Kyjev - Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč podepsal zrušení represivních zákonů kritizovaných opozicí. Stvrdil i amnestii pro demonstranty, kteří byli zatčeni během protivládních protestů. Amnestie je ale podmíněna vyklizením budov úřadů, které demonstranti obsadili v Kyjevě a v dalších regionech. Mají na to 15 dnů. Opozice přitom podmínky odmítá. Janukovyče v otevřeném dopise podpořil šéf slovenské krajně pravicové Lidové strany - Naše Slovensko (LS-NS) a hejtman Banskobystrického kraje Marian Kotleba. S teroristy se podle něj nevyjednává. Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle mezitím Radiožurnálu řekl, že by Unie měla Ukrajině nabídnout členství, pokud myslí svoji pomoc s transformací země vážně.
Parlament, který ovládá Janukovyčova Strana regionů a její spojenci, odhlasoval prominutí trestů zadrženým demonstrantům ve středu. Opozice ale návrh odmítla podpořit. Nesouhlasila totiž s podmínkou, aby protestující opustili vládní budovy. Ty jim slouží jako řídicí centra pro demonstrace i nouzové noclehárny. V Kyjevě jsou přinejmenším tři objekty, které poskytují klíčové zázemí pro demonstrace na ústředním náměstí Nezávislosti (Majdan).
Prezident dnes rovněž posvětil zrušení nedávno přijatých norem, které i pod tresty vězení zakazovaly účast na protestech u státních a místních úřadů či na nepovolených demonstracích. Celkem devět zákonů považovala ukrajinská opozice, aktivisté i Evropská unie za nedemokratické. Protivládní tábor žádal jejich odvolání.
Janukovyč tvrdí, že úřady už splnily všechny své závazky pro pokojné urovnání politické krize. Opozice ovšem soudí, že se Janukovyč snaží brát zatčené demonstranty za rukojmí. A trvá na jejich omilostnění bez jakýchkoliv podmínek. Podle opozičního předáka Arsenije Jaceňuka ale přece jen představují Janukovyčovy dnešní podpisy jakýsi pozitivní signál. Vláda prý ukázala, že je připravena ke kompromisu a k hledání mírového řešení.
Opozice chce dál „Janukovyčovu hlavu“ a volby
Protesty v Kyjevě vyvolalo rozhodnutí prezidenta Janukovyče nepodepsat dohodu o přidružení k Evropské unii a sblížit se s Ruskem, které poskytlo půjčku na záchranu ukrajinských financí. Protesty si už vynutily odstoupení vlády, opozice ale žádá i demisi hlavy státu a vypsání předčasných prezidentských a parlamentních voleb.
Libor Dvořák, komentátor Českého rozhlasu Plus
„Janukovyč se čím dál tím víc ocitá ve vleku událostí. Podle mě mu není jasné, co bude dělat dál. Je navíc vidět, že ani jedna ze stran konfliktu nemá neonacistické bojůvky pod kontrolou.“
Janukovyč přitom ve čtvrtek ohlásil, že onemocněl. Opozice ho ale podezírá, že hraje o čas a že se chce vyhnout dalším jednáním o řešení politické krize. Opakovaně varuje, že se režim pokusí vyřešit krizi silou. Jaceňuk před třemi dny prohlásil, že trvá nebezpečí vyhlášení výjimečného stavu.
Dokud neskončí násilí, dohoda s EU nebude
Eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle Radiožurnálu sdělil, že Unie je stále nakloněna asociační dohodu s Ukrajinou podepsat - má ale podmínky. „Dokud nenalezne Ukrajina východisko z krize, pokud neskončí ta obrovská spirála násilí, unášení lidí a dokonce jejich mučení a pokud takové případy zůstanou nevyšetřeny, pak bych chtěl vidět, kdo bude připraven za Evropskou unii s takovým představitelem, při pokračování takové politiky, podepsat takovou dohodu, jako je asociační,“ konstatoval Füle.
Pokud se Kyjev bude chtít přiklonit k EU, měla by být osmadvacítka vstřícná, míní komisař. „Jestli máme být seriózní v tom, že chceme transformovat Ukrajinu a chceme pomoct transformaci Ukrajiny, pak bychom měli být také seriózní v tom, že bychom měli Ukrajincům nabídnout ten nejsilnější transformační prostředek, který na evropském kontinentu existuje. A to je rozšíření,“ dodal Füle.
Kotleba: Členství v EU Ukrajině nic dobrého nepřinese
„V zájmu budoucnosti slovanských národů vás prosím a zároveň žádám, abyste v žádném ohledu neustupoval skupinám, které se pouličními nepokoji a útoky na vládní instituce a jejich představitele snaží rozbít územní celistvost Ukrajiny a její svrchovanost a nezávislost,“ uvedl Kotleba v dopise. „S teroristy není možné vyjednávat, protože nic z toho, co by vám slíbili, by nemysleli upřímně,“ tvrdí šéf neparlamentní LS-NS, který na Slovensku nechvalně proslul výroky namířenými proti Romům a organizováním protiromským shromáždění. Jako příklad uvádí osud „srbského národního hrdiny“ Slobodana Miloševiče, jehož Bělehrad kvůli obvinění z válečných zločinů vydal mezinárodnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii.
Za pravý důvod protivládních nepokojů na Ukrajině Kotleba v listu označil to, že „Evropská unie potřebuje nové trhy a teroristická organizace NATO se snaží přiblížit k hranicím Ruské federace“. Členství v EU přitom podle něj „nepřinese ukrajinskému lidu nic dobrého“. „Ukrajina se stane jen dalším obrovským trhem, na kterém nebude místo pro domácí ukrajinskou produkci. Výrobu nahradí dovoz a konzum a statisíce lidí přijdou o práci. Na konci tohoto procesu nebude nic jiného než totální zotročení ukrajinského lidu a převod ukrajinské půdy do rukou cizích investorů,“ tvrdí Kotleba, podle něhož se to samé v současnosti odehrává i na Slovensku.
