.
Bývalí manažeři Cunehisa Kacumata, který byl v době neštěstí předsedou firmy TEPCO, a dva tehdejší místopředsedové Sakae Muto a Ičiró Takekuro byli obviněni, že ignorovali informace o možné silné tsunami a zanedbali potřebná bezpečnostní opatření. Prokuratura pro každého z nich požadovala pětileté vězení.
„Soud řekl, že vedení společnosti sice mohlo mít informace o hrozícím nebezpečí, ale že to ještě neznamená, že měli dostatek času nebo i prostředků tomu neštěstí zabránit. Ten verdikt se očekával, je to samozřejmě velké zklamání pro obyvatele Fukušimy, pro víc než 5700 lidí, kteří si najali právníky, aby tento proces odstartovali, a dá se předpokládat, že se proti verdiktu odvolají. Sami právníci, kteří obyvatele hájí, říkají, že je to teprve začátek dlouhé právní bitvy, která může trvat i deset let,“ uvedla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
Proces začal předložením více než 230 důkazních materiálů, včetně elektronické korespondence mezi bezpečnostními experty a dvěma viceprezidenty firmy TEPCO. Z ní údajně vyplývalo, že si byli vědomi potřeby dodatečných opatření na zabezpečení elektrárny před tsunami.
Během prvního slyšení se muži omluvili za problémy, které havárie způsobila, vinu však přijmout odmítli. Podle obhajoby nemohli tušit, že tsunami povede až k roztavení jádra reaktorů, jelikož dopady katastrofy takových rozměrů nebyly dopředu jasné ani odborníkům.
Zemětřesení o síle devíti stupňů a následná tsunami připravily 11. března 2011 v Japonsku o život téměř 19 tisíc lidí. Přírodní katastrofa vyřadila ve Fukušimě z provozu chladicí systémy atomové elektrárny, jádra tří reaktorů se roztavila a do vzduchu, půdy a do moře se uvolnily radioaktivní částice.
- ČAS A MÍSTO: 11. března 2011 ve 14:46 místního času (6:46 našeho času) postihlo severovýchod Japonska zemětřesení o síle 9,0 stupně Richterovy škály; byly to největší zaznamenané otřesy v historii země a páté nejsilnější zemětřesení na světě od roku 1900. Ohnisko se nacházelo v oceánu 130 kilometrů východně od přístavu Sendai v hloubce 32 kilometrů. První z několikatýdenní série otřesů pocítili obyvatelé Japonska už 9. března.
- TSUNAMI: Zemětřesení vyvolalo místy několikametrovou vlnu tsunami, která zničila stovky kilometrů východního pobřeží v regionu Tóhoku na největším japonském ostrově Honšú. K nejvíce postiženým patřily prefektury Iwate, Fukušima a Mijagi, kde přílivová vlna doputovala až deset kilometrů do vnitrozemí a v některých místech dosahovala výšky až 40 metrů. Vlna doputovala například až do Chile nebo Peru.
- OBĚTI: Podle oficiálních statistik 15 884 lidí zemřelo a 2633 je evidováno jako pohřešovaní. Zraněno bylo 6148 lidí.
- JADERNÁ KATASTROFA: Příliš vysoká vlna tsunami poškodila či vyřadila z provozu chladicí systémy, včetně záložních generátorů, elektráren Fukušima 1, Fukušima 2 a Tokai. A i když se v nich už při signálu zemětřesení automaticky zastavila štěpná reakce, dál vznikalo „zbytkové teplo“ a hrozilo přehřátí. Technici proto začali upouštět lehce radioaktivní páru a chladit reaktory mořskou vodou. Zatímco ve Fukušimě 2 a v Tokai se krizi podařilo zažehnat, ve třech reaktorech Fukušimy 1, které byly v době zemětřesení v provozu, došlo k explozím (reakcí vodíku) a požárům.
- ÚNIK RADIACE: Havárie byla označena nejvyšším, sedmým stupněm škály INES a zapsala se po bok nejvážnější jaderné katastrofy v dějinách v ukrajinském Černobylu v roce 1986.
- Přímo z Fukušimy byly hlášeny dva případy úmrtí, nikoli však kvůli ozáření. Japonský jaderný dozor uvedl, že dvacet pracovníků dostalo dávky přesahující 100 milisievertů (mSv), žádný pracovník nedostal dávku vyšší než 170 mSv. Podle českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) to je zhruba dávka, kterou dostane průměrný Čech z přírody za svůj život.
- Větší problém představoval únik radioaktivní vody do oceánu a radioaktivních částí do ovzduší. Japonské úřady uvedly, že se do atmosféry dostalo 15 tisíc terabecquerelů radioaktivního cesia 137, což byla zhruba jedna šestina toho, co uniklo z Černobylu.
- Radioaktivita se v okolí poškozené elektrárny objevila kromě pitné a mořské vody také v rýži, masu, mléce, ovoci a zelenině. Až v prosinci se odborníkům podařilo zchladit reaktory natolik, že už z nich neunikalo významné množství radiace. S únikem radioaktivní vody se ale elektrárna potýká dodnes a celková likvidace jaderného komplexu potrvá podle odhadů 30 až 40 let.
- EVAKUACE: Úřady po havárii uzavřely oblast v dosahu 20 kilometrů od elektrárny, aby uchránily občany před škodlivými dopady uniklé radiace z jaderné elektrárny. Z této oblasti bylo evakuováno na 100 tisíc lidí, celkem muselo být evakuováno přes 300 tisíc lidí. Kolem čtyř milionů domácností se ocitlo bez elektřiny a 1,5 milionu rodin se potýkalo s výpadkem dodávek vody. Tři roky po katastrofě se téměř 270 tisíc lidí stále nemohlo vrátit do svých domovů.
- ŠKODY: Třetí největší ekonomiku světa (po USA a Číně) postihla nejhorší krize od druhé světové války. Ekonomické ztráty Světová banka odhadla na zhruba 235 miliard dolarů (asi 4,6 bilionu korun), což z neštěstí činí nejnákladnější přírodní katastrofu v historii. Zcela bylo zničeno na 130 tisíc budov, další milion budov byl zničen částečně. Dále bylo zničeno asi 4200 komunikací, téměř 120 mostů a 30 železničních tras na celém východním pobřeží Honšú.
- OSTATNÍ:
- – Ostrov Honšú se posunul o 2,4 metru východním směrem.
- – Varování před tsunami bylo vyhlášeno po celém Tichomoří; větší škody způsobily na Havaji a na pobřeží Kalifornie, kde si vyžádaly jednu oběť.
- – Japonský premiér Naoto Kan rezignoval poté, co se na jeho hlavu snesla vlna kritiky kvůli způsobu, jak úřady na krizi reagovaly.
- – Před katastrofou pocházelo 30 procent elektrické energie v Japonsku z jaderných elektráren. Do května 2012 bylo uzavřeno všech 54 reaktorů v zemi, a Japonsko se tak načas ocitlo poprvé od roku 1970 bez jaderné energie.
- – Neštěstí ve Fukušimě načas otřáslo jaderným průmyslem a některé země, například Německo, Švýcarsko a Belgie se v reakci na to rozhodly postupně jadernou energetiku úplně či částečně opustit.
