Japonská opozice nechce vojáky v zahraničí. Přijetí zákonů blokuje obstrukcemi

K potyčce v horní komoře japonského parlamentu došlo ve čtvrtek ráno, kdy se mělo hlasovat o kontroverzních zákonech o armádě. Japonci po druhé světové válce přijali pacifistickou ústavu, podle níž může armáda zasáhnout pouze v nutnosti sebeobrany. To se teď má změnit. Proti vysílání vojáků do zahraničí či zapojení do válečných operací spojenců ostře vystupuje opozice i část veřejnosti.

Zákony zásadně měnící bezpečnostní politiku země schválila v loňském roce japonská vláda, v červenci letošního roku pak i dolní komora parlamentu. Zabránit přijetí senátem se už od středečního večera snaží opoziční zákonodárci. Nejprve zablokovali svým kolegům vstup do místnosti, kde na ně čekal premiér Šinzó Abe s dalšími ministry, aby prodiskutovali zákony o armádě. Ve čtvrtek ráno se pak snažili vzít předsedovi bezpečnostní komise podklady pro další debatu.

Před parlamentem v Tokiu se shromáždili také protestující, převážně z řad studentů, odborářů a levicových aktivistů. Podle průzkumů veřejného mínění se zákony nesouhlasí 54 procent všech Japonců. Jsou podle nich protiústavní. Ani bojkot opozice však jejich přijetí nezabrání, a to kvůli dvoutřetinové převaze liberálně-demokratické strany v obou komorách parlamentu, která novou bezpečnostní koncepci podporuje. 

  • • Nové zákony ruší zeměpisná omezení pro operace japonské armády.
    • Japonsko by mělo mít možnost bránit nejen sebe, ale i napadené spojence.
    • Nová legislativa by rozšířila americko-japonskou bezpečnostní alianci.
    • K zapojení do mezinárodních misí by docházelo především prostřednictvím poskytování finanční pomoci.

Premiér a lídr strany Šinzó Abe zdůrazňuje, že japonská armáda potřebuje větší pravomoci k obraně země a měla by se také více podílet na mezinárodních mírových misích. Přísné dodržování stávající pacifistické ústavy podle něj činí Japonsko zranitelným v regionu, kde Čína ve stále větší míře uplatňuje své mocenské ambice a nevyzpytatelná Severní Korea vyvíjí jaderné zbraně. Poté co Islámský stát v únoru brutálně zavraždil dvě japonská rukojmí, Abe poukazoval také na to, že nynější japonská ústava neumožňuje armádě zachraňovat japonské občany v zahraničí. 

Postoj japonské vlády oceňují Spojení státy. „Vítáme snahy Japonska posílit spojenectví a hrát aktivnější roli v regionální i mezinárodní bezpečnosti,“ konstatoval mluvčí ministerstva zahraničí USA John Kirby. 

Kritici tvrdí, že nové normy mohou Japonsko zatáhnout do vleklých konfliktů, do nichž jsou USA zapojeny po celém světě. Zároveň jde podle nich o porušení článku devět poválečné pacifistické ústavy. Ta vznikla jako důsledek druhé světové války, v níž bylo Japonsko spojencem Německa a okupovalo velkou část Asie. Odpůrci nazývají nové návrhy zákonů „válečnou ústavou“, která obrací zemi k militarismu, a poukazují na to, že krok Abeho vlády zmaří téměř sedmdesátileté úsilí Japonska získat zpět důvěru mezinárodního společenství a vytvořit obraz pacifistického státu.

Podle ukazatele vojenské síly GFP je Japonsko s ohledem na armádní kapacity, finance, zdroje i velikost území devátým nejsilnějším hráčem na světě. „Japonská armáda patří technologicky mezi špičku, nemá ale žádné praktické zkušenosti kromě malých cvičení s USA. Japonci také nemají svou armádu v nějaké velké úctě, takže ani její morálka není nějak zvlášť vysoká. Také je otázka, jestli by Japonci byli ochotni jít bojovat mimo Japonsko. Většina Japonců je proti, a to bude pravděpodobně platit i o vojácích," uvedl analytik Michal Vodrážka.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Desítky tisíc Ukrajinců v Maďarsku vyhlížejí výsledek voleb

Výsledek nedělních maďarských voleb může ovlivnit osud desítek tisíc Ukrajinců v zemi. Vládní strana Fidesz v intenzivní předvolební kampani otevřeně kritizuje Kyjev a tamního prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle oficiálních údajů požádalo od začátku ruské invaze na Ukrajinu maďarské úřady o udělení statusu dočasné ochrany přibližně 56 tisíc občanů Ukrajiny.
před 9 mminutami

Indie válku „vymlčela“, její ekonomika i pověst utrpěly ránu

Blízkovýchodní krize si vybírá daň na Indii, kde to vře kvůli omezení dodávek a zdražování klíčového ropného plynu i hnojiv. Konflikt může podle odhadů připravit zemi o procento hrubého domácího produktu (HDP). USA navíc posilují vztahy s Pákistánem, který se zhostil mírového vyjednávání, což Dillí znepokojuje. Opozice považuje nečinnost vlády Naréndry Módího za diplomatickou ostudu.
před 1 hhodinou

Venezuela po ropě zpřístupní soukromým společnostem také těžbu nerostů

Venezuela zpřístupní své rozsáhlé zásoby nerostů soukromým investorům. Učiní tak necelé tři měsíce poté, co v souladu s požadavky Spojených států otevřela podobným způsobem svůj ropný sektor. V noci na pátek to napsala agentura AFP, podle níž tento krok schválil parlament latinskoamerické země.
před 3 hhodinami

Írán by neměl účtovat poplatky za proplouvání Hormuzským průlivem, uvedl Trump

Pokud Írán účtuje poplatky tankerům proplouvajícím Hormuzským průlivem, měl by s tím přestat, uvedl v noci na pátek americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. V médiích se objevily zprávy, že by Teherán mohl chtít mýtné od proplouvajících lodí, poznamenala v této souvislosti agentura Reuters a dodala, že západní představitelé takovou možnost odmítají.
před 6 hhodinami

VideoSoud poslal do vězení „ketaminovou královnu“ spojenou se smrtí Matthewa Perryho

Soud v Los Angeles poslal na patnáct let do vězení pětačtyřicetiletou Jasveen Sanghaovou, přezdívanou v Hollywoodu ketaminová královna. Žena se přiznala k prodeji drog, které vedly ke smrti amerického herce Matthewa Perryho. Hvězda komediálního seriálu Přátelé zemřela v roce 2023 ve věku čtyřiapadesáti let na předávkování právě ketaminem. Herec, který měl během svého života problémy s alkoholem i drogami, se látkou léčil kvůli depresím. Přes prostředníka si ji ale od Sanghaové objednal i nad rámec léčby. Žena verdikt přijala v slzách. Její právníci argumentují, že patnáct let za mřížemi je příliš a že není správné, aby jako dealerka dostala několikanásobně vyšší trest než osoba, která Perrymu drogu aplikovala. Tou byl hercův asistent, který zatím na verdikt čeká. Stejně jako prostředník, který padesát lahviček tekutého ketaminu sehnal od Sanghaové.
před 9 hhodinami

Máme podobné názory na mnoho záležitostí, řekl Pavel po jednání s italským prezidentem

Na dvoudenní oficiální návštěvu ve čtvrtek do Česka dorazil italský prezident Sergio Mattarella, odpoledne v Praze jednal se svým tuzemským protějškem Petrem Pavlem. „Itálie a Česká republika sdílí nejen velice bohatou historii, ale také stejné hodnoty. Máme podobné názory na mnoho záležitostí, které dnes hýbou evropským i světovým vývojem,“ řekl po jednání Pavel. Pro italskou hlavu státu se jedná o první bilaterální návštěvu Česka od začátku mandátu v roce 2015.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bondiová odmítla vypovídat k Epsteinovým spisům. Předvolání platí, zní z Kongresu

Bývalá americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová se odmítla dostavit do Kongresu k výpovědi, která byla plánovaná na 14. dubna, o své roli ve zveřejňování dokumentů týkajících se kauzy sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina. Jejího předvolání stále chtějí dosáhnout republikánští i demokratičtí zákonodárci. Navíc chtějí slyšet výpověď miliardáře Billa Gatese či amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka.
před 10 hhodinami

Izrael vyzval k evakuaci jižního Bejrútu

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...